Ischemická neuropatie optiku
Ischemická neuropatie optiku je hned po glaukomu druhým nejčastějším onemocněním v oftalmologii.
Podle lokalizace rozlišujeme přední a zadní ischemickou neuropatii.
Přední ischemická neuropatie optiku[upravit | editovat zdroj]
Jedná se o ischemii přední části n. opticus, v místě, kde nerv vstupuje do oka. Může být arteritická (při obrovskobuněčné temporální arteritidě), tedy zánětlivá, nebo nearteritická (při hypertenzi, diabetu nebo ateroskleróze), tedy nezánětlivá.
Zadní ischemická neuropatie optiku[upravit | editovat zdroj]
Tato neuropatie je vzácná a týká se zadní části n. opticus. Není tak diagnostikovatelná oftalmoskopicky. Může se vyvinout při dlouhých operacích v poloze na zádech, kvůli sníženému průtoku krve touto oblastí.
Klinické projevy[upravit | editovat zdroj]
Ischemická neuropatie optiku se projevuje náhlou, bezbolestnou ztrátou zraku, typicky na jednom oku, někdy bývá brzy postihnuto i oko druhé. Místo kompletní ztráty zraku se mohou objevit defekty v zorném poli (hlavně dolní). Je patrný edém papily n. opticus a pacient vnímá barevný a kontrastní deficit.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Arteritická přední ischemická neuropatie optiku se léčí vysokými dávkami kortikoidů.
Nearteritická přední ischemická neuropatie optiku se léčí kontrolou rizikových faktorů dle základního onemocnění (tlak, glykemie apod).
Podpůrnou terapií je antiagregační léčba pro prevenci dalších ischemických příhod, nebo hyperbarická oxygenoterapie (její efektivita je však sporná).
Obecně je prognóza ischemické neuropatie optiku špatná. Při léčbě se snažíme především zabránit postihnutí i druhého oka.