Gingiva
Gingiva neboli dáseň je měkká mukózní tkáň pokrývající alveolární kost.
Makroskopická anatomie gingivy[upravit | editovat zdroj]
Krajní část gingivy probíhá obloukovitě 0,5–2 mm koronárně od cementosklovinné hranice, dále přechází vestibulárně ve sliznici vystýlající dutinu ústní. Přechod připojené gingivy a sliznice se nazývá mukogingivální linie, není patrná pouze na přechodu gingivy a sliznice patrové. Fyziologicky je světle růžová.
Marginální (volná) gingiva[upravit | editovat zdroj]
Je krajní část gingivy o výšce 0,8–2,5 mm lemující zub kolem dokola. Asi u poloviny populace je naznačen přechod připojené gingivy a volné gingivy mělkou paramarginální rýhou. Marginální gingiva utváří stěnu gingiválního sulcu a je fixována gingiválními vazy. Někdy na jejím povrchu nacházíme drobné ďolíčkování (stippling).
Připojená gingiva[upravit | editovat zdroj]
Kontinuálně přechází z marginální části, někdy na přechodu volné a připojené gingivy nacházíme jemnou paramarginální rýhu. Je široká 1–9 mm a pevně fixována k periostu alveolární kosti, není tedy pohyblivá vůči podkladu, a dále přechází do volné alveolární sliznice. Tento přechod je demarkován mukogingivální juncí (linií). Podobně jako u volné gingivy nacházíme mnohdy stippling.
Interdentální gingiva (mezizubní papila)[upravit | editovat zdroj]
Tato část zaujímá prostor mezi dvěma zuby pod bodem kontaktu. Vybíhá ve dva cípy – vestibulární a orální propojené sedlovitou prohlubní „col“ v mezizubním prostoru. Tato část neobsahuje keratinizovaný epitel. Zbylá připojená gingiva je keratinizovaná.
Mikroskopická stavba gingivy[upravit | editovat zdroj]
Epitel[upravit | editovat zdroj]
Orální epitel je keratinizovaný, vícevrstevný. Ze spodních vrstev do něj vybíhá vazivo. Doba obměny epitelu je 10–12 dní.
- Vrstvy:
- Stratum basale
- Stratum spinosum
- Stratum granulosum
- Stratum corneum
Spojovací epitel připojuje dáseň k zubu od cementosklovinné hranice ke dni gingiválního sulku.
- Množství epitelu má koronárně 150 μm. V celém rozsahu ho tvoří 2 vrstvy:
- Stratum basale (apikálně): 1–3 řady buněk
- Stratum suprabasale: 15–18 řad buněk
- Doba obměny je 6 dní, tedy velmi dobrý regenerační potenciál.
- Je zde množství desmosomů, leukocytů, lymfocytů, makrofágů (vycestovávají z vazivové tkáně).
Vazivová tkáň[upravit | editovat zdroj]
- jedná se o vazivová vlákna (hlavně kolagenní), glykoproteiny, proteoglykany, cévy.
- 65 % tvoří fibroblasty – syntetizuí kolagen.
- Buňky imunitního systému – granulocyty, monocyty, lymfocyty.
- Plexus gingivalis – cévní zásobení.
Zdravá gingiva[upravit | editovat zdroj]
- Barva
Světle růžová, rasové rozdíly jsou drobné. Zánětlivě změněná gingiva je červená. Někdy může být zbarvena pigmentacemi – amalgámová tetováž, otravy těžkými kovy, užívání některých léků (Cis-platina). Bílá může být známkou anémie. Tmavá pigmentace se nachází například u Addisonovy choroby.
- Tvar
Arkádovité vyklenutí u každého zubu, vybíhající do interdentálních papil. Zbytnělá gingiva se nachází u zánětů (parodontitis, gingivitis, papilitis), nebo může být hyperplastická jako vedlejší účinek některých léků (blokátory vápníkových kanálů, hydatoináty, cyklosporin A…).
- Povrch
Konzistentní, neporučený, někdy s jemným doličkováním.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HELWIG, Elmar a Joachim KLIMEK, et al. Záchovná stomatologie a parodontologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 1999. 0 s. ISBN 80-247-0311-4.
- Wikipedia: The Free Encyclopedia. Gingiva [online]. [cit. 2011-04-13]. <https://en.wikipedia.org/wiki/Gingiva>.