Membranózní glomerulonefritida
Z WikiSkript
Membranózní glomerulonefritida (MGN; též membranózní nefropatie, MN) postihuje především dospělé středního či vyššího věku. Nejčastěji (70–80 % případů) jde o primární idiopatické autoimunitní onemocnění, 20–30 % onemocnění je sekundárních při infekčních, nádorových, systémových autoimunitních onemocněních či po podávání některých léků[1]. MGN je nejčastější příčinou nefrotického syndromu u dospělých (20–40 %), častější je u mužů.
Mikroskopicky nacházíme difuzní ztluštění glomerulární kapilární stěny způsobené depozicí imunokomplexů do subepitelového prostoru (mezi podocyty a bazální membránu).
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
- Idiopatická (primární) forma MGN (nejčastější)
- Většina onemocnění této skupiny je spojena s tvorbou autoprotilátek proti M-typu receptoru pro fosfolipázu A2 (PLA2R). S vysokým rizikem této formy onemocnění jsou spojeny zejména některé polymorfismy genu pro PLA2R v kombinaci s některými polymorfismy HLA-DQA1[1].
- Sekundární forma MGN (20–30 %)
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Klinické projevy mohou být nevýrazné.
- náhlý vznik otoků DKK + jejich progrese
- neselektivní proteinurie + erytrocyturie, často se plně vyvíjí nefrotický syndrom
- arteriální hypertenze (20–40 %)
- porucha renální funkce (v době dg. u 5–10 %)
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- Idiopatická MGN: kortikoidy, cyklofosfamid, chlorambucil, cyklosporin,
- sekundární MGN: vysadit vyvolávající léky / léčit primární onemocnění.
Prognóza[upravit | editovat zdroj]
- Zásadní význam ovlivnění tvorby imunokomplexů,
- při úspěšné terapii může vymizet nefrotický syndrom,
- řadu let stacionární nebo rozvoj CHSL.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí zdroje[upravit | editovat zdroj]
Membranózní glomerulonefritida - YouTube video
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Glomerulonefritidy: Akutní glomerulonefritida • Rychle progredující glomerulonefritida • Chronické glomerulonefritidy
- Glomerulopatie: Glomerulopatie projevující se nefrotickým syndromem
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b FLOEGE, Jürgen a Kerstin AMANN. Primary glomerulonephritides. The Lancet. 2016, roč. 10032, vol. 387, s. 2036-2048, ISSN 0140-6736. DOI: 10.1016/s0140-6736(16)00272-5.
- ↑ LEEAPHORN, Napat, Pogsathorn KUE-A-PAI a Natanong THAMCHAROEN. Prevalence of Cancer in Membranous Nephropathy: A Systematic Review and Meta-Analysis of Observational Studies. American Journal of Nephrology. 2014, roč. 1, vol. 40, s. 29-35, ISSN 1421-9670. DOI: 10.1159/000364782.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6.