Intoxikace methemoglobinizujícími látkami
Z WikiSkript
Aromatické aminy[upravit | editovat zdroj]
- Anilín, toluidin – kapaliny.
- Benzidin, 2-naftylamin – narůžovělé práškové substance.
Profesionální expozice[upravit | editovat zdroj]
- Výroba barviv (textil, papír, kůže), plastů, pryže, pesticidů.
Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]
- Látky rozpustné v tucích – dobře se vstřebávají kůží,
- Metabolizují se na hydroxylaminy, ty mění hemoglobin na methemoglobin, vytvářejí v erytrocytech VR a dávají vznik tzv. Heinzovým tělískům v erytrocytech (precipitovaný hemoglobin s cytoskeletárními proteiny),
- Erytrocyty jsou fragilnější, může vzniknout hemolýza, hemoglobinurie a následné poškození ledvin,
- Odstraňují se acetylací (lidé, které označujeme jako tzv. pomalé acetylátory jsou ohroženi karcinomem močového měchýře).
Nejsilnější methemoglobinizující účinek má anilín (jeho metabolit fenylhydroxylamin) → nastává funkční anémie, posun křivky doleva, stoupá tkáňová hypoxie. V terapii se využívá alternativní cesty redukce methemoglobinu enzymem NADPH methemoglobin reduktázou – jako kofaktor potřebuje metylenovou modř (redox látka).
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Akutní – nižší expozice – excitace CNS (tzv. anilínová špička);
- Pak záleží projevy na stupni metHbémie,
- 10–30 % cyanóza, tachykardie, únava,
- 30–50 % slabost, dušnost, bolest hlavy,
- 50–70 % poruchy vědomí a smrt,
- Odebraná krev má tmavě hnědou až černou barvu (nápadná švestkově modrá cynóza).
Chronický – polyglobulie v důsledku chronické hypoxie.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Antidotum – metylénová modř.
Indikace[upravit | editovat zdroj]
- Příznaky hypoxémie (dyspnoe, zmatenost, bolest na hrudníku),
- Methemoglobinémie na 25 %,
- Počáteční dávka – 1–2 mg/kg i.v.,
- Rizika – osoby s defektem G6P-dehydrogenázy (netvoří si NADPH) – neúčinkuje a navíc se hromadí a může prohlubovat methemoglobinémii vyvolat hemolýzu.
Toluidinová modř – působí stejným mechanismem po podání se paradoxně prohloubí cyanóza (dáno barvou antidota) kys. askorbová – působí slaběji a pomaleji.
Aromatické nitrosloučeniny[upravit | editovat zdroj]
- Mají skupinu NO2 např. nitrobenzen, TNT, trinitrofenol (kys. pikrová),
- Profesionální expozice – výroba anilínu, barviv, výbušnin,
- Etiopatogeneze – dobře se vstřebávají kůží, podobným mechanismem jako předchozí dělají methemoglobinémii TNT navíc vyvolá masivní nekrózu a žlutou atrofii jater s letálním koncem, příp. kataraktu.
Nitroglycerin[upravit | editovat zdroj]
- Olejovitá kapalina, snadno explodující,
- Použití – výroba výbušnin, farmakologie,
- Snadno se vstřebávají kůží, po absorpci jsou hydrolyzovány na anorganické sloučeniny a působí vazodilataci,
- Po 2–4 dnech profesionální expozice vzniká tolerance (díky kompenzačním sympatickým mechanismům) → po přerušení expozice můžou vznikat stenokardie,
- Po vysokých dávkách může vznika methemoglobinémie, mírného stupně, bez Heinzových tělísek,
- Akutní intoxikace – bolesti hlavy (dáno vazodilatací cév CNS), v týlní krajině „powder headache“, neklid, deprese, poruchy spánku, bledost pocení, pokles tlaku, šok,
- Vysoké dávky – methemoglobinémie, dušnost, bezvědomí,
- Profesionální expozice – typicky tzv. „pondělní nemoc“ – vždy po víkendové pauze, během týdne nastupuje kompenzace, příznaky mizí...,
- Chronická intoxikace – angina pectoris a náhlá úmrtí, paradoxně ve dnech pracovního klidu (po přerušení expozice), také se popisují pseudoneurastenické příznaky.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- Stenokardie z návyku – odstraníme nitráty,
- Akutní hypotenze je špatně terapeuticky ovlivnitelná – protišoková poloha, tekutiny i.v., příp. dopamin, noradrenalin.
Dusitany[upravit | editovat zdroj]
Synonymum: nitrity, -NO2,
- Dusitan sodný – nažloutlá pevná látka rozpustná ve vodě,
- Používal se i.v. jako methemoglobinizující látka při otravě kyanidy,
- Přísada při uzení masa, do cigaretových papírků, do pohonných hmot,
- Letální dávka p.o. – 4g.
Dusičnany[upravit | editovat zdroj]
Synonymum: nitráty, -NO3,
- Aby vyvolávaly metHbémii musí být ve střevě redukovány flórou na dusitany,
- Nebezpečné jsou pro kojence (mají bakterie v GIT výše – díky méně kyselému žaludečnímu obsahu),
- Již 10 mg/l může být pro kojence nebezpečné,
- Jiné, chlorečnany, léky – primaquine (antimalarikum), fenacetin (analgetikum).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 24.02.2010]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- PELCLOVÁ, Daniela. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. ISBN 80-246-1183-X.
Článek neobsahuje vše, co by měl. | ||||
Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. | ||||
O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. | ||||
Tady musí proběhnout stylistická úprava | ||||
V nápovědě můžete se podívat jak vypadá ideální članek | ||||
O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. | ||||