Leptomeningitis purulenta (preparát)
Histologie[upravit | editovat zdroj]
Mozkové a míšní obaly vytvářejí zevní vrstvu pachymeninx (duru mater) z tuhého fibrozního vaziva a vnitřní jemnou leptomeninx, která je složena z arachnoidey oddělené od dury epiteloidními buňkami (arachnotelem). Pod nimi je systém kolagenních trámců přemosťujících subarachnoideální prostor vystlaný endoteloidními buňkami a vyplněný likvorem. Bezprostředně k povrchu mozkového a míšního parenchymu přiléhá další leptomeningeální vrstva – bohatě vaskularizovaná pia mater.
Příčina[upravit | editovat zdroj]
Je bakteriální, etiologie závisí na věku pacienta: Novorozenci - Escherichia coli, Streptococcus agalacticae, pacienti mezi 3.m a 3.r - Haemophilus influenzae, děti a mladí dospělí - Neisseria meningitidis (meningokok), starší - Streptococcus pneumoniae (pneumokok), pyogenní streptokoky, a jakýkoli věk Listeria monocytogenes (většinou ale novorozenci a imunokompromitovaní). Infekce může do leptomeningeálních prostor vniknout cestou hematogenní, průnikem hnisání ze středouší (tzv. otogenní meningitida) nebo při porušení lebního krytu traumatem.
Makroskopie[upravit | editovat zdroj]
Měkké pleny jsou zkalené, prostoupené hnisem (žlutozený exsudát) a jejich jsou cévy překrvené. Zejména v rýhách mezi závity je patrné různě velké nahromadění hnisavého exsudátu. Celý mozek je zvětšený, edematózní. Mozkomíšní mok je hnisavě zkalený.
Mikroskopie[upravit | editovat zdroj]
V subarachnoidálním prostoru jsou neutrofilními granulocyty a fibrin. Zánět se může šířit hlouběji do mozkového parenchymu (meningoencephalitis). Meningeální cévy jsou překrvené.
Prognóza a komplikace[upravit | editovat zdroj]
- Při zánětlivém postižení cév může dojít k jejich obliteraci tromby a následně vznikají korové infarkty.
- Organizací exsudátu v komorovém systému mozku může vzniknout hydrocefalus.
- Po arachnoideálních srůstech vznikají subarachnoideální cysty.
- Zánětlivé postižení mozkových nervů a míšních kořenů způsobuje částečnou demyelinizaci.
- Po zhojení jsou měkké pleny často vazivově ztluštělé.
- Zejména při meningokokové etiologii je velmi závažnou komplikací Waterhouseův-Friderichsenův syndrom.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
- BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.