Coxarthrosis

Z WikiSkript

(přesměrováno z Coxartróza)

Koxartrózu můžeme definovat jako osteoartrózu kyčelního kloubu. Může postihovat pouze jeden, ale i oba klouby zároveň.

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

V patogenezi se uplatňují faktory dědičnosti a chronické přetížení kyčle.

Sekundární koxartróza vzniká v důsledku kloubní inkongruence (dysplázie, traumatické změny). Není výsledkem stárnutí, i když věk hraje významnou roli na vzniku. Výjimečně se na vzniku podílí kloubní zánět (specifický či nespecifický).

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Artrotické změny kyčle

Zpočátku se objevuje námahová bolestivost kyčle při obvyklé zátěži. Dále se začíná objevovat již na začátku vykonávaného pohybu. Nakonec progreduje až v bolest klidovou, která narušuje běžný život (např. spánek).

Dochází ke snižování rozsahu pohybu. Nejvíce se projevuje na omezení rotace a to především rotace vnitřní. Při objektivním vyšetření kloubního pohybu zjišťujeme tedy omezení rotací a bolestivost kyčelního kloubu v krajních polohách. Postižený kloub má tendence zaujímat postavení, ve kterém je kyčel nejvíce uvolněna (mírná flexe, lehká zevní rotace). V této pozici často vznikají kontraktury.

Pokud koxartróza vzniká na podkladě dysplázie, může být přítomen i výrazný rozdíl délek končetin, pozitivní Trendelenburgův příznak a atypické postavení postižené končetiny a pánve.

Při chůzi bývá typická antalgická klaudikace, která se projevuje rychlým provedením kroku přes postižený kloub.

Artrotickým změnám předchází stav tzv. preartrózy, která se projevuje:

  • změnou kloubní mechaniky (tlak, tah, směr působení sil),
  • tkáňovou méněcenností (vrozená, záněty, úrazy – též označována jako faktor X).

RTG obraz[upravit | editovat zdroