Dezinfekce (hygiena)
(přesměrováno z Desinfekce)
Dezinfekce a sterilizace ve zdravotnických zařízeních jsou úkony, které provádějí proškolení zdravotničtí pracovníci. Používané postupy a prostředky podléhají schválení hlavního hygienika ČR a jsou upraveny příslušnou hygienickou legislativou. Podle stupně odstranění mikroorganizmů z předmětu nebo prostředí se rozlišují následující postupy:
- mechanická očista;
- dezinfekce;
- vyšší stupeň dezinfekce;
- sterilizace.
Mechanická očista – sanitace[upravit | editovat zdroj]
Soubor postupů, které mechanicky odstraňují nečistoty a snižují počet mikroorganismů. Dle typu pracoviště se používají běžné detergenty nebo detergenty s dezinfekčním prostředkem (dle hygienicko-epidemiologického režimu konkrétního pracoviště). Dále se využívají čisticí prostředky, případně čisticí prostředky s dezinfekčním účinkem. Ty se aplikují buď ručně nebo pomocí mycích a čistících strojů, tlakových pistolí, ultrazvukových přístrojů, apod.
Všechny pomůcky a přístroje se udržují v čistotě. Úklidové pomůcky se po použití dezinfikují a usuší. Čistící stroje a jiná zařízení se používají podle návodu výrobce. Úklid se provádí denně na vlhko.
Dezinfekce[upravit | editovat zdroj]
Slouží ke zničení patogenních mikroorganismů v daném prostředí. Soubor opatření ke zneškodňování mikroorganismů pomocí fyzikálních (teplota nad 90 °C), chemických (použití chemických látek) nebo kombinovaných postupů (teplota nad 60 °C + použití chemických látek). Ty mají mají přerušit cestu nákazy od zdroje k vnímavému jedinci.
- Profylaktická, preventivní: provádí se i v době, kdy se infekční onemocnění nevyskytuje, je součástí komplexních hygienických opatření, (př. chlorace vody, pasterizace mléka, úprava odpadních vod).
- Represivní, ohnisková: v ohnisku nákazy; je průběžná nebo konečná, je zaměřená na zneškodňování choroboplodných zárodků v ohnisku s cílem přerušit další šíření infekce.
Výběr dezinfekce je důležitý, je nutné brát zřetel na jednotlivé druhy mikroorganismů:
- citlivost jednotlivých mikroorganismů;
- účinek;
- vliv teploty a pH;
- prostředek musí působit na celý povrch a nesmí alergizovat;
- musí být ekonomicky výhodný.
Fyzikální dezinfekce[upravit | editovat zdroj]
- var za atmosférického tlaku po dobu nejméně 30 minut;
- var v přetlakových nádobách po dobu nejméně 20 minut;
- dezinfekce v mycích, pracích a parních přístrojích při teplotě vyšší než 90 °C;
- UV záření o vlnové délce 253,7–264 nm;
- filtrace, žíhání, spalování.
Chemická dezinfekce[upravit | editovat zdroj]
Podle způsobu použití[upravit | editovat zdroj]
- dezinfekce povrchů;
- dezinfekce nástrojů;
- dezinfekce rukou;
- speciální dezinfekce.
Podle účinných látek[upravit | editovat zdroj]
- Chlorové sloučeniny (př. chlornan sodný – SAVO®),
- jodové sloučeniny (př. JODISOL®),
- aldehydy,
- kvartérní amoniové sloučeniny (KAS),
- deriváty fenolu, alkoholy,
- sloučeniny peroxidu (mají charakter oxidační i redukční),
- aminy,
- tenzidy – chemické povrchově aktivní sloučeniny (nejvýznamnější jsou amonné kvartérní sloučeniny),
- hydroxidy (př. hydroxid sodný),
- organické kyseliny.
Podle spektra účinnosti[upravit | editovat zdroj]
- Baktericidní,
- virucidní,
- fungicidní,
- tuberkulocidní,
- sporucidní.
Podle místa použití[upravit | editovat zdroj]
- Zdravotnictví,
- potravinářství, aj.
Fyzikálně chemická dezinfekce[upravit | editovat zdroj]
- Paroformaldehydová komora (dezinfekce textilu, výrobků z umělých hmot, vlny, kůže a kožešin při teplotě 45 až 75 °C).
- Prací, mycí a čistící stroje (dezinfekce probíhá při teplotě do 60 °C s přísadou chemických dezinfekčních přípravků).
Zásady chemické dezinfekce[upravit | editovat zdroj]
- Dezinfekční přípravky a postupy, které nepoškozují dezinfikovaný materiál a jsou netoxické.
- Zabránění vzniku selekce, případně rezistence mikrobů vůči přípravku – střídají se dezinfekční přípravky s různými aktivními složkami.
