Pudy a instinkty a jejich poruchy

• staré, fylogeneticky zakódované biologické mechanismy
• instinkty – stereotypnost bez individuální variability
• pudy – mají obsah a směr, mají jistou individuální variabilitu
• oba jsou druhově stálé
• obstarávají základní, trvalé postoje a formy chování, které zajišťují nezbytné potřeby individua

1. Pud zachování rodu – sexuální, péče o potomstvo
2. Pud zachování jedince – obživný, sebezáchovy, orientační, zvědavosti
3. Pud sdružovací (sociální)
4. Pud pro zpříjemnění existence (sebeuplatnění, vlastnický, zdobivosti…)

Pud obživný

• velmi složitá reakce organismu, pud velmi silný, málo zranitelný
• nutnost příjmu potravy, vyhledávání potravy
• člověk ve snaze sehnat jídlo poruší i společenské normy
• intenzita regulována pocity sytosti, hladu, chuti a žízně
• hlad – organismu chybí potrava, psychologicky – nepříjemné vjemy, biologicky – snížená hladina živin, centra řízení ventromediální a laterální jádra hypothalamu
  • poruchy : zvýšení – bulimie, snížení – anorexie, u většiny osob se chuť k jídlu v zátěžových situacích zeslabuje, u 10 – 20 % je to naopak
  • jídlo kompenzuje starosti, problémy, nedostatek lásky, navozuje uklidnění…
  • duševně nemocný nejí, protože se domnívá, že je jídlo otrávené nebo mu hlasy zakazují jíst, hluboká deprese – myslí, že jídla nejsou hodni
  • sitofobie – odmítání jídla, hlavně u paranoidních psychóz a psychotické deprese
  • pica – pojídání nestravitelných předmětů i odporných látek (koprofagie, kanibalismus), hlavně u pokročilých demencí a u schizofreniků

Pud sebezáchovy

• vrozená obranná reakce, cílem je zachování vlastního já, vlastního bezpečí,nauceny pud zachovani celeho rodu,pud sebezachovy jedince muze byt v rozporu s pudem zachovani rodiny,rodu,naroda.
• základní reakce – útok, útěk, stupor
• poruchy vedou k sebemrzačení (automutilace) a k sebevraždě (suicidium),k mrzaceni a likvidaci vlastniho potomstva ci k likvidaci ostatnich prislusniku rodu v zajmu zachovani potomstva.
• automutilace ci suicidum nemusi byt nutne vzdy v rozporu s pudem sebezachovy,ci s pudem zachovani rodu,a tyto dva pudy se mohou prolinat i silne kolidovat.
• absence často u těžkých forem deprese, schizofrenie, masochismu, výjimečně u hysterie
• nejčastější formy automutilace – kastrace, poškozování a vypichování očí, amputace prstů, sebevražda
• patická sebevražda – vyplývá z psychopatologické symptomatiky
• bilanční sebevražda – únik z neřešitelné životní situace (nevyléčitelná choroba, staří bez financí, obava před vězením…), někdo tvrdí, že i zde musí být narušená psychika, někdo že mohou být úplně zdraví

Pud sexuální

 Podrobnější informace naleznete na stránce Psychofyziologie lidské sexuality.

• dříve pod vlivem Freuda byl vliv pudů na psychiku přeceňován, dnes je spíše podceňován
• sexuální pud je u lidí více ovlivňován psychosociálně, biologické vlivy mají menší vliv
• pohlavní pud dozrává později
• každé období má svou sexualitu
• hlavní komponenty – pohlavní identita, pohlavní role, pohlavní orientace, sexuální aktivita

Pohlavní identita

• zda se jedinec cítí mužem nebo ženou, je definitivně rozvinuta od 3. roku dítěte
• ovlivněna – chromozomální výbavou, gonádami, hormony, sex-specifická výchova
• vytváří se pohlavně specifické chování – pohlavní role

Sexuální orientace

• erotická preference určitých objektů
• může i u „většinově orientovaných“ vykazovat určité výkyvy od normy (např. vzájemná masturbace chlapců)

Sexuální reaktivita

• přítomna od raného dětství, u chlapečků je erekce běžná

Poruchy

Kvantitativní:

• nadměrný rozvoj se zvýšeným apetitem – saferiasis (muži), nymfomanie (ženy), většinou se to nepovažuje za duševní poruchu,
• nedostatečný rozvoj – sexuální dysfunkce

Kvalitativní:

• porucha identity, orientace a reaktivity – sexuální deviace viz dále

Pud rodičovský

• úzce souvisí s předchozím
• velmi obtížné zjistit jaká část je vrozená a jaká získaná výchovou
• poruchy časté – zanedbání výchovy – krkavčí matky, týrání
• někdy naopak přehnaná vazba – opičí láska (rodiče často neurotičtí)

Sociální pud

• přemrštění – familiérnost, nedostatek – samotářství

Odkazy

Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.