Embolie plodovou vodou
(přesměrováno z Embolie plodové vody)
Embolie plodovou vodou (AFE, amniotic fluid embolism) je průnik plodové vody do oběhu matky s následným vasospasmem plicního řečiště a vznikem plicní hypertenze. Jedná se o vzácnou (1:80 000 porodů), ale velmi závažnou porodní komplikaci. Příčinou je hemodynamická anafylaktoidní reakce na látky obsažené v plodové vodě. Proto se také používá termín anafylaktoidní těhotenský syndrom.
U některých žen může AFE vést pouze k mírnému stupni orgánové dysfunkce, zatímco u jiných vyvolává koagulopatii, šokový stav, kardiovaskulární kolaps a smrt. a proto vyžaduje okamžitou porodnickou a anesteziologickou péči.
Příčiny[upravit | editovat zdroj]
Mezi příčiny embolie plodovou vodou patří:
- předčasné odlučování placenty;
- placenta accreta;
- insertio velamentosa umbilicalis při krátkém pupečníku (trhlina v blanách);
- transplacentární císařský řez;
- operace ve třetí době porodní;
- mrtvý plod;
- preeklampsie;
- poranění hrdla.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Při embolizaci plodové vody se vyskytuje významná asfyktická dušnost a
hypotenze s poklesem pO2 pod 80 %. Mezi příznaky AFE také patří náhlé vzniklý
třes,
pocení,
úzkost a
kašel.
S progresí stavu se vyvijí poruchy vědomí (
neklid,
křeče až bezvědomí),
cyanóza a
reflexní tachypnoe.
Objevuje se diseminovaná intravaskulární koagulace. Atonie dělohy způsobuje masivní krvácení. Hypotenze a poruchy srdečního rytmu ohrožují pacientku srdeční zástavou.
Diagnóza[upravit | editovat zdroj]
Definitivně je obvykle embolie plodovou vodou diagnostikována až post mortem, dle nálezu v plicní tkáni. Typický je výskyt lanugo, kožní epitelie plodu a mekoniových tělísek.
Profylaxe a léčba[upravit | editovat zdroj]
K profylaxi jsou doporučovány podobné obecné zásady jako u trombembolie (specifické postupy nejsou známy). Léčba je také obdobná jako při tromboembolii: je nutné co nejdříve zahájit kompletní terapii DIC, hypotenze, profylaxi renálního selhání a křečí. V případě počínajícího klinického obrazu DIC rychle opatříme krevní rezervu.
Terapeutický postup[upravit | editovat zdroj]
- Přítomnost porodníka, anesteziologa.
- Odběr krve na hemokoagulační vyšetření a na vyšetření plicních amyláz (statim), objednat deleukotizovanou erytrocytární masu.
- Někdy nutná analgosedace/svalová relaxace s umělou plicní ventilaci s okamžitým zařazením PEEP (endexspirační přetlak až 10 cmH2O (1,0 kPa)).
- Zavedení centrálního žilního katetru, plicnicového katetru a invazivní měření arteriálního tlaku.
- Management hypotenze: krystaloidní roztoky s titračním podáváním dobutaminu a noradrenalinu.
- Nootropika – piracetam v dávce 12 g/24 h.
- Neonatologická intenzivní péče o novorozence.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KAUR, Kiranpreet, Mamta BHARDWAJ a Prashant KUMAR. Amniotic fluid embolism. Journal of Anaesthesiology Clinical Pharmacology. 2016, roč. 2, vol. 32, s. 153, ISSN 0970-9185. DOI: 10.4103/0970-9185.173356.
- ČECH, Evžen, et al. Porodnictví. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. ISBN 80-247-1303-9.
- BRECKWOLDT, Meinert, et al. Gynekologie a porodnictví. 1. vydání. Martin : Osveta, 1997. 648 s. ISBN 80-88824-56-7.
- BENEŠ, Jiří. Otázky z části Porodnictví [online]. ©2008. [cit. 2012-01-10]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/porodnictvi_JB.doc>.
- Porodnice.cz. Embolie plodovou vodou [online]. [cit. 2012-01-09]. <http://lekari.porodnice.cz/embolie-plodovou-vodou>.