Hemokultura
(přesměrováno z Hemokultivace)
Hemokultura je mikrobiologické kultivační vyšetření krve na přítomnost bakterií.
Zásady odběru[upravit | editovat zdroj]
Komu odebírat hemokulturu[upravit | editovat zdroj]
Pacient suspektní z bakteriální infekce:
- CRP > 60 mg/l;
- anamnéza horečky − odběr ideálně když stoupá teplota, nejlépe tělesná teplota > 38 °C, leč není nutno;
- pacientovi by neměla být podána žádná antibiotika před odběrem hemokultury.
Jak odebírat hemokulturu[upravit | editovat zdroj]
Pro odběr je zásadní[1]:
- v sadě se odebírají dva vzorky − jeden pro aerobní a druhý pro anaerobní kultivaci;
- obvykle se odebírají 2 sady, každá z jedné ruky (celkem tedy 4 lahvičky na hemokulturu, viz obrázek);
- výsledky kultivace neovlivní použití nesrážlivé krve s citrátem sodným v klasickém poměru (Na-citrát:krev 1:9 až 1:4)[2]
- Tuto vlastnost je možno použít ke snížení počtu vpichů do pacienta – při odběru krve na základní laboratorní vyšetření je do zvláštní stříkačky odebrána krev a přidán citrát, při vysokém výsledku CRP je pak krev ze stříkačky aplikována do kultivačních lahviček – ty jsou samotné celkem drahé a odebrání krve přímo do nich, když nevíme zda je budeme odesílat či nikoli, se tak jeví jako neekonomické.
Dezinfekce místa odběru:
- nejčastěji se odebírá žilní krev z kubitálních jamek;
- použijí se 2 desinfekční prostředky[3]:
- alkoholový − pro odstranění biofilmu bakterií na povrchu kůže
- další desinfekční prostředek
- odebírá se 10 ml krve do každé kultivační lahvičky;
- odebere se stěr z kůže z místa odběru na kultivaci.
Zpracování a vyhodnocení[upravit | editovat zdroj]
Ke kultivaci a zároveň detekci přítomnosti bakterií se v dnešní době používají moderní přístroje, které udržují stálou kultivační teplotu 37 °C. Pokud jsou ve vzorku bakterie, produktem jejich metabolismu je CO2. Přístroj každých 20 minut kontroluje koncentraci CO2 v každém vzorku. Pokud dojde k překročení hraniční koncentrace CO2, přístroj spustí alarm. Vzorky se ponechají v přístroji obvykle 5 dní.
Na základě hemokultury zjistíme pouze, jestli v krvi pacienta jsou přítomny bakterie (aerobní či anaerobní). Nezjistíme přesné agens ani jeho citlivost na antibiotika. K tomu poslouží následné klasické kultivační vyšetření na živných půdách.
Interpretace[upravit | editovat zdroj]
Pozitivní výsledek potvrzuje přítomnost bakterií v krvi pacienta (bakteriémii). Pro vyloučení možnosti kontaminace odebraného vzorku (falešné pozitivity) se provádí kultivace stěru z místa odběru. Nejčastější kontaminace je Staphylococcus epidermidis (koaguláza negativní stafylokok) [4]. Příčinou kontaminace je často odběr skrze žilní katetr. Kontaminace je častější u žilních katetrů než u arteriálních katetrů nebo odběrů z periferní žíly [5]. Riziko kontaminace hemokultury je nižší při jednorázovém odběru z periferie i ve srovnání s odběrem z nově zavedeného žilního katetru[4].
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Živná půda
- Očkování na půdy
- Krevní obraz
- Hemokoagulace ▪ Vyšetření krevní srážlivosti ▪ Vyšetření krvácivosti ▪ Sedimentace erytrocytů
- Biochemická analýza krve ▪ Laboratorní vyšetření acidobazické rovnováhy
- Hemokultura ▪ CRP ▪ PCT
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BERAN, Ondřej: Laboratorní diagnostika infekčních nemocí. [Přednáška pro 5. ročník 1. LF UK (infekční lékařství, všeobecné lékařství)]. Praha, 18.4.2011.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ BERAN, Ondřej: Laboratorní diagnostika infekčních nemocí. [Přednáška pro 5. ročník 1. LF UK (infekční lékařství, všeobecné lékařství)]. Praha, 18.4.2011.
- ↑ Dle telefonické konsultace MUDr. Václavy Adámkové, primářky oddělení klinické mikrobiologie a antibiotického centra Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF v Praze, dne 22.10.2013.
- ↑ HOLUB, Michal: Principy antibiotické léčby. [Přednáška pro 5. ročník 1. LF UK (infekční lékařství, všeobecné lékařství)]. Praha, 11.4.2011.
- ↑ a b NORBERG, Alonna, Norman C CHRISTOPHER a Maria L RAMUNDO, et al. Contamination rates of blood cultures obtained by dedicated phlebotomy vs intravenous catheter. JAMA [online]. 2003, vol. 289, no. 6, s. 726-9, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12585951>. ISSN 0098-7484.
- ↑ STOHL, Sheldon, Shmuel BENENSON a Sigal SVIRI, et al. Blood cultures at central line insertion in the ICU, a comparison with peripheral venipuncture. Journal of clinical microbiology [online]. 2011, roč. 5, vol. 49, s. 2398-2403, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21525219>. ISSN 0095-1137.