Latinská třetí deklinace
Do třetí deklinace patří substantiva, která mají v genitivu singuláru koncovku -is.
Slova patřící k třetí deklinaci nelze poznat podle tvaru nominativu, protože kmen, od něhož jsou odvozeny tvary ostatních pádu, se může velmi lišit.
Ke správnému skloňování substantiv dle třetí deklinace je tedy nutné znát jak tvar prvního pádu a rod, tak tvar pádu druhého a tím genitivní kmen, od něhož jsou ostatní pády odvozeny.
Maskulina a feminina[upravit | editovat zdroj]
U skloňování dle třetí deklinace se rozlišuje mezi parisylaby a imparisylaby.
Imparisylaba[upravit | editovat zdroj]
Mezi imparisylaba, tzv. slova nestejnoslabičná, patří substantiva, u nichž se liší počet slabik nominativu a počet slabik genitivu.
| Pád | Singulár | Plurál |
|---|---|---|
| Nominativ | tvar nominativu | genitivní kmen + -ēs |
| Genitiv | genitivní kmen + -is | genitivní kmen + -um |
| Dativ | genitivní kmen + -ī | genitivní kmen + -ibus |
| Akuzativ | genitivní kmen + -em | genitivní kmen + -ēs |
| Vokativ | tvar nominativu | genitivní kmen + -ēs |
| Ablativ | genitivní kmen + -e | genitvní kmen + -ibus |
Příklady:
- pulvis, pulveris, m. — prach, prášek
- homo, hominis, m. — člověk
- infusio, infusionis, f. — infuze
- lux, lucis, f. — světlo
Parisylaba[upravit | editovat zdroj]
Parisylaba, tzv. slova stejnoslabičná, jsou substantiva, která mají stejný počet slabik v nominativu i v genitivu. (Často jsou oba tvary stejné a nominativ tak končí také na -is.) Dále se ke stejnému skloňování řadí i slova, která jsou v singuláru jednoslabičná a končí na -ns či -rs.
Parisylaba mají v genitivu plurálu koncovku -ium.
Příklady:
- avis, avis, f. — pták
- canis, canis, m. — pes
- penis, penis, m. — pyj, penis
- mons, montis, m. — hora
- mors, mortis, f. — smrt
- dens, dentis, m. — zub
- pars, partis, f. — část
- fons, fontis, m. — pramen
Neutra[upravit | editovat zdroj]
Z běžného skloňování neuter dle třetí deklinace se vyčleňují substaniva, která v nominativu končí na -ar, -e či -al (mnemotechnická pomůcka areál).
Běžné skloňování[upravit | editovat zdroj]
| Pád | Singulár | Plurál |
|---|---|---|
| Nominativ | tvar nominativu | genitivní kmen + -a |
| Genitiv | genitivní kmen + -is | genitivní kmen + -um |
| Dativ | genitivní kmen + -ī | genitivní kmen + -ibus |
| Akuzativ | tvar nominativu | genitivní kmen + -a |
| Vokativ | tvar nominativu | genitivní kmen + -a |
| Ablativ | genitivní kmen + -e | genitivní kmen + -ibus |
Příklady:
- carcinoma, carcinomatis, n. — karcinom (zhoubný nádor z epiteliálních buněk)
- caput, capitis, n. — hlava
- vulnus, vulneris, n. — rána, poranění
-ar, -e, -al[upravit | editovat zdroj]
| Pád | Singulár | Plurál |
|---|---|---|
| Nominativ | tvar nominativu | genitivní kmen + -ia |
| Genitiv | genitivní kmen + -is | genitivní kmen + -ium |
| Dativ | genitivní kmen + -ī | genitivní kmen + -ibus |
| Akuzativ | tvar nominativu | genitivní kmen + -ia |
| Vokativ | tvar nominativu | genitivní kmen + -ia |
| Ablativ | genitivní kmen + -i | genitivní kmen + -ibus |
Příklady:
- mare, maris, n. — moře
- animal, animalis, n. — živočich
- hepar, hepatis, n. — játra
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- SEINEROVÁ, Vlasta. Latina I. část : Pro střední školy, především gymnázia. 2. vydání – dotisk vydání. Praha : Fortuna, 2005. 104 s. ISBN 80-7168-697-2.
- VEJRAŽKA, Martin a Dana SVOBODOVÁ. Terminologiae medicae ianua. 1. vydání. Praha : Academia, 2006. 434 s. ISBN 80-200-1459-4.
