Enterální výživa u onkologických onemocnění GIT
Zažité jsou dva způsoby, kterými je možné dopravit živiny do trávicího traktu, a to sippingem, tedy popíjením, či sondami, zavedenými nosem - nazogastrickou, nazojejunální, případně endoskopicko-perkutánní cestou do žaludku (perkutánní endoskopická gastronomie - PEG), případně jejuna (perkutánní endoskopická jejunostomie - PEJ), či chirurgicky (operační gastrostomie nebo jejunostomie).
Zahájení enterální výživy[upravit | editovat zdroj]
Důvody pro zahájení enterální výživy pacienta s onkologickým onemocněním GIT-u jsou podobné jako při jiných onemocněních, která vedou ke zhoršení energetické bilance organismu a následně ke katabolickým procesům.
Před zahájením enterální výživy je potřeba stanovit nutriční stav pacienta. K tomu dochází pomocí těchto metod:
- Anamnéza: věk pacienta, stravovací návyky, chuť k jídlu, pátrání po nechtěné ztrátě tělesné hmotnosti (operace v nedávné době, dysfagie, nauzea, zvracení, obtížné žvýkání).
- Fyzikální vyšetření: ztráta turgoru kůže, podkožního tuku a svalstva, stav chrupu, zánět sliznice dutiny ústní a jazyka, ascites, edémy v oblasti bérce a kotníků, výška, váha, BMI, TST (Triceps Skinfold Thickness) - tloušťka kožní řasy nad m. triceps.
Normální a patologické hodnoty TST |
---|
Norma: 12,5 mm u muže - 16,5 mm u ženy |
Patologická hodnota: pod 3,5 mm u muže - pod 7 mm u ženy |
Obvod ramene |
Norma: 25,3 cm u muže - 23,2 cm u ženy |
Patologická hodnota: pod 19,5 cm u muže - pod 15,5 cm u ženy |
S enterální výživou je potřeba začít v případech, kdy se předpokládá snížený příjem energie (méně než 60 % bežné denní potřeby) a její zvýšený výdej po delší dobu než 10 dní. Vysokým rizikem malnutrice jsou ohroženi zejména pacienti, kteří splňují následující kritéria:
- ztráta tělesné hmotnosti 10-15 % v průběhu posledních 6 měsíců,
- BMI méně než 18,
- hladina albuminu méně než 30 g/l (bez známek hepatálního nebo renálního onemocnění).
- Sledované laboratorní parametry
Parametr | Hodnota nižší než |
---|---|
sérový albumin | 30,0 g/l |
cholesterol | 4,0 mmol/l |
prealbumin | 0,1 g/l |
transferin | 1,5 g/l |
lymfocyty | 0,9 x 10 na 9 l |
Příčiny[upravit | editovat zdroj]
Příčiny, které u pacienta s onkologickým onemocněním GIT vedou k potřebě enterální výživy, můžeme rozdělit na ty, které souvisí s onemocněním primárně (stenóza trávicí trubice, metastázy v ostatních orgánech trávicího traktu), či sekundárně (metastázy v plicích, kostech, CNS).
Podmínkou pro podávání enterální výživy je zejména správná funkce tenkého střeva. Je dokázané, že včasná a správně indikovaná enterální výživa má stimulační vliv na zachování správné funkce střeva, zlepšuje průtok krve a přívod kyslíku ve splachnické oblasti, minimalizuje poškození dalších orgánů (jater, ledvin), je prevencí katabolismu a potlačuje zánětlivou reakci organismu.
Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]
U pacientů s onkologickým onemocněním GIT je častým postižením ileus, krvácení do trávicího traktu, enterální fistula, ischemie ve splanchnické oblasti. Všechny tyto stavy jsou považovány za kontraindikaci enterální výživy.
Možnosti enterální výživy[upravit | editovat zdroj]
Sipping - popíjení[upravit | editovat zdroj]
Tento typ enterální výživy volíme u pacientů, kteří jsou schopni sami přijímat výživu ústy, jsou tedy při plném vědomí, mají zachovaný polykací reflex a není přítomna dysfágie ani stenóza jícnu.
Základním principem léčebné enterální výživy je buď doplnění denní potřeby živin (minerálů, vitamínů, stopových prvků), nebo úplná náhrada všech součástí výživy.
Nazogastrická a nazojejunální sonda[upravit | editovat zdroj]
Je potřeba dbát na správné zavedení sondy (pozor na zavedení do plic!). Kontraindikací jsou pro tento typ sondy obstrukce v nose, jícnu, žaludku nebo jejunu.
Perkutánní endoskopická gastrostomie a perkutánní endoskopická jejunostomie[upravit | editovat zdroj]
Principem těchto metod je zavedení gastrostomie nebo jejunostomie pomocí endoskopu. Indikacemi jsou u onkologických pacientů zejména poruchy polykání a nádory jícnu, který však musí být pro gastroskop volně průchodný. Pokud nádor významně stenotizuje jícen, musí se před zavedením PEG (PEJ) vykonat zprůchodnění stenózy. PEG (PEJ) se používá u pacientů, u kterých předpokládáme výživu touto cestou v trvaní více než 30 dní a pro tuto metodu nejsou známy kontraindikace (nemožnost diafanoskopie, terminální stav, ascites, hepatomegalie).
Chirurgická gastrostomie a jejunostomie[upravit | editovat zdroj]
Jedná se o vytvoření uvedených stomií chirurgickou cestou.
Výpočet BEE (bazální energetický výdej) - Harrisův-Benediktův vzorec |
---|
Muži: 664,7 + (13,75 x váha v kg) + (5 x výška v cm) - (6,67 x věk v letech). |
Ženy: 655,10 + (9,56 x váha v kg) + (1,85 x výška v cm) - (4,68 x vek v letech). |
Komplikace enterální výživy[upravit | editovat zdroj]
Vyskytují se asi u 20 % pacientů se sondovou enterální výživou. Je potřeba odlišit příznaky od komplikací spojených s chemoterapií, protože neindikované přerušení výživy může v tomto případě způsobit více škody než užitku. Mezi nejčastější komplikace patří: nauzea, zvracení, obstipace nebo naopak průjem, podvýživa při nesprávné aplikaci živin nebo při jejich nesprávném složení, aspirace žaludečního obsahu, špatná poloha sondy nebo její ucpání.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- KLUCHO, Jozef. Enterálna výživa pri onkologických ochoreniach tráviaceho traktu. Edukafarm. 2010, roč. 5, vol. 1, s. 86-90, ISSN 1336-3239.