Estetická faseta
Z WikiSkript
Indikace[upravit | editovat zdroj]
- esteticky rušivé diskolorace skloviny, které lze překrýt vrstvou keramiky nebo plastu silnou max. 1 mm;
- mírné anomálie postavení, tvaru a velikosti zubů, uzávěr diastematu, tremat zubů;
- hypoplázie tvrdých tkání (limitující je dostatek skloviny pro možné adhezivní fixace);
- abraze tvrdých zubních tkání (je vhodné zjistit příčinu k vyloučení eventuální kontraindikace);
- dostavba vodících plošek (korekce nebo obnovení řezákového a špičákového vedení);
- protetické ošetření po ortodontické terapii;
- mnohočetné kompozitní výplně (pozor na nedostatek skloviny použitelné pro fixaci, při velké ztrátě tvrdých zubních tkání je vhodnější jiná korunková náhrada);
- oprava stávajících fixních náhrad s keramickým fazetováním (musí být zachována intaktní vrstva opakeru).
Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]
- velmi intenzivní diskolorace, které nelze redukovat ani opakovaným bělením;
- devitalizované zuby (nebezpečí fraktury klinické korunky, lepší kořenová nástavba a plášťová korunka);
- bruxismus;
- velké klínové defekty (nelze dosáhnout přibližně stejné síly keramiky, v oblasti dentinu fungují jen dentinová adheziva);
- uzávěr příliš velkých mezizubních mezer (tremata, diastema).
Preparace[upravit | editovat zdroj]
- do hloubky cca 0,3–0,5 mm pouze ve sklovině;
- hranici je vhodné umístit 0,5–1 mm nad marginální gingivou, aproximálně záleží rozsah na ponechání nebo remodelaci bodu kontaktu;
- obvod preparované plochy ukončíme mělkým zaobleným schůdkem;
- incize se zbrušuje o 1–2 mm směrem palatinálním.
Otisky[upravit | editovat zdroj]
- nejlépe v částečné individuální lžíci speciálně upravené, aby bylo možné vyjmout otisk horizontálním směrem z úst;
- vestibulo-aproximálně zavádíme jemná retrakční vlákna.
Materiály – adiční silikony, polyétery, jednodobá technika otiskování
Provizorní náhrady – většinou se nezhotovují " zbylá vrstva skloviny dostatečně chrání pulpu před poškozením, pokud zasahuje preparace do dentinu, je vhodné před otiskováním aplikovat některé z dentinových adheziv, aby nedošlo ke kontaminaci dentinové rány
Fixace – adhezivním postupem s použitím kompozitních cementů.
Způsoby zhotovení keramické fazety[upravit | editovat zdroj]
- fóliová technika – modelace a napalování na platinovou fólii 0,25 mm;
- modelace na tvrdé keramické jádro;
- technikou Vitapress-Vita;
- odléváním nebo lisováním keramiky;
- kopírovaným frézováním;
- pomocí CAD/CAM systému – počítačem řízené frézování z keramických bločků.
Chyby při zhotovení fazet[upravit | editovat zdroj]
- nedodržení kontraindikací;
- nedostatečné opláchnutí kyseliny fluorovodíkové z povrchu keramické fazety – mikroskopická rezidua snižují kvalitu chemické vazby mezi keramikou a kompozitním cementem;
- infrakce nebo praskliny vzniklé při cementování – vznikají působením tlaku na ostré hrany preparace;
- nedostatečné zajištění suchého pracovního pole během fixace;
- použití nevhodného barevného odstínu fixačního materiálu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HUBÁLKOVÁ, Hana a Jana KRŇOULOVÁ. Materiály a technologie v protetickém zubním lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 301 s. ISBN 978-80-7262-581-9.
- KRŇOULOVÁ, Jana a Hana HUBÁLKOVÁ. Fixní zubní náhrady. 1. vydání. Praha : Quintessenz, 2002. 0 s. ISBN 80-902118-9-5.
- MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.
- SVOBODA, Otto. Stomatologická propedeutika. 1. vydání. Aviceum, 1984. 392 s.
- DOSTÁLOVÁ, Tatjana. Fixní a snímatelná protetika. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2004. 220 s. ISBN 80-247-0655-5.