MCR-1
MCR-1 (mobilized colistine resistance) je relativně nově objevený gen rezistentní vůči kolistinu – ten je považován za antibiotikum poslední volby. MCR-1 je horizontálně přenášen R-plazmidy, transfer je možný mezi různými kmeny bakterií. Poprvé byl plazmid SHP45 objeven roku 2011 v Číně v kmenu bakterie Escherichia coli u prasat, roku 2016 bylo následně veterinární užívání kolistinu omezeno.[1] Od té doby se rozšířil do dalších třiceti zemí po celém světě.[2]
.jpg)
Transfer[upravit | editovat zdroj]
Mezi potenciální MCRPE (MCR-1 pozitivní enterobakterie) patří druhy bakterií Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Enterobacter cloacae, Enterobacter aerogenes.[3] MCR-1 je považován za první horizontálně přenosný gen rezistentní vůčí polymyxinu,[2] k přenosu MCR-1 dochází skrze plazmid o délce přes 64 kbp s frekvencí v rozmezí 10−1 až 10−3. MCRPE byly původně detekovány u hospodářských zvířat, u kterých se nadužíval právě kolistin, ale je možný i přenos na člověka. Překvapivě, hlavním rizikovým faktorem pro člověka není expozice infikovaným zvířatům, ale abúzus antibiotik v anamnéze.[4]
Mechanismus účinku[upravit | editovat zdroj]
Mechanismus rezistence spočívá v přenosu fosfatidylaminového zbytku na lipid A, který je komponentem endotoxinu (lipopolysacharidu) ukotveného ve vnější membráně Gram-negativních bakterií. Fosfatidylamin u bakterií zastává funkci chaperonu – formuje terciární strukturu membránových proteinů.[5] Bakterie s takto modifikovaným lipidem A mají výrazně nižší afinitu vůči colistinu a podobným polymyxinům.[6]
|
| R-plazmid SHP45 a lokalizace MCR-1. Převzato z [2]. |
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ University of Minesota. Center for infectious disease research and policy. Studies show spread of MCR-1 gene in China [online]. Regents of the University of Minesota, ©2017. Poslední revize 2017-01-27, [cit. 2017-12-08]. <http://www.cidrap.umn.edu/news-perspective/2017/01/studies-show-spread-mcr-1-gene-china>.
- ↑ a b c LIU, Yi-Yun, Yang WANG a Timothy R WALSH. Emergence of plasmid-mediated colistin resistance mechanism MCR-1 in animals and human beings in China: a microbiological and molecular biological study. The Lancet Infectious Diseases. 2016, roč. 2, vol. 16, s. 161-168, ISSN 1473-3099. DOI: 10.1016/s1473-3099(15)00424-7.
- ↑ GAO, Rongsui, Yongfei HU a Zhencui LI. Dissemination and Mechanism for the MCR-1 Colistin Resistance. PLOS Pathogens. 2016, roč. 11, vol. 12, s. e1005957, ISSN 1553-7374. DOI: 10.1371/journal.ppat.1005957.
- ↑ WANG, Yang, Guo-Bao TIAN a Rong ZHANG. Prevalence, risk factors, outcomes, and molecular epidemiology of mcr-1 -positive Enterobacteriaceae in patients and healthy adults from China: an epidemiological and clinical study. The Lancet Infectious Diseases. 2017, roč. 4, vol. 17, s. 390-399, ISSN 1473-3099. DOI: 10.1016/s1473-3099(16)30527-8.
- ↑ American Oil Chemists' Society. Phosphatidylethanolamine and related lipids : Structure, occurence, biochemistry and analysis [online]. James Hutton Institute, ©2013. Poslední revize 2013-04-08, [cit. 2017-12-08]. <http://aocs.files.cms-plus.com/CSS/AM16/AM16_Template_Bulk/lipidimporthtml/lipidlibrary/Lipids/pe/index.htm>.
- ↑ HINCHLIFFE, Philip, Qiu E. YANG a Edward PORTAL. Insights into the Mechanistic Basis of Plasmid-Mediated Colistin Resistance from Crystal Structures of the Catalytic Domain of MCR-1. Scientific Reports. 2017, roč. ?, vol. 7, s. 39392, ISSN 2045-2322. DOI: 10.1038/srep39392.
