Diagnostické zobrazovací metody při vyšetření skeletu a kloubů

Skiagrafie

Skiagrafie je základní vyšetřovací metodou kostí a kloubů. Většina kostí a kloubů se snímkuje ve dvou projekcích. To neplatí např. pro klíční kost. Druhá projekce někdy nelze zhotovit u nepohyblivých či nespolupracujích pacientů. Kromě samotné kosti hodnotíme i postavení v kloubech, měkké tkáně, polohu osteosyntetického materiálu (je-li) a případnou přítomnost cizích těles (kovová špona, škvára,...).

Projekce

Většina kostí a kloubů se zobrazuje ve dvou projekcích. Používá se:

• ortográdní projekce: centrální paprsek prochází kolmo na film. Obvykle se zhotovují dvě na sebe kolmé projekce či předozadní nebo zadopřední a bočná,
• šikmá projekce, např. okcipitální kost (Towneho projekce), centrální paprsek není na film kolmý a geometrické proporce jsou zkresleny,
• tangenciální projekce: např. jařmový oblouk,
• tunelová projekce: např. interkondylická eminence kolene.

Speciální projekce mají svůj název podle osobností medicíny: např. Watersova projekce (poloaxiální snímek lbi), Towneho projekce (snímek na okcipitální kost), Steversova projekce (kost skalní), a mnoho dalších.

Axillární luxace ramenního kloubu: RTG snímek ve dvou projekcích

Dynamické snímky

Dynamické snímky ukazují vzájemnou polohu kostí v různých fázích pohybu. Nejčastěji jsou indikovány u páteře ke zhodnocení dynamiky (rozvíjení páteře), či pohybu obratlových těl při vzájemném posunu (olistéza).

pondylolistéza, spondylolýza, spina bifida: (statický) RTG snímek, dvě projekce

Spondylolistéza, spondylolýza, spina bifida: (statický) RTG snímek, dvě projekce

Zátěžové snímky

Zátěžové snímky mohou zobrazit patologii, která není na "klidových" snímcích patrná. Nejčastěji se jedná o snímek akromioklavikulárního skloubení (luxace v AC skloubení), méně často tzv. držené snímky hlezna či zápěstí k posouzení léze ligamentózního aparátu. Provedení snímku kolenního kloubu je ve stoje (při zátěži) ukáže skutečné zúžení kloubní štěrbiny při artróze.

Rozšíření (subluxace) AC skloubení po traumatu: RTG snímek

Měkké tkáně

Kromě skeletu (kostí) je možno ze skiagrafických snímku hodnotit měkké tkáně. Zvláštní význam mají:

• náplň suprapatelárního recesu tekutinou,
• dislokace tukových tělísek loketního kloubu při náplni tekutinou,
• periartikulární edém měkkých tkání při artritidě,
• defekt měkkých tkání např. při vředu,
• rozšíření prevertebrálních měkkých tkáních při hematomu (nepřímá zn. fraktury),
• zastření paranazálních dutin na podkladě tekutiny či hematomu.

RTG snímek kolenního kloubu: hemartros - náplň suprapatellárního recessu

RTG pravého kyčelního kloubu: myositis ossificans

RTG kolenního kloubu: chondromatóza, gonatróza

Skiaskopie

RTG vyšetření s důrazem na časové rozlišení se uplatňuje na operačních sálech při úpravě polohy fragmentů kostí či osteosyntetického materiálu.

Artrografie

Atrografie je zobrazení kloubu po jeho naplnění kontrastní látkou. V dnešní době ustupuje do pozadí díky MRI.

Fistugrafie pravého ramene: kontrastní látka plní kloubní pouzdro

Ultrazvuk

Ultrazvukové vyšetření se užívá k vyšetření:

• kloubů: k vyloučení výpotku, synovialitidy,
• vazů a šlach: degenerativní, zánětlivé a traumatické změny,
• svalů: traumatické změny – ruptura, hematom.

UZ měkkých tkání: osteomyelitida a sekvestr

CT – výpočetní tomografie

CT se uplatňuje u komplikovaných traumat zejména k ozřejmění prostorového uspořádání kostěnných fragmentů, které někdy nelze z prostého RTG snímku postihnout. CT je rovněž indikováno u nejasných nálezů ze skiagrafického vyšetření, kdy pomocí RTG snímku nelze jednoznačně vyloučit traumatické změny skeletu. CT artrografie ustoupila díky MRI do pozadí.

CT loketního kloubu: fractura capitulum humeri

CT pravého ramene: fraktura lopatky

CT pánve: sarkom hřebene kosti kyčelní

MRI - magnetická rezonance

MRI má skvělé rozlišení pro měkké tkáně. Jako metoda volby se používá k zobrazení traumatických či degenerativních změn měkkých tkání v oblasti kloubů. MRI nejlépe zobrazí kostní metastázy a okultní fraktury, které nemusí být patrné na RTG metodách.

Scintigrafie skeletu

Radionuklidové vyšetření založené na detekci kostní přestavby, při kterém se používají fosfátové komplexy značené ^99mTc, nejčastěji ^99mTc MDP a ^99mTc HDP. Metoda je velmi citlivá, málo specifická, zobrazí lokality, které je vhodné dále vyšetřit. Mezi indikace patří vyhledávání a staging kostních metastáz, úrazy – fraktury, únavové zlomeniny, kontuze kosti, dále kostní záněty a další.

Intervenční výkony

Vertebroplastika

Vertebroplastika znamená výplň komprimovaných obratlových těl cementem.

Kyfoplastika

Kyfoplastika znamená výplň dutiny v komprimovaném obratlovém těle, která vznikne zavedením balónku a jeho nafouknutím v obratlovém těle.

RFA kostních metastáz

Radiofrekvenční ablaci lze uplatnit i v léčbě kostních metastáz.

Biopsie

Odběr biologického materiálu z kosti za účelem histologického zpracování lze provádět buď necíleně při difusním postižení skeletu (např. hematologická onemocnění), nebo cíleně za kontroly zobrazovacích metod – CT nebo RTG.

Radiologická archeologie

Speciální uplatnění nacházejí zobrazovací metody v archeologii – skiagrafie kostí, CT tělesných pozůstatků.

RTG archeologických nálezů - kosti

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky na atlas.mudr.org
• Klasifikace a tabulky v radiodiagnostice na mudr.org