Celoplášťová korunka
Z WikiSkript
Celoplášťové kovové korunky mají plášť z dentální slitiny (Au, Ag a Pd, obecných kovů a Ti).
Indikace[upravit | editovat zdroj]
- Používají se do laterálního úseku pro náhradu jednotlivých zubů, jako pilířové konstrukce můstků nebo jako kotevní korunky před zhotovením částečně snímatelné náhrady.
Preparace[upravit | editovat zdroj]
- Tangenciální se zakončenou jasnou hranicí ve formě mělkého zaobleného cirkulárního schůdku;
- ztráta tvrdých zubních tkání: 1−1,5 mm v okluzi; 0,8 mm po obvodě a 0,3−0,4 mm v oblasti krčku.
Otiskování[upravit | editovat zdroj]
- technikou dvojího otisku C- nebo A- silikony.
Fixace[upravit | editovat zdroj]
- klasické cementy – zinkoxidfosfátový, sklionomerní, polykarboxylový.
Celoplášťové plastové korunky[upravit | editovat zdroj]
Celoplášťové plastové korunky jsou indikovány do frontálního úseku. Jsou z dimetakrylátové pryskyřice typu „Superpont C+B“, kompozitní pryskyřice klasické a jejich světlem polymerující ekvivalenty, kompozitní plasty polymerující světlem.
Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]
- U mladých zubů se širokou dřeňovou dutinou;
- u zubů s obnaženými kořeny, kde nelze preparovat schůdek;
- u gracilních a nízkých zubů;
- v případě nepříznivých artikulačních podmínek a parafunkcí (bruxismus).
Preparace[upravit | editovat zdroj]
- V oblasti krčku ukončena cirkulárním schůdkem o šířce 1 mm (min. 0,5 mm);
- tvar schůdku v závislosti na fixaci – pravoúhlý (klasické nebo skloionomerní cementy) nebo zaoblený (adhezivní způsob fixace – duální nebo světlem polymerující pryskyřičné cementy);
- prostor v okluzi 1,5−2 mm;
- obvod pláště 1−1,5 mm;
- optimální mírně kónická preparace (5–6 °) a dostatečná výška pahýlu (min. 4 mm).
Fixace[upravit | editovat zdroj]
K fixaci se používají zinkoxidfosfátové a skloionomerní cementy.
Nevýhody[upravit | editovat zdroj]
- Nižší povrchová tvrdost než je sklovina;
- odolnost otěru, postupná ztráta lesku a možnost adheze pigmentací;
- barevná nestabilita (za 2−3 roky používání) – nejčastěji v oblasti krčkového uzávěru;
- adheze plaku.
Celoplášťové keramické korunky[upravit | editovat zdroj]
- Vynikající estetika;
- dostatečně mechanicky odolné pro frontální i laterální úsek chrupu;
- náročné na prostor a přesnost preparace, otisku a laboratorního zpracování.
Indikace[upravit | editovat zdroj]
- Estetická rekonstrukce frontálních zubů;
- funkční úprava frontálních zubů;
- rekonstrukce laterálních zubů.
Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]
- Shodné s pryskyřičnými korunkami;
- dostatečně široký cirkulární schůdek (1−1,5 mm) je nezbytný pro zajištění dostatečné mechanické odolnosti a estetického vzhledu.
Preparace[upravit | editovat zdroj]
- V okluzi 2 mm, po obvodu pahýlu 1,5 mm;
- tvar se liší podle způsobu připevnění (viz pryskyřičné).
Materiály[upravit | editovat zdroj]
- Napalování na celokeramické jádro;
- vrstvená technika;
- licí a lisovací keramika;
- frézovaná keramika CAD-CAM nebo její varianta kopírovaná frézová.
Fixace[upravit | editovat zdroj]
- Náhrady, které lze leptat;
- kompozitní cementy a adhezivní technika;
- zinkoxidfosfátové a skloionomerní cementy.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HUBÁLKOVÁ, Hana a Jana KRŇOULOVÁ. Materiály a technologie v protetickém zubním lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 301 s. ISBN 978-80-7262-581-9.
- KRŇOULOVÁ, Jana a Hana HUBÁLKOVÁ. Fixní zubní náhrady. 1. vydání. Praha : Quintessenz, 2002. 0 s. ISBN 80-902118-9-5.
- MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.
- SVOBODA, Otto. Stomatologická propedeutika. 1. vydání. Aviceum, 1984. 392 s.
- DOSTÁLOVÁ, Tatjana. Fixní a snímatelná protetika. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2004. 220 s. ISBN 80-247-0655-5.