Management zdravotnických služeb
Management v ošetřovatelství[upravit | editovat zdroj]
Využívá pojmového aparátu obecného managementu. Aplikuje teoretická východiska managementu a personálního řízení do řízení a vedení ošetřovatelské péče a ošetřovatelského personálu. Cílem je vytváření podmínek pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče.
Ošetřovatelský management[upravit | editovat zdroj]
Lze ho chápat jako řízení ošetřovatelského procesu, systematickou racionální metodu plánování a poskytování ošetřovatelské péče. Sestra jej plánuje a částečně vykonává. Některými činnostmi pověřuje další personál (zdravotnický asistent). Pojem management se užívá v lékařské i ošetřovatelské péči ve spojení např. management bolesti, management ošetřování ran. Ošetřovatelský management vykonává funkci vedení, kontroly a rozhodování uvnitř pracovních skupin sester (ošetřovatelský tým). Zahrnuje procesy vycházející z obecného managementu jako plánování, organizování, personální zajištění, řízení a kontrolu.
Ošetřovatelský management definuje Koncepce ošetřovatelství[1]:
Nejvyšším metodickým článkem oboru je Ministerstvo zdravotnictví. Příslušný odborný útvar metodicky řídí a kontroluje ošetřovatelství v ČR. Vyjadřuje se ke všem zásadním odborným, organizačním, ekonomickým a legislativním opatřením, která se týkají ošetřovatelství a práce ošetřovatelského personálu v oblasti zdravotní a sociální péče. V jeho kompetenci je zřizovat a ustanovovat pracovní skupiny, komise, které plní funkci poradních orgánů při řešení problematiky oboru a připravují podklady pro rozvoj oboru. Členy pracovních skupin a komisí jsou zástupci ošetřovatelské praxe, profesních organizací a zástupci vzdělávacích institucí. V jednotlivých ústavních zařízeních je ošetřovatelská péče řízena náměstkyní/náměstkem pro ošetřovatelskou péči/hlavní sestrou. Struktura řízení ošetřovatelské péče uvnitř zdravotnického zařízení závisí na vedení příslušného zařízení. (Koncepce ošetřovatelství. Věstník MZ ČR, částka 9, vydáno září 2004)
Organizační struktura[upravit | editovat zdroj]
Organizace, které mají velký počet podřízených zaměstnanců jsou uspořádány do tzv. organizační pyramidy. Organizační struktura může být plochá (oddělení, ambulance, agentura domácí péče) nebo vícestupňová (nemocnice, klinika). Ve formální organizační struktuře jsou pevně stanovené vztahy mezi nadřízenými, podřízenými a kolegy, vedoucí pracovníci jsou jmenováni do funkcí, jsou stanoveny komunikační sítě, normy výkonu a stanovená hierarchie funkcí vykonávaných jednotlivci.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ ŠPAČEK, Milan. Koncepce ošetřovatelství. Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky. 2004, vol. 2004, no. 4, s. 2-8,
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KOLEKTIV AUTORŮ,. Základy ošetřování nemocných. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. 145 s. ISBN 80-246-0845-6.
- MIKŠOVÁ, Z, et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče I.. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1442-6.
- MIKŠOVÁ, Z, et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče II.. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. 171 s. ISBN 80-247-1443-4.
- RICHARDS, A a S EDWARDS. Repetitorium pro zdravotní sestry. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. 376 s. ISBN 80-247-0932-5.
- ROZSYPALOVÁ, M a A ŠAFRÁNKOVÁ. Ošetřovatelství I., II.. 1. vydání. Praha : Informatorium, 2002. 239 s. ISBN 80-86073-97-1.
- WORKMAN, B a C., L. BENNETT. Klíčové dovednosti sester. 1. vydání. Praha : Grada, 2006. 259 s. ISBN 80-247-1714-X.