Dolní stálé řezáky

Zuby člověka

Dolní stálé řezáky si jsou tvarem velmi podobné, liší se pouze velikostí. Dolní střední stálý řezák je nejmenší stálý zub. Obecně jsou dolní stálé řezáky gracilní, a proto i špatně proteticky využitelné. Také je zde časté stěsnání a s tím související rotace. Korunka má tzv. dlátovitý tvar. Jedná se o pilíře III. třídy dle Voldřicha.

Řezák

• Labiální ploška je mírně konvexní s hladkým povrchem. Na incizní hraně je podobně jako na horním antagonistovi zoubkování.
• Linguální ploška je mírně konkávní se zřetelným tuberculum dentale. Okrajové aproximální lišty jsou u těchto zubů málo výrazné.
• Aproximální plošky mají tvar trojúhelníku a na incizní hranu přecházejí pod pravým úhlem.
• Kořen středního dolního řezáku je rovný, kónický a ze stran oploštělý. Kořen postranního dolního řezáku má poměrně často distální sklon. Oba mají podélnou rýhu po stranách kořene.

Odkazy

Související články

• Horní střední stálý řezák
• Horní postranní stálý řezák
• Horní stálý špičák
• Dolní stálý špičák

Použitá literatura

• JANSOVÁ, K a M EBER. Preklinická stomatologie : I. část - morfologická. 2., dopl vydání. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996. 72 s. s. 39–55. ISBN 80-7067-596-9.

• ŠEDÝ, Jiří a René FOLTÁN. Klinická anatomie zubů a čelistí. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. ISBN 978-80-7387-312-7.