Enterální výživa u onkologických onemocnění GIT

Z WikiSkript

Zažité jsou dva způsoby, kterými je možné dopravit živiny do trávicího traktu, a to sippingem, tedy popíjením, či sondami, zavedenými nosem - nazogastrickou, nazojejunální, případně endoskopicko-perkutánní cestou do žaludku (perkutánní endoskopická gastronomie - PEG), případně jejuna (perkutánní endoskopická jejunostomie - PEJ), či chirurgicky (operační gastrostomie nebo jejunostomie).

Zahájení enterální výživy[upravit | editovat zdroj]

Důvody pro zahájení enterální výživy pacienta s onkologickým onemocněním GIT-u jsou podobné jako při jiných onemocněních, která vedou ke zhoršení energetické bilance organismu a následně ke katabolickým procesům.

Před zahájením enterální výživy je potřeba stanovit nutriční stav pacienta. K tomu dochází pomocí těchto metod:

  • Anamnéza: věk pacienta, stravovací návyky, chuť k jídlu, pátrání po nechtěné ztrátě tělesné hmotnosti (operace v nedávné době, dysfagie, nauzea, zvracení, obtížné žvýkání).
  • Fyzikální vyšetření: ztráta turgoru kůže, podkožního tuku a svalstva, stav chrupu, zánět sliznice dutiny ústní a jazyka, ascites, edémy v oblasti bérce a kotníků, výška, váha, BMI, TST (Triceps Skinfold Thickness) - tloušťka kožní řasy nad m. triceps.
Normální a patologické hodnoty TST
Norma: 12,5 mm u muže - 16,5 mm u ženy
Patologická hodnota: pod 3,5 mm u muže - pod 7 mm u ženy
Obvod ramene
Norma: 25,3 cm u muže - 23,2 cm u ženy
Patologická hodnota: pod 19,5 cm u muže - pod 15,5 cm u ženy

S enterální výživou je potřeba začít v případech, kdy se předpokládá snížený příjem energie (méně než 60 % bežné denní potřeby) a její zvýšený výdej po delší dobu než 10 dní. Vysokým rizikem malnutrice jsou ohroženi zejména pacienti, kteří splňují následující kritéria:

  • ztráta tělesné hmotnosti 10-15 % v průběhu posledních 6 měsíců,
  • BMI méně než 18,
  • hladina albuminu méně než 30 g/l (bez známek hepatálního nebo renálního onemocnění).
Sledované laboratorní parametry
Parametr Hodnota nižší než
sérový albumin 30,0 g/l
cholesterol 4,0 mmol/l
prealbumin 0,1 g/l
transferin 1,5 g/l
lymfocyty 0,9 x 10 na 9 l

Příčiny[upravit | editovat zdroj]

Příčiny, které u pacienta s onkologickým onemocněním GIT vedou k potřebě enterální výživy, můžeme rozdělit na ty, které souvisí s onemocněním primárně (stenóza trávicí trubice, metastázy v ostatních orgánech trávicího traktu), či sekundárně (metastázy v plicích, kostech, CNS).

Podmínkou pro podávání enterální výživy je zejména správná funkce tenkého střeva. Je dokázané, že včasná a správně indikovaná enterální výživa má stimulační vliv na zachování správné funkce střeva, zlepšuje průtok krve a přívod kyslíku ve splachnické oblasti, minimalizuje poškození dalších orgánů (jater, ledvin), je prevencí katabolismu a potlačuje zánětlivou reakci organismu.

Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]

U pacientů s onkologickým onemocněním GIT je častým postižením ileus, krvácení do trávicího traktu, enterální fistula, ischemie ve splanchnické oblasti. Všechny tyto stavy jsou považovány za kontraindikaci enterální výživy.

Možnosti enterální výživy[upravit | editovat zdroj]

Nazogastrická sonda
Perkutánní endoskopická gastrostomie - PEG

Sipping - popíjení[upravit | editovat zdroj]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Sipping.

Tento typ enterální výživy volíme u pacientů, kteří jsou schopni sami přijímat výživu ústy, jsou tedy při plném vědomí, mají zachovaný polykací reflex a není přítomna dysfágie ani stenóza jícnu.

Základním principem léčebné enterální výživy je buď doplnění denní potřeby živin (minerálů, vitamínů, stopových prvků), nebo úplná náhrada všech součástí výživy.

Nazogastrická a nazojejunální sonda[upravit | editovat zdroj]

Je potřeba dbát na správné zavedení sondy (pozor na zavedení do plic!). Kontraindikací jsou pro tento typ sondy obstrukce v nose, jícnu, žaludku nebo jejunu.

Perkutánní endoskopická gastrostomie a perkutánní endoskopická jejunostomie[upravit | editovat zdroj]

Principem těchto metod je zavedení gastrostomie nebo jejunostomie pomocí endoskopu. Indikacemi jsou u onkologických pacientů zejména poruchy polykání a nádory jícnu, který však musí být pro gastroskop volně průchodný. Pokud nádor významně stenotizuje jícen, musí se před zavedením PEG (PEJ) vykonat zprůchodnění stenózy. PEG (PEJ) se používá u pacientů, u kterých předpokládáme výživu touto cestou v trvaní více než 30 dní a pro tuto metodu nejsou známy kontraindikace (nemožnost diafanoskopie, terminální stav, ascites, hepatomegalie).

Chirurgická gastrostomie a jejunostomie[upravit | editovat zdroj]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Stomie.

Jedná se o vytvoření uvedených stomií chirurgickou cestou.

Výpočet BEE (bazální energetický výdej) - Harrisův-Benediktův vzorec
Muži: 664,7 + (13,75 x váha v kg) + (5 x výška v cm) - (6,67 x věk v letech).
Ženy: 655,10 + (9,56 x váha v kg) + (1,85 x výška v cm) - (4,68 x vek v letech).

Komplikace enterální výživy[upravit | editovat zdroj]

Vyskytují se asi u 20 % pacientů se sondovou enterální výživou. Je potřeba odlišit příznaky od komplikací spojených s chemoterapií, protože neindikované přerušení výživy může v tomto případě způsobit více škody než užitku. Mezi nejčastější komplikace patří: nauzea, zvracení, obstipace nebo naopak průjem, podvýživa při nesprávné aplikaci živin nebo při jejich nesprávném složení, aspirace žaludečního obsahu, špatná poloha sondy nebo její ucpání.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • KLUCHO, Jozef. Enterálna výživa pri onkologických ochoreniach tráviaceho traktu. Edukafarm. 2010, roč. 5, vol. 1, s. 86-90, ISSN 1336-3239. 

Související články[upravit | editovat zdroj]