Klonování
Z WikiSkript
Klonování je proces, kterým vznikají funkční kopie jedince pomocí řízené série mitotických dělení a buněčné diferenciace, které vedou k tvorbě plodu a placenty a konečně k narození jedince.
Postupy klonování[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Postupy klonování.
Klonování dělením embryí[upravit | editovat zdroj]
- proces, kterým vznikají i tzv. jednovaječná dvojčata
- ve vědeckých laboratořích je možné pomocí speciálních nástrojů rozdělit časné embryo na dvě části, které se nechají vyvíjet v náhradních matkách a narodí se tak identická dvojčata
- touto technikou bylo naklonováno mnoho druhů zvířat – potkan, králík, ovce, skot i makak
Klonování přenosem jader[upravit | editovat zdroj]
- příběh ovečky Dolly – jádro dlouhodobě kultivované somatické buňky přeneseme do enukleovaného (odstranění pólového tělíska a chromozomů) oocytu
- Dolly měla tři matky – dárkyně vajíčka, dárkyně jádra somatické buňky (z mléčné žlázy) a náhradní matka, ve které se Dolly vyvíjela (pseudopregnantní kráva)
Tvorba chimér[upravit | editovat zdroj]
- agregace několika časných embryí v jediný zárodek schopný dokončit svůj vývoj
- "sendvičová metoda" – 1. embryonální kmenové buňky z kterých se vyvine plod, 2. tetraploidní embryonální buňky z kterých se vyvine placenta a plodové obaly
- vznikají při ní dokonalé kopie klonovaných jedinců v téměř neomezeném množství
Klonování člověka[upravit | editovat zdroj]
Reprodukční klonování[upravit | editovat zdroj]
- cíl: vytvoření živého lidského klonu
- ve většině demokratických zemí je zakázáno zákonem
- není přezkoumáno co se u klonovaných embryí přesně odehrává
Terapeutické klonování[upravit | editovat zdroj]
- zaměřené na boj s lidskými nemocemi (např. choroby srdce, mozku, genetické choroby)* z těla nemocného člověka jsou odebrány specializované somatické buňky a ty jsou přeneseny do enukleovaného oocytu – ze zárodku jsou vypěstovány embryonální kmenové buňky – široké využití
- při použití buněk pacienta je organizmus nevnímá jako cizí
Význam a využití klonování[upravit | editovat zdroj]
- transgenní organizmy – modely lidských chorob, funkce genů (knokautovaná zvířata)
- buněčná terapie
- regenerativní medicína
- hospodářství – genetické vylepšení plemen (produkce mléka, kvalita masa, růstové vlastnosti, reprodukce, odolnosti vůči chorobám)
- výzkum stárnutí, rakoviny a regulace buněčné proliferace
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- NOVOTNÁ, Božena a Jaroslav MAREŠ. Vývojová biologie pro mediky. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. 99 s. ISBN 80-246-1023-X.