MEN syndrom
MEN = Syndrom mnohočetné endokrinní neoplázie – patří sem tři syndromy, jejichž hlavní součásti tvoří nádory endokrinních žláz.
Syndrom MEN 1 (Wermerův syndrom)[upravit | editovat zdroj]
Definice a epidemiologie[upravit | editovat zdroj]
Autozomálně dominantně dědičný syndrom s prevalencí 2–20 případů na 100 000 obyvatel vyznačující se především primární hyperparathyreózou, tumory endokrinní části pankreatu a tumory hypofýzy.
Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]
Defekty (delece, mutace) genu pro protein menin. Tento gen je tumor supresorovým genem. Je lokalizován na 11. chromozomu.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- Primární hyperparathyreóza – v rámci syndromu se vyskytuje s pravděpodobností 95–100 % a bývá také první manifestací.
- Tumory endokrinního pankreatu – mohou být afunkční nebo hormonálně aktivní – nejčastěji gastrinom (60 %) nebo inzulinom (20 %).
- Tumory hypofýzy – téměř vždy adenomy. Mohou být afunkční, v případě aktivity se téměř vždy jedná o prolaktinom.
Součástí MEN 1 mohou být: adenomy nadledvin, karcinoid, podkožní lipomy, angiofibromy na tváři, kolagenomy, …
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Průkaz minimálně dvou základních součástí syndromu, průkaz diagnózy na základě molekulárně biologických vyšetření.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Spočívá v terapii jednotlivých složek.
Prognóza[upravit | editovat zdroj]
Zvýšená morbidita a mortalita závisí na časné diagnostice a léčbě jednotlivých složek.
Syndrom MEN 2A (Sippleův syndrom)[upravit | editovat zdroj]
Definice a epidemiologie[upravit | editovat zdroj]
Autozomálně dominantně dědičný syndrom s prevalencí 1–5 případů na 100 000 obyvatel. Složkami syndromu jsou: medulární karcinom štítné žlázy, feochromocytom, primární hyperparathyreóza.
Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]
Mutace RET protoonkogenu lokalizovaného na 10. chromozomu.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- Medulární karcinom štítné žlázy – manifestuje se obvykle jako první, je vysoce maligní.
- Primární hyperparathyreóza – manifestuje se přibližně v 25 %.
- Feochromocytom.
Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Odlišení od jiných nádorových syndromů. Diagnózu potvrdíme průkazem mutace RET protoonkogenu.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Spočívá v terapii jednotlivých složek. Důležitá je dispenzarizace a potomkům je indikována preventivní totální thyreoidektemie.
Prognóza[upravit | editovat zdroj]
MEN 2A je závažný syndrom se zvýšenou morbiditou a mortalitou. Důležitá je časná diagnostika, terapie jednotlivých složek a také to, jaké složky syndromu se manifestují.
Syndrom MEN 2B[upravit | editovat zdroj]
Definice a epidemiologie[upravit | editovat zdroj]
Autozomálně dominantně dědičný syndrom s prevalencí 1–3 případy na 100 000 obyvatel. Složkami syndromu jsou: medulární karcinom štítné žlázy, feochromocytom, slizniční neuromy.
Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]
Mutace RET protoonkogenu lokalizovaného na 10. chormozomu.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- Medulární karcinom štítné žlázy – přítomný v 100 % případů.
- Feochromocytom – přítomní v 50 % případů, často bilaterálně.
- Slizniční neuromy – v 100 % případů, marfanoidní habitus (70 %) a střevní ganglioneuromy.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Průkaz jednotlivých součástí syndromu a průkaz mutace RET protoonkogenu.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Pro průkaz syndromu je indikována preventivní totální thyreoidektemie ještě před manifestací karcinomu, taktéž potomkům. Dále se využívá terapie jednotlivých složek, důležitá je dispenzarizace s aktivním vyhledáváním a časnou diagnostikou.
Prognóza[upravit | editovat zdroj]
MEN 2B je závažný syndrom se zvýšenou morbiditou a mortalitou. Důležitá je časná diagnostika, terapie jednotlivých složek a také to, jaké složky syndromu se manifestují.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí zdroje[upravit | editovat zdroj]
Syndrom MEN - YouTube video
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- ČEŠKA, Richard a Vladimír TESAŘ, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. ISBN 978-80-7387-423-0.