Intoxikace methemoglobinizujícími látkami

Aromatické aminy

• Anilín, toluidin – kapaliny.
• Benzidin, 2-naftylamin – narůžovělé práškové substance.

Profesionální expozice

• Výroba barviv (textil, papír, kůže), plastů, pryže, pesticidů.

Etiopatogeneze

• Látky rozpustné v tucích – dobře se vstřebávají kůží,
• Metabolizují se na hydroxylaminy, ty mění hemoglobin na methemoglobin, vytvářejí v erytrocytech VR a dávají vznik tzv. Heinzovým tělískům v erytrocytech (precipitovaný hemoglobin s cytoskeletárními proteiny),
• Erytrocyty jsou fragilnější, může vzniknout hemolýza, hemoglobinurie a následné poškození ledvin,
• Odstraňují se acetylací (lidé, které označujeme jako tzv. pomalé acetylátory jsou ohroženi karcinomem močového měchýře).

Nejsilnější methemoglobinizující účinek má anilín (jeho metabolit fenylhydroxylamin) → nastává funkční anémie, posun křivky doleva, stoupá tkáňová hypoxie. V terapii se využívá alternativní cesty redukce methemoglobinu enzymem NADPH methemoglobin reduktázou – jako kofaktor potřebuje metylenovou modř (redox látka).

Klinický obraz

 Akutní – nižší expozice – excitace CNS (tzv. anilínová špička);

• Pak záleží projevy na stupni metHbémie,
  • 10–30 % cyanóza, tachykardie, únava,
  • 30–50 % slabost, dušnost, bolest hlavy,
  • 50–70 % poruchy vědomí a smrt,
• Odebraná krev má tmavě hnědou až černou barvu (nápadná švestkově modrá cynóza).

Chronický – polyglobulie v důsledku chronické hypoxie.

Terapie

Antidotum – metylénová modř.

Indikace

• Příznaky hypoxémie (dyspnoe, zmatenost, bolest na hrudníku),
• Methemoglobinémie na 25 %,
• Počáteční dávka – 1–2 mg/kg i.v.,
• Rizika – osoby s defektem G6P-dehydrogenázy (netvoří si NADPH) – neúčinkuje a navíc se hromadí a může prohlubovat methemoglobinémii vyvolat hemolýzu.

Toluidinová modř – působí stejným mechanismem po podání se paradoxně prohloubí cyanóza (dáno barvou antidota) kys. askorbová – působí slaběji a pomaleji.

Aromatické nitrosloučeniny

• Mají skupinu NO₂ např. nitrobenzen, TNT, trinitrofenol (kys. pikrová),
• Profesionální expozice – výroba anilínu, barviv, výbušnin,
• Etiopatogeneze – dobře se vstřebávají kůží, podobným mechanismem jako předchozí dělají methemoglobinémii TNT navíc vyvolá masivní nekrózu a žlutou atrofii jater s letálním koncem, příp. kataraktu.

Nitroglycerin

• Olejovitá kapalina, snadno explodující,
• Použití – výroba výbušnin, farmakologie,
• Snadno se vstřebávají kůží, po absorpci jsou hydrolyzovány na anorganické sloučeniny a působí vazodilataci,
• Po 2–4 dnech profesionální expozice vzniká tolerance (díky kompenzačním sympatickým mechanismům) → po přerušení expozice můžou vznikat stenokardie,
• Po vysokých dávkách může vznika methemoglobinémie, mírného stupně, bez Heinzových tělísek,
• Akutní intoxikace – bolesti hlavy (dáno vazodilatací cév CNS), v týlní krajině „powder headache“, neklid, deprese, poruchy spánku, bledost pocení, pokles tlaku, šok,
• Vysoké dávky – methemoglobinémie, dušnost, bezvědomí,
• Profesionální expozice – typicky tzv. „pondělní nemoc“ – vždy po víkendové pauze, během týdne nastupuje kompenzace, příznaky mizí...,
• Chronická intoxikace – angina pectoris a náhlá úmrtí, paradoxně ve dnech pracovního klidu (po přerušení expozice), také se popisují pseudoneurastenické příznaky.

Terapie

• Stenokardie z návyku – odstraníme nitráty,
• Akutní hypotenze je špatně terapeuticky ovlivnitelná – protišoková poloha, tekutiny i.v., příp. dopamin, noradrenalin.

Dusitany

Synonymum: nitrity, -NO₂,

• Dusitan sodný – nažloutlá pevná látka rozpustná ve vodě,
• Používal se i.v. jako methemoglobinizující látka při otravě kyanidy,
• Přísada při uzení masa, do cigaretových papírků, do pohonných hmot,
• Letální dávka p.o. – 4g.

Dusičnany

Synonymum: nitráty, -NO₃,

• Aby vyvolávaly metHbémii musí být ve střevě redukovány flórou na dusitany,
• Nebezpečné jsou pro kojence (mají bakterie v GIT výše – díky méně kyselému žaludečnímu obsahu),
• Již 10 mg/l může být pro kojence nebezpečné,
• Jiné, chlorečnany, léky – primaquine (antimalarikum), fenacetin (analgetikum).

Odkazy

Související články

• Intoxikace rtutí a jejími sloučeninami
• Intoxikace olovem a jeho sloučeninami

Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 24.02.2010]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura

• PELCLOVÁ, Daniela. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. ISBN 80-246-1183-X.

			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.

			Tady musí proběhnout stylistická úprava.
			Články ve WikiSkriptech by měly připomínat kapitoly v učebnici, ne bodové poznámky.
			V nápovědě můžete se podívat jak vypadá ideální članek. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.