Kultivace buněk a tkání in vitro, význam v medicině
Z WikiSkript
Kultivace pro cytogenetické vyšetření[upravit | editovat zdroj]
- chromosomální vyšetření je možné jenom při plné spiralizaci chromosomů a po vhodném zpracování bb.
- přímé zpracování je proto možné jenom u buněk z tkání s vysokou mitotickou aktivitou (kostní dřeň, nádor, choriové klky), ale u většiny ostatních buněk je nutná kultivace
- pro zjištění, zda je kultivace buněk tkáně nutná a jak dlouho, se používá mitotický index
- mitotický index = bb v mitóze/všechny bb tkáně * 100 (%)
- vyšetření chromosomů v meiose se standardně neprovádí (výjimkou je vyšetření spermií a vajíček pro účely asistované reprodukce)
Podmínky kultivace[upravit | editovat zdroj]
- kultivace může být krátkodobá (např. buňky periferní krve – 72 hodin), nebo dlouhodobá (týdny)
- kultivuje se v lahvičkách nebo zkumavkách s kultivačním médiem s přídavkem séra s růstovými faktory
- teplota při kultivaci je 37 °C, pH musí být konstantní, pro dlouhodobé kultury je důležitý i 5% CO2 v atmosféře termostatu
- buňky tkáně se před kultivací mechanicky či enzymaticky rozvolní
Kultivované buňky[upravit | editovat zdroj]
- pro postnatální vyšetření se kultivují většinou lymfocyty periferní krve po přidání mitogenu fytohemaglutininu
- pro prenatální vyšetření se používají buňky z plodové vody (amniocentéza – 16. až 18. gestační týden), buňky trofoblastu (biopsie trofoblastu 11. až 12. týden) nebo lymfocyty z fetální krve (kordocentéza – po 20. týdnu)
Zpracování kultury[upravit | editovat zdroj]
- přidání kolchicinu - destrukce dělícího vřeténka (kolchicin je jed z ocúnu, doba jeho působení bývá kratší pro metody HRT, kdy se využívají buňky v prometafázi)
- působení hypotonického roztoku 0,075M KCl → rozvolnění buněčného obsahu a individualizace chromosomů
- fixace směsí kyseliny octové a methanolu (1:3)
- nakapání preparátu na podložní sklíčko + barvení (např. proužkování)
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- OTOVÁ, Berta, et al. Lékařská biologie a genetika I. díl. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2008. 123 s. ISBN 978-80-246-1594-3.