Exhibicionismus

• MKN-10: Exhibicionismu F65.2

Při této sexuální deviaci se subjekt vzrušuje a ukájí tím, že před apetovaným objektem obnažuje svůj genitál. Protože exhibicionista je mužského pohlaví, bývá tím exponovaným genitálem zpravidla pohlavní úd. Je to pochopitelné, protože již u zvířat má penis značný signalizační význam. V typických případech exhibicionista obtěžuje svou nahotou dospělé ženy a nesnaží se při svém počínání o sblížení s objektem.

Exhibicionismus je jedna z nejrozšířenějších sexuálních deviací. Alespoň někdy v životě se s expozérem genitálu setkává většina žen. Tato zkušenost je nejčastější ve věku do 25 roků ženy. Je tedy zřejmé, že expozéři si své "oběti" vybírají mimo jiné i podle věku.

Podobně jako u fetišismu soudíme u exhibicionismu, že vzniká nějakou formou učení na disponovaném terénu. Motivace exhibicionistů nepochybně souvisí s nedostatky v pohlavním životě obecně. Tito muži jsou často svobodní a pokud mají partnerský vztah, pak frekvence pohlavních styků bývá nižší než jejich potřeba. Jakoby jejich sexualita byla málo spontánní. Manželky exhibicionistů si často stěžují na nižší zájem svých mužů o partnerský sex.

Typický exhibicionista nemá tendence agresivní a neatakuje dětské objekty. Zcela nesexuální je motivace expozice genitálu u některých psychotiků, dementních jedinců a podobně. U mentálně defektních jedinců se někdy vyskytují atypické expozice genitálu jako projev sexuální neobratnosti v přístupu k objektu.

Exhibicionisté jsou vděčným objektem psychoterapie, někdy i skupinové. Nutkavost jejich deviantního puzení z nich činí nejvíce repetitivní sexuální deviaci. Proto u těch aktivních a opakovaně selhávajících je zcela na místě léčba medikamenty k útlumu sexuální aktivity.

Odkazy

Související články

• Homosexualita
• Sexuální delikvence

Zdroj

Autor: doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. (přednosta Sexuologického ústavu 1. LF a VFN)