Dráždivá děloha

Dráždivá děloha je označení stavu, při němž dochází k pravidelným děložním kontrakcím, které nemají vliv na děložní hrdlo. Mohou se objevit kdykoli během těhotenství.

Etiologie a patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Etiologie a patogeneze dosud není plně objasněná. Mezi rizikové faktory pro rozvoj patří:

stres,
naplněný močový měchýř,
dehydratace,
sex,
zvedání těžkých věcí a nadměrná fyzická aktivita.

Kontrakce v těhotenství[upravit | editovat zdroj]

Nejdříve se během těhotenství objevují tzv. Braxton-Hicksovy kontrakce. Žena je obvykle pociťuje jako několik minut trvající zatvrdnutí části dělohy, jsou nepravidelné, většinou nebývají výrazně bolestivé a nenarušují běžné denní aktivity. Z hlediska životosprávy bývají spojovány s dehydratací a přílišnou fyzickou aktivitou. Ulevit tedy může dostatečný pitný režim a klid. S blížícím se termínem porodu může narůstat frekvence i intenzita těchto kontrakcí v souvislosti s přípravou dělohy na porod. V ČR se někdy označují jako poslíčci.

Pravidelné, intenzivnější kontrakce mohou značit:

dráždivou dělohu,
blížící se porod.

V průběhu druhého a třetího trimestru může u některých žen dojít ke zvýšení intenzity, bolestivosti a frekvence kontrakcí dělohy, může se objevit i jistá pravidelnost. Stav se může zlepšit při odpočinku, naopak bývá zhoršený při fyzické aktivitě. Žena, zejména vícerodička, obvykle přichází s obavou z počínajícího porodu. Vyšetření gynekologem zpravidla neprokáže počínající (předčasný) porod. Projevy dráždivé dělohy nejsou normální, ale zároveň nemusí být známkou patologie. Podle studie z roku 1995, u žen, které trpí dráždivou dělohou, dochází k předčasnému porodu přibližně v 18 % případů. V porovnání s populací bez této komplikace je rozdíl minimální. Ženy s normálním průběhem těhotenství bez dráždivé dělohy rodí předčasně v 11 % případů. Šance na předčasný porod se nicméně zvyšuje s blížícím se předpokládaným termínem porodu.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Základním projevem jsou pravidelné kontrakce dělohy různé intenzity. Varovný je výskyt více jak pěti kontrakcí za hodinu, případně frekvence á 5–10 minut. Děložní hrdlo je beze změny. Abnormální děložní činnost může být doprovázena:

vodnatým výtokem z pochvy (malé množství plodové vody),
pocitem snížené aktivity plodu,
krvácením z pochvy,
bolestí v bedrech,
pocitem tlaku v pánvi.

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

Anamnesticky se zaměřujeme na frekvenci kontrakcí, jak dlouho trvají – samotná kontrakce i celkový algoritmus, případně jestli se objevují během nějaké aktivity např. při běhu. Ultrazvukové vyšetření odhalí případné zkracování čípku v souvislosti s počínajícím nebo probíhajícím porodem (tzv. cervikometrie). Pomocí CTG se dá zaznamenat charakter kontrakcí na křivce tokogramu. Pro zhodnocení rizika a nejistotě ohledně předčasného porodu je možné využít fetální fibronektinový test.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Kauzální terapie neexistuje. Doporučují se režimová opatření:

dostatečná hydratace,
pravidelné nedráždivé jídlo v malých porcích,
dostatečné množství spánku,
poloha na levém boku,
vynechání potravin a nápojů s obsahem kofeinu,
otestování a léčba případné infekce (uroinfekce),
hořčík jako doplněk stravy,
klidový režim.

Při obavě z předčasného porodu není neopodstatněné hospitalizovat pacientku, pravidelně ji monitorovat a případně podat magnezium v infuzi či tokolytika. Lze také použít hexoprenalin (© Gynipral).

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Porod

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]