Insomnie/PGS/diagnostika

Z WikiSkript


Symptomy[upravit | editovat zdroj]

Obtížné usínání, přerušovaný spánek, předčasné probouzení, neosvěžující spánek, denní obtíže – únava až ospalost, poruchy koncentrace a paměti, zvýšená tenze, podrážděnost, úrazovost, změny až poruchy nálady, snížená motivace, somatické obtíže ( bolesti hlavy, zažívací obtíže).

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

Na podkladě anamnézy, výjimečně nutná polysomnografie k vyloučení organické poruchy spánku.

Základní etiologické jednotky insomnie a základní příznaky:

  1. Přechodná (tranzientní, akutní) − trvání do 4 týdnů, stresově navozená, např. akutní somatické onemocnění, pracovní zátěž, rodinné problémy apod.
  2. Chronická (psychofyziologická, naučená, fixovaná) − úzkost z nemožnosti spánku předcházející ulehnutí, strach z nevyspání, obavy z této choroby a jejích důsledků.
  3. Paradoxní − porucha vnímání spánku; nemocný si myslí, že nespí vůbec nebo že spí velmi málo, přičemž toto neodpovídá skutečnosti.
  4. Porucha cirkadiánního rytmujet lag syndrom, směnný pracovní provoz, syndrom zpožděné a předsunuté fáze a jiné.
  5. Organická insomnie (způsobená jiným onemocněním) − syndrom neklidných nohou, periodické pohyby končetinami ve spánku, spánková apnoe, neurometabolická onemocnění, strukturální malformace CNS.
  6. Sekundární insomnie při psychiatrických onemocněních (anxiózně-depresivní syndrom, psychózy, poruchy osobnosti aj.).
  7. Další příčiny – nevhodná spánková hygiena, nežádoucí účinky léků, drog či alkoholu.


Léčba[upravit | editovat zdroj]

  1. Psychoterapeutická intervence − vysvětlení původu poruchy a uklidnění nemocného, poučení o spánkové hygieně, kognitivně behaviorální terapie, event. individuální či skupinová psychoterapie, relaxační techniky.
  2. Medikamentózní
    • přechodná insomniehypnotika III. generace (zolpidem, zopiclon) a odstranění vyvolávající příčiny.
    • chronická insomnie − antidepresiva s pozitivním vlivem na spánek např. trazodon, mirtazapin, hypnotika III. generace jako ultimum refugium.

Příčinou insomnie (avšak zároveň i denní spavosti) mohou být i poruchy cirkadiánního rytmu.

Poruchy cirkadiánního rytmu[upravit | editovat zdroj]

U těchto poruch je odchýlen preferovaný čas uléhání a probouzení se od zvyklé společenské normy o více než 2 hod.

Hlavní symptomy[upravit | editovat zdroj]

Insomnie v době obvyklého usínání nebo časné probouzení, obtížné probouzení s projevy spánkové opilosti. Ve dne ospalost, únava, podráždění, poruchy koncentrace či paměti, úrazovost.

Dělení poruch cirkadiánního rytmu:

  1. Zpožděná fáze spánku − opožděná doba uléhání k spánku a usnutí, ranní ospalost a obtíže se vstáváním, výskyt je častý zejména v adolescenci.
  2. Předsunutá fáze spánku − časné uléhání, brzké probouzení, zejména ve vyšším věku.
  3. Nepravidelný rytmus spánku a bděníneurodegenerativní onemocnění, organická onemocnění CNS v ranném kojeneckém věku.
  4. Volně běžící rytmus − porucha synchronizace se zevním prostředím. Příčinou může být porucha funkce suprachiasmatického jádra (organické postižení této části CNS, defekt genů určujících trvání cirkadiánní periody) či porucha retinothalamické dráhy (slepota).
  5. Jet lag syndrom − přechodná porucha synchronizace se světelným rytmem při překonání více jak 2 časových pásem, trvání a tolerance stavu je výrazně individuální.
  6. Směnný provoz
  7. Sekundární etiologie − jiné neurologické onemocnění, drogy, léky, alkohol.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Anamnéza, spánkový deník, objektivizace pomocí 10denní aktigrafie.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Pravidelné časové schéma spánku a bdění, posun fáze na specializovaném pracovišti (chronoterapie) v izolovaném prostředí, fototerapie (intenzivní osvit umělým světlem u zpožděné fáze v ranních hodinách, při předsunuté fázi večer). Při dostupnosti melatoninu jeho podávání v dobu požadovaného usínání, při zpožděné fázi spánku v adolescenci kúru vit. B12 intramuskulárně.

Související články[upravit | editovat zdroj]