Klasifikace nádorů
(přesměrováno z Grading)
Každá tkáň odebraná z těla pacienta, která je podezřelá z nádorového procesu by měla být doručena na ústav nebo oddělení patologie (patologické anatomie) a zde řádně zhodnocena zkušeným patologem.
Úkolem patologa je morfologicky (event. cytologicky, imunohistochemicky nebo molekulárně-geneticky) danou tkáň prozkoumat a určit typing, grading a staging nádoru.
Typing
Typing je mikroskopické určení typu nádoru.
- Z hlediska biologického chování lze rozdělit nádory do dvou hlavních skupin. Jsou to:
Jedná se o dělení nomenklaturní, s prognostikou často nesouvisí (některé maligní nádory lze plně vyléčit; naopak některé benigní nádory mohou pacienta ohrožovat na životě).
- Z hlediska histogenetického rozlišujeme:
- Mezenchymové nádory (vycházejí z pojiva; obecně se označují jako sarkomy; př. fibrosarkom, hemangiosarkom).
- Epitelové nádory (vycházejí z epitelu; obecně se označují jako karcinomy; př. bazocelulární karcinom, spinocelulární karcinom, adenokarcinom).
- Neuroektodermové nádory (vycházejí z neuroektodermových buněk; př. maligní melanom).
- Germinální nádory (vycházejí z germinálních buněk; postihují především gonády, ale mohou se vyskytovat i extragonadálně např. v mediastinu; př. seminom, yolk-sac tumor, embryonální karcinom, teratom).
- Choriokarcinom (vychází z trofoblastu, často je součástí smíšených nádorů).
- Mezoteliom (vychází z mezotelu; postihuje pleuru, perikard, peritoneum a tunica vaginalis testis).
Podle WHO klasifikace patolog každému nádoru přiřadí osmimístný číselný kód, který je lomený číslem 1–3 (1 označuje nádor benigní, 2 nádor hraniční, 3 nádor maligní).
Celý kód by mohl vypadat například takto: 4357-8907/1.
Grading
Grading je mikroskopické určení stupně diferencovanosti (vyzrálosti) nádoru. Označuje se písmenem G. Jedná se o důležitý prognostický a prediktivní údaj. Obvykle platí, že čím je nádor méně diferencovaný, tím je agresivnější, ale zároveň citlivější ke konvenční léčbě (chemoterapie, radioterapie).
- Gx (nelze stanovit stupeň diferenciace)
- G1 (dobře diferencovaný nádor)
- G2 (středně diferencovaný nádor)
- G3 (málo diferencovaný nádor)
- G4 (nediferencovaný nádor)
Staging
Staging je určení rozsahu nádoru. Ke stagingu se používá celá řada systémů. Nejfrekventovanější je systém TNM.
TNM | |
---|---|
pTNM | postoperační, patologická klasifikace |
yTNM | postterapeutická klasifikace |
rTNM | klasifikace recidivy |
- T (tumor; označuje velikost nádoru)
- Tx (velikost nelze stanovit)
- T0 (není)
- T1
- T2
- T3
- T4 (prorůstá do okolních tkání – kůže, atd.)
- Tis (carcinoma in situ)
- N (nodus; říká, zda-li jsou postiženy regionální lymfatické uzliny)
- Nx (nelze stanovit)
- N0 (regionální lymfatické uzliny nejsou postiženy)
- N1
- N2
- N3
- M (metastázy; říká, zda-li došlo k založení vzdálených metastáz)
- Mx (nelze stanovit)
- M0 (metastázy nejsou přítomny)
- M1 (metastázy jsou přítomny)
Ve finále se vytvoří 5 stádií s rozdílnou prognózou:
- St.0 – carcinoma in situ; bez metastáz
- St.1 – malý, invazivní karcinom; bez metastáz
- St.2 – větší invazivní karcinom; může být nevelké postižení uzlin
- St.3 – rozsáhlý invazivní karcinom; rozsáhlé postižení uzlin
- St.4 – vzdálené metastázy při jakémkoli rozsahu primárního nádoru
Z dalších stagingových systémů je nutno zmínit:
- Dukes systém (I–III): používá se pro staging kolorektálního karcinomu.
- FIGO systém (International Federation of Gynecology and Obstetrics) (I–IV): používá se pro staging karcinomu děložního čípku.
- Klasifikace dle Clarka a Breslowa: používá se pro staging maligního melanomu.
Rating
Rating je souhrnné označení pro určení exprese významných proteinů a receptorů v nádorových buňkách. Imunohistochemicky se stanovují například následující markery:
- markery proliferace a její regulace: Ki-67, p53
- hormonální receptory: estrogenové a progesteronové receptory (karcinom prsu), receptory pro androgeny (karcinom prostaty)
- receptory významné pro terapii: HER-2/neu (karcinom prsu)
Odkazy
Použitá literatura
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010-03]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/onko_JB.doc>.
- PETRUŽELKA, Luboš a Bohuslav KONOPÁSEK, et al. Klinická onkologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0395-0.