Klonování

Z WikiSkript

Klonování je proces, kterým vznikají funkční kopie jedince pomocí řízené série mitotických dělení a buněčné diferenciace, které vedou k tvorbě plodu a placenty a konečně k narození jedince.

Postupy klonování[upravit | editovat zdroj]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Postupy klonování.

Klonování dělením embryí[upravit | editovat zdroj]

Klonování
  • proces, kterým vznikají i tzv. jednovaječná dvojčata
  • ve vědeckých laboratořích je možné pomocí speciálních nástrojů rozdělit časné embryo na dvě části, které se nechají vyvíjet v náhradních matkách a narodí se tak identická dvojčata
  • touto technikou bylo naklonováno mnoho druhů zvířat – potkan, králík, ovce, skot i makak

Klonování přenosem jader[upravit | editovat zdroj]

  • příběh ovečky Dolly – jádro dlouhodobě kultivované somatické buňky přeneseme do enukleovaného (odstranění pólového tělíska a chromozomů) oocytu
  • Dolly měla tři matky – dárkyně vajíčka, dárkyně jádra somatické buňky (z mléčné žlázy) a náhradní matka, ve které se Dolly vyvíjela (pseudopregnantní kráva)

Tvorba chimér[upravit | editovat zdroj]

  • agregace několika časných embryí v jediný zárodek schopný dokončit svůj vývoj
  • "sendvičová metoda" – 1. embryonální kmenové buňky z kterých se vyvine plod, 2. tetraploidní embryonální buňky z kterých se vyvine placenta a plodové obaly
  • vznikají při ní dokonalé kopie klonovaných jedinců v téměř neomezeném množství

Klonování člověka[upravit | editovat zdroj]

Reprodukční klonování[upravit | editovat zdroj]

  • cíl: vytvoření živého lidského klonu
  • ve většině demokratických zemí je zakázáno zákonem
  • není přezkoumáno co se u klonovaných embryí přesně odehrává

Terapeutické klonování[upravit | editovat zdroj]

  • zaměřené na boj s lidskými nemocemi (např. choroby srdce, mozku, genetické choroby)* z těla nemocného člověka jsou odebrány specializované somatické buňky a ty jsou přeneseny do enukleovaného oocytu – ze zárodku jsou vypěstovány embryonální kmenové buňky – široké využití
  • při použití buněk pacienta je organizmus nevnímá jako cizí

Význam a využití klonování[upravit | editovat zdroj]

  • transgenní organizmy – modely lidských chorob, funkce genů (knokautovaná zvířata)
  • buněčná terapie
  • regenerativní medicína
  • hospodářství – genetické vylepšení plemen (produkce mléka, kvalita masa, růstové vlastnosti, reprodukce, odolnosti vůči chorobám)
  • výzkum stárnutí, rakoviny a regulace buněčné proliferace

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • NOVOTNÁ, Božena a Jaroslav MAREŠ. Vývojová biologie pro mediky. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. 99 s. ISBN 80-246-1023-X.