Mikce
Mikce je proces vyprázdnění močového měchýře. Jejím podkladem je mikční reflex, což je autonomní míšní reflex. I přesto, že je autonomní, tak může být ovlivněn (facilitován nebo inhibován) centry v mozkovém kmeni a mozkové kůře.
Podstatou je kontrakce hladkého svalu měchýře (m. detrusor) a souhra relaxace dvou svěračů uretry – vnitřního (tvořený hladkou svalovinou) a zevního (tvořený příčně pruhovanou svalovinou). Dále dochází k relaxaci svalstva pánevního dna.
Mikční reflex[upravit | editovat zdroj]
Zvýšenou náplň močového měchýře zaregistrují mechanoreceptory v jeho stěně.
Aferentní dráhu reflexu představují pelvické nervy, které vedou signál do centra reflexu v sakrální míše.
Eferentní dráhu představují nervová vlákna sakrálního parasympatiku, která vedou také v pelvických nervech. Tato vlákna inervují m. detrusor (kontrahuje se) a vnitřní svěrač (relaxuje).
Aby došlo k vyprázdnění močového měchýře (mikci), tak musí dojít k současné volní relaxaci zevního svěrače. Relaxace zevního svěrače je iniciována z mozkové kůry a uskutečněna cestou pudendálních nervů. Volní relaxace zevního svěrače a spuštění mikčního reflexu je možné i v okamžiku, kdy je močový měchýř prázdný.
Poruchy mikce[upravit | editovat zdroj]
Mezi poruchy mikce patří např.:
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4.
- GANONG, William F. Přehled lékařské fyziologie. 20. vydání. Praha : Galén, 2005. 890 s. ISBN 80-7262-311-7.