Asistence u převazu

Druhy poranění[upravit | editovat zdroj]

Úmyslné – vyskytují se po dobu léčby (operace, venepunkce, radiační popáleniny),
neúmyslné – jsou náhodné, např. při automobilové nehodě,
rána otevřená (rána, kdy je povrch kůže narušený),
rána uzavřená (tkáně se traumatizují bez porušení kůže).

Otevřená rána (difterie)

Abraze - odřenina

Infikovaná bodná rána

Bodná rána

Kontuze (zhmoždění) – je uzavřená rána, která vzniká jako následek úderu tupého předmětu,
abraze (odřenina) – je otevřená rána, která vzniká následkem tření, např. po pádu na povrch cesty, toto poranění zasahuje pouze kůži,
bodná rána – je otevřená rána způsobená ostrým nástrojem, který penetruje přes kůži a pod ní ležících tkání (patří sem i venepunkce a i.m. injekce),
tržná rána (lacerace) – vzniká, kdy se tkáně odtrhnou od sebe a vytvářejí nepravidelné okraje,
penetrující rána – vzniká tehdy, když nástroj vnikne hluboko do tkání přes kůži, často jsou náhodné např. rány způsobené projektily nebo kovovými úlomky,
řezná rána (incize) – vzniká prostřednictvím ostrého nástroje, např. skalpelem nebo náhodně, ostrým nožem.

Čisté rány – jsou neinfikované, není v nich zánět a nezasahují dýchací, trávicí, pohlavní ani močové ústrojí,
čisté kontaminované rány – jsou chirurgické rány, při kterých jsou zasažené dýchací, trávicí, pohlavní nebo močové ústrojí, na těchto ranách nenacházíme žádný důkaz infekce,
kontaminované rány – zahrnují otevřené, čerstvé, náhodné rány a chirurgické rány, při kterých bylo větší narušení sterilní techniky nebo vytéká velké množství obsahu z gastrointestineálního traktu, často jsou vidět i známky infekce,
znečištěné nebo infikované rány – jsou staré, náhodné rány, které obsahují odumřelé tkáně a rány s důkazem klinické infekce, jako je například hnisavý výtok.

Pečovat o psychickou pohodu pacienta,
poučení pacienta o zákroku, jeho průběhu a nutnosti chování pacienta po ošetření,
zabezpečit vhodnou polohu pacienta, vhodné prostředí a soukromí při převazu,
postižené místo zachovat ve fyziologické poloze,
obvazy přikládat podle typu indikace, vždy sterilně, v rukavicích,
správné přiložení obvazu (obvaz má mírně, pevně, ze všech stran, obepínat),
sledovat stav pacienta po celou dobu převazu,
kontrolovat okolí převazovaného místa (musí zůstat viditelně kontrolovatelné, dostatečně prokrvené, bez otoků),
pokud pacient udává bolest, pravidelně vyhodnocovat zdroj bolesti a kontrolovat ránu.

Jsou vyrobeny z bavlněných nebo viskózních vláken nebo z nylonového materiálu,
jsou porézní (vzdušné), napuštěné indiferentní mastí, která brání přilnutí obvazu k ráně,
tyto obvazy chrání granulační tkáň, ale nevytvářejí bakteriální bariéru, nepotřebují sekundární krytí,
nenechávají se na ráně déle než 24 hodin,
používají se ke krytí povrchových ran, krytí sutur, krytí popálenin,
jedná se např. o ATRAUMAN ®, SILICONE ®, MELOLIN ®.

Jsou obvazy z netkaného porézního materiálu napuštěného antimikrobiální látkou,
chrání granulační tkáň, umožňují volnou pasáž exsudátu, vyžadují sekundární krytí,
mohou vyvolat alergickou reakci, proto musíme pečlivě zvážit, komu je přiložíme,
na ráně mohou zůstat i několik dní,
tyto materiály mají široké využití pro různé typy ran, včetně infikovaných,
jedná se např. o INADINE ®, IODOFLEX ®.

Jsou složeny z tkaniny, která obsahuje aktivní uhlí,
velice dobře čistí ránu, redukují zápach a přebytek exsudátu,
vhodné využití je u silně infikovaných ran, u ran silně zapáchajících, u dekubitů, píštělí, lze použít i u ran, kde byla zjištěna přítomnost kvasinek,
jedná se např. o ACTISORB ®, VLIWAKTIV ®, CARBONET ®.

Jsou obvazy, jejich základem jsou hnědé mořské řasy, které obsahují alginát sodný a vápenný,
tyto obvazy během svého působení vytvářejí neadhezivní gel a tím udržují ránu ve vlhkém prostředí,
gel je nutné posléze z rány odstranit fyziologickým roztokem ještě před hodnocením efektu obvazu.

Vaskularizace – dobré krevní zásobení podporuje hojení,
imunitní stav – riziko hojení vyplývá ze sekundární příčiny, jako je např. infekce, diabetes mellitus, radioterapie, což zvyšuje požadavky na proces hojení,
stav výživy (u pacientů se špatným stavem výživy se hojení prodlužuje),
obezita (tukové tkáně omezují krevní zásobení a rány se těžko sešívají),
léky (imunosupresiva mohou ztěžovat hojení),
kouření (redukuje funkční hemoglobin v krevním oběhu s výsledným snížením oxygenace tělových tkání),
stres (klade dodatečné nároky na organizmus a nepříznivě tak ovlivňuje hojení).

Přetrvávající krvácení (hemoragie) po operaci je abnormální, může být způsobeno krevní sraženinou, povolenou ligaturou, erozí krevní cévy.

Může se objevit za 2–10 dní po operaci, při podezření na infekci je třeba vyšetřit exsudát.

Je částečná nebo úplná ruptura rány, často se vyskytuje po operacích břicha, kdy se oddělí i vrstvy pod kůží,
eviscerace je vytlačení vnitřních orgánů přes incizi.

KOLEKTIV AUTORŮ,. Základy ošetřování nemocných. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 8024608456.

MIKŠOVÁ, Z, et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče I., II.. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. ISBN 80-247-1442-6.

RICHARDS, A a S EDWARDS. Repetitorium pro zdravotní sestry. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. ISBN 80-247-0932-5.

ROZSYPALOVÁ, M a A ŠAFRÁNKOVÁ. Ošetřovatelství I., II.. 1. vydání. Praha : Informatorium, 2002. ISBN 80-86073-97-1.

WORKMAN, B a CL BENNETT. Klíčové dovednosti sester. 1. vydání. Praha : Grada, 2006. ISBN 80-247-1714-X.