Komunitní ošetřovatelství

Komunita je sociální seskupení se zvláštním typem vnitřních sociálních vazeb a speciálním postavením v širším sociálním prostředí. Slovo komunita pochází z latinského cum – spolu, mezi sebou a munere – darovat. Komunita neboli communitas znamená společenství, společnost, vlídnost, laskavost, smysl pro obecnost, pospolitost, společenství, protiklad pojmu společnost.

Komunitní péče

• Tvoří ji zdravotní, sociální a další služby, které jsou poskytovány nemocným, ale i zdravým občanům, rodinám = skupinám určité komunity (geografické, etnické).
• Tyto služby doplňují primární péči.
• Cílem je orientovat se na péči v domácím prostředí, v komunitě, i při onemocnění či závislosti.

Hodnocení potřeb komunity

Při hodnocení potřeb komunity se zabýváme především dvěma oblastmi:

• Charakteristikou práce, která vede k rozvoji komunity.
  • Práce sestry je v tomto ohledu ovlivňována širším sociálním a politickým kontextem.
• Způsoby, jak hodnotit rozdíly ve zdravotním stavu různých členů komunity.

Informační pyramida

• První stupeň definuje základní informace o věku, pohlaví, zaměstnání, rodinných strukturách, etnických skupinách, schopností komunity starat se sama o sebe, využívat sociální podpory a sítě.
• Druhý stupeň obsahuje socioekonomické faktory ovlivňující zdraví.
• Třetí stupeň nám poskytuje informace o dostupných službách v souvislosti s jejich finančním krytím, dostupností a přijatelností.
• Čtvrtý stupeň zahrnuje zdravotní politiku daného státu.

Komunitní plánování

• Je otevřený, kontinuální proces.
• Cílem je hledat řešení, které nejlépe odpovídá místním podmínkám a potřebám komunity.
• Na základě zjištěných dat, při propojení veřejných zdrojů a zdrojů jednotlivce, se dá utvářet fungující systém zdravotních, sociálních a dalších služeb reagující na potřeby komunit.

Komunitní plánování – proces

• Vyhledávání specifických skupin (lidé v určitém stavu bezmocnosti, staří, umírající, drogově závislí,…).
• Stanovení věkové struktury, počtu klientů a vyhodnocení jejich potřeb.
• Zhodnocení stávajících komunitních služeb (zdravotních, sociální a dalších, např. zapojení občanských sdružení).
• Vytvoření multidisciplinárního týmu.

Zdravotní služby a instituce v komunitní péči

• Rodina, domov, přátelé (nezastupitelná úloha rodiny a domácího prostředí);
• praktičtí lékaři pro dospělé, pro děti a dorost;
• ambulantní gynekologové;
• ambulantní stomatologové;
• agentury domácí péče;
• LSPP;
• stacionáře a specializovaná centra;
• pečovatelská služba.

Problémy, před nimiž stojíme

• Zvyšující se náklady na zdravotní péči;
• zvyšující se očekávání a požadavky klientů;
• demografické změny a stárnutí obyvatelstva;
• nedostatek sester a dalších zdravotnických pracovníků v praxi;
• plně nevyužitý potenciál ošetřovatelství;
• přírodní a civilizační katastrofy;
• endemické a pandemické nemoci, nové a znovu se objevující nemoci;
• zvýšení počtu chronických nemocí;
• přesun směrem ke komunitní péči → budování, posilování a udržování role sestry.

Pohled do budoucna, kam směřujeme

• Ke změně poskytování služeb – z institucí do komunit, od kurativní péče k péči preventivní;
• sestry budou vnášet do péče kontinuitu;
• sestry získají novou orientaci, řadu dovedností a kompetencí navíc;
• nemocnice (sekundární zdravotní péče) a speciální centra budou vyhrazena pro akutnější případy;
• ke kvalitním službám primární péče pro všechny komunity.

Odkazy

Použitá literatura

JAROŠOVÁ, Darja. Úvod do komunitního ošetřovatelství. - vydání. Grada Publishing a.s., 2007. 99 s. ISBN 9788024721507.