Pervitin

Z WikiSkript

(přesměrováno z Metamfetamin)

Metamfetamin

Pervitin (perník, piko, péčko, peří, párno, čeko) je centrální sympatomimetikum, řadící se mezi budivé aminy. V ČR se pervitin nyní řadí k nejrozšířenějším z nelegálních drog s vysokým potenciálem pro vznik závislosti.

Historie[upravit | editovat zdroj]

Jeho účinky byly zkoumány počátkem 20. století, avšak ještě v 30. letech byl považován za nenávykový. Spolu s ostatními zástupci budivých aminů byl hojně využíván jako lék proti únavě, narkolepsii, nadměrné chuti k jídlu nebo pro zvýšení výkonu bojových jednotek.

Chemické vlastnosti[upravit | editovat zdroj]

Pervitin (metamfetamin, systematickým názvem (2S)-N-metyl-1-fenylpropan-2-amin[1]) se strukturně podobá o něco jednoduššímu amfetaminu, ale je účinnější psychostimulans. Čistý se vyskytuje ve formě bílého mikrokrystalického prášku, bez zápachu a s nahořklou chutí. Zbytky látek používaných při domácí výrobě můžou způsobit fialové či žluté zbarvení. Výchozí látkou k výrobě je efedrin nebo pseudoefedrin, dále se používá mimo jiné červený fosfor. Nedokonalým „varem“ může výroba skončit u meziproduktu, jehož toxické příměsi pro uživatele značně zvyšují zdravotní rizika při užívání.

Užívání[upravit | editovat zdroj]

Nejčastější způsob aplikace je nitrožilní, jelikož účinek nastupuje téměř okamžitě. Šnupáním (sniffing) se účinek dostavuje za 5–10 minut, perorálním užitím pak do hodiny. Poslední dobou je v oblibě také kouření ze skleněné tyčinky, kdy se zapalovačem zespoda nahřívá skleněná dutá tyčinka, látka uvnitř se taví a uvolňující se páry jsou vdechovány do plic. Dávky se pohybují v rozmezí 50–250 mg, zkušení uživatelé aplikují najednou až 500 mg. Pro léčebné účely se užívaly mnohem menší dávky (15–20 mg). Příznaky intoxikace ustupují po 8–24 hodinách. Z těla se vylučuje močí, ve které může být průkazný ještě 14 dní po užití.

Účinky[upravit | editovat zdroj]

Působí jako psychostimulans. V CNS metamfetamin zvyšuje koncentraci mediátorů (dopamin, noradrenalin, serotonin), po jeho odeznění vzniká nedostatek neuromediátorů, což způsobuje nepříjemný stav, nazývaný jako „dojezd“, během něhož uživatel propadá do deprese a pociťuje silné vyčerpání. Po užití pervitinu se dostavuje euforie, zrychlený tok myšlenek a zvýšená schopnost soustředění. Urychluje se psychomotorické tempo, zvyšuje se frekvence dýchání. Představuje značnou zátěž pro kardiovaskulární systém - vyvolává hypertenzi, tachykardii, může způsobovat arytmie. Organismus může pracovat až do úplného vyčerpání bez subjektivních známek únavy. Uživatel subjektivně nemá potřebu pít, jíst, či spát. Při dlouhodobém užívání naopak nastupují halucinace, paranoia, stavy zmatenosti a neschopnost se soustředit. Zajímavé je, že při delším abúzu, tzv. „jízdě“, může uživatel po intoxikaci ztratit vědomí a na několik hodin upadnout do hlubokého spánku až bezvědomí, a teprve pro probuzení nastoupí psychostimulační účinek látky.

Intoxikace[upravit | editovat zdroj]

Akutní intoxikace se projevuje hyperaktivitou, silným neklidem a bolestmi hlavy. Patrná je mydriáza a zpravidla je přítomna tachykardie či arytmie. Dalšími projevy jsou vzestup tělesné teploty a bolesti na hrudi. Intoxikovaný může upadnout do bezvědomí. V důsledku chronického užívání může vzniknout toxická psychóza (typicky pocity perzekuce - tzv. stíha), objevuje se deprese (zejména pokud uživatel nemá drogu) a výrazná anxieta. Časté bývají pocity napětí, podrážděnost a poruchy spánku. Užívání působí nechutenství, při dlouhodobém abúzu stoupá riziko vzniku anorexie.

Dlouhodobý uživatel je obvykle hubený, nespí, je hyperaktivní a neustále mluví (myšlenkový trysk). Patrný je zpravidla viditelně poškozený chrup, protože intoxikace zpomaluje produkci slinných žláz a vzniká bruxismus (samotný metamfetamin navíc patrně demineralizuje zubní sklovinu).




Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. PubChem Compound [databáze]. National Center for Biotechnology Information, U.S. National Library of Medicine, [cit. 2014-05-13]. <https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/summary/summary.cgi?cid=66124&loc=ec_rcs>.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KALINA, Kamil, et al. Drogy a drogové závislosti : mezioborový přístup. 1. vydání. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003. sv. 1. ISBN 80-86734-05-6.