- Při přípravě dezinfekčních roztoků se vychází z toho, že jejich názvy jsou tzv. „slovní známky“ a přípravky se považují za 100%[1].
- Dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním odměřeného/odváženého dezinfekčního prostředku ve vodě.
- Frekvence výměny dezinfekčních roztoků je dána doporučením výrobce (nejčastěji se provádí každou směnu, podle stupně zatížení biologickým materiálem i častěji).
Fyzikálně chemická dezinfekce[upravit | editovat zdroj]
- Zlepšení účinnosti některých dezinfekčních roztoků lze dosáhnout zvýšením teploty (fenolové přípravky a kvartérní amoniové sloučeniny na 50 až 60 °C, jodové přípravky na 35 °C).
- Aldehydové, chlorové přípravky a peroxisloučeniny se ředí studenou vodou.
- Dezinfekce se provádí omýváním, otíráním, ponořením, postřikem, formou pěny nebo aerosolem.
- Důležité je dodržet koncentraci a dobu působení dezinfekčního přípravku předepsané v návodu.
- Předměty a povrchy kontaminované biologickým materiálem se dezinfikují přípravkem s virucidním účinkem.
- Při použití dezinfekčních přípravků s mycími a čistícími vlastnostmi lze spojit etapu čištění a dezinfekce. (Postup: dezinfekce – mechanická očista; dezinfekce.)
- Předměty, které přicházejí do styku s potravinami, se musí po dezinfekci důkladně opláchnout pitnou vodou.
- Dodržování zásad ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a používání osobních ochranných pomůcek, pracovníci jsou poučeni o zásadách první pomoci.
- K ověření účinnosti dezinfekce používáme mikrobiologické metody (stěry a otisky).
Vyšší stupeň dezinfekce[upravit | editovat zdroj]
- Zaručuje usmrcení všech mikroorganismů, ale ne cyst prvoků, vajíček helmintů etc.
- Dvoustupňová dezinfekce:
- postupy, které zaručují usmrcení bakterií, virů, mikroskopických hub a některých bakteriálních spor, nezaručují však usmrcení ostatních mikroorganismů (vysoce rezistentních spor) a vývojových stádií zdravotně významných protozoí, helmintů a jejich vajíček.
- Dezinfekční roztoky pro vyšší stupeň dezinfekce se musí ukládat do uzavřených nádob.
- Frekvence výměny dezinfekčních roztoků je uvedena v návodu k použití jednotlivých přípravků.
- Pomůcky podrobené vyššímu stupni dezinfekce jsou určeny k okamžitému použití nebo se krátkodobě skladují kryté sterilní rouškou v uzavřených kazetách a skříních (volně uložený – v kazetách 24 hodin, chráněný – v kazetách a uzavřených skříních 48 hodin).
- Po použití se předměty očistí (strojně nebo ručně) a osuší.
- Při kontaminaci biologickým materiálem – dezinfekce přípravkem s virucidním účinkem, poté, do roztoků určených k vyššímu stupni dezinfekce se ponoří suché předměty tak, aby byly naplněny všechny duté části bez vzduchových bublin.
- Po vyšším stupni dezinfekce je nutný oplach předmětů sterilní vodou, k odstranění reziduí dezinfekčních prostředků, sterilní osušení a dále je nutné nakládat s předměty, jako se sterilním instrumentáriem.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Sterilizace (hygiena)
- Dezinficiencia a antiseptika
- Antisepse
- Asepse
- Kultivační průkaz dezinfekce rukou
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena : Učební texty k seminářům s praktickým cvičením. 2. vydání. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-551-5.
- KOLEKTIV AUTORŮ,. Základy ošetřování nemocných. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. 145 s. ISBN 80-246-0845-6.
- MIKŠOVÁ, Z, et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče I.. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1442-6.
- MIKŠOVÁ, Z, et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče II.. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. 171 s. ISBN 80-247-1443-4.
- RICHARDS, A a S EDWARDS. Repetitorium pro zdravotní sestry. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. 376 s. ISBN 80-247-0932-5.
- ROZSYPALOVÁ, M a A ŠAFRÁNKOVÁ. Ošetřovatelství I., II.. 1. vydání. Praha : Informatorium, 2002. 239 s. ISBN 80-86073-97-1.
- WORKMAN, B a C., L. BENNETT. Klíčové dovednosti sester. 1. vydání. Praha : Grada, 2006. 259 s. ISBN 80-247-1714-X.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Česká republika. Ministerstvo zdravotnictví. Předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění. In 440/2000. 2000. Dostupné také z URL <http://www.zdrav.cz/modules.php?op=modload&name=News&file=article&sid=1911>.