Dekontaminace, desinfekce, sterilizace
Mezi dekontaminační postupy patří mechanická očista, jež odstraňuje nečistoty a snižuje počet mikroorganismů. Pokud došlo ke kontaminaci biologickým materiálem, je nutné zařadit před mechanickou očistu proces desinfekce. Desinefekcí rozumíme soubor opatření sloužících ke zneškodňování patogenních mikroorganismů pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů a které tak mají přerušit cestu nákazy od zdroje ke vnímavé osobě.
Desinfekce[upravit | editovat zdroj]
Desinfekce se provádí desinfekčními prostředky, které nesmějí být toxické ani dráždivé, a to prostřednictvím otírání, omývání, ponořování, postřikem, pěnou nebo aerosolem. Předměty, které dále přicházejí do styku s potravinami je nutné důkladně omýt pitnou vodou.
Podle použité metody desinfekce rozlišujeme desinfekci fyzikální a chemickou. Mezi fyzikální metody desinfekce řadíme var za atmosférického tlaku (nejméně 30 minut), var v přetlakových nádobách (nejméně 20 minut), desinfekce v přístrojích při teplotě vyšší než 90 °C, UV záření, filtraci, žíhání, spalování a pasterizaci. Do chemických metod spadá používání ředěného nebo neředěného desinfekčního přípravku v případě povrchů kontaminovaných biologickým materiálem pak používání desinfekčního přípravku s virucidním účinkem.
Mezi fyzikálně-chemické metody desinfekce řadíme používání paroformaldehydové komory (která se používá k desinfekci textilu, výrobků z umělé hmoty, vlny, kůže a kožešin) a další specializované prací, mycí a čistící stroje.
Sterilizace[upravit | editovat zdroj]
Cílem sterilizace je dosažení asepse – naprosté nepřítomnosti mikroorganismů, což je nutný předpoklad pro operace a invazivní zákroky. Sterilizace tak vede k nezvratné inaktivaci virů a k usmrcení zdravotně významných červů a jejich vajíček, o bakteriích nemluvě. S kontaminovaným materiálem se pracuje v ochranných rukavicích a považuje se za něj každý použitý nástroj, nebo pomůcka.
Samotný proces sterilizace se skládá předsterilizační přípravy a z vlastní sterilizace.
Předsterilizační příprava[upravit | editovat zdroj]
Předsterilizační příprava se skládá z desinfekce, mechanické očisty, sušení, setování a balení. Výsledkem předsterilizační přípravy je čistý, suchý, funkční a zabalený zdravotnický prostředek určený ke sterilizaci.
Mechanická očista se provádí za účelem odstranění hrubých nečistot a snížení počtu organismů, které bude nutno v pozdějších fázích odstranit. K mechanické očistě se kromě omývání běžnými čistícími (nebo desinfekčními) prostředky využívá ultrazvuk (35 kHz, pro čištění jemných chirurgických nástrojů). Kontaminované pomůcky a nástroje se ukládají do speciálních kontejnerů s desinfekčním prostředkem a následně jsou buďto ručně, nebo v myčce omyty. Osušení probíhá opět buďto mechanickými prostředky (tkaniny), nebo přístrojově (horký vzduch). Pro proces sterilizace musejí být nástroje suché.
Vlastní sterilizace[upravit | editovat zdroj]
Sterilizace probíhá ve sterilizačních komorách, které se naplňuje jen do ¾ a žádný nástroj se nesmí dotýkat jejich stěn. Nástroje se do sterilizační komory vkládají ve vhodných sterilizačních obalech, kterými může snadno pronikat sterilizační médium. Po provedené dekontaminaci se zdravotnické prostředky opět důkladně osuší, prohlédnou, poškozené se vyřadí a jsou vloženy do vhodných obalů, které je chrání před opětovnou mikrobiální kontaminací po sterilizaci.
Samotný proces sterilizace je dokumentován a účinnost procesu se kontroluje nebiologickými i biologickými indikátory. Sterilizaci provádějí vyškolení střední zdravotničtí pracovníci.
Druhy sterilizace[upravit | editovat zdroj]
Podle použitého sterilizačního média rozlišujeme sterilizaci fyzikální, plazmatickou, radiační a chemickou.
Při fyzikální sterilizaci se používá vlhké teplo v parních přístrojích a proudící vzduch. Teplota ve sterilizační komoře je 160 °C (po dobu 60 minut), 170 °C (po 30 minut) nebo 180 °C (po 20 minut). Z tohoto důvodu nelze tímto způsobem sterilizovat plastové předměty. Při plazmatické sterilizaci se používá plazma peroxidu vodíku na podkladě existence volných radikálů v oblaku plazmy, které mají zhoubný účinek na biologické struktury. Radiační sterilizace využívá gama záření a používá se ke sterilizaci jednorázových materiálů, či materiálů s expirací. Chemická sterilizace se používá pro termolabilní a hořlavý materiál a využívá formaldehydu, etylenoxidu či dalších chemických látek.
Sterilizační obaly jsou dvojího druhu – jednorázové a opakovaně použitelné. Jako jednorázové se používají papírové, polyamidové či jiné plastové či kombinované fólie. Opakovaně použitelnými obaly jsou poté různé kazety a kontejnery.
Vysterilizované nástroje se balí do obalů s popsaných datem sterilizace, datem expirace, kódem zodpovědného pracovníka a šarží sterilizace. Obaly se dělí na primární, sekundární a přepravní.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- JIRKOVSKÝ, Daniel, et al. Ošetřovatelské postupy a intervence: učebnice pro bakalářské a magisterské studium. 1. vydání. Praha : Fakultní nemocnice v Motole, 2012. 411 s. ISBN 978-80-87347-13-3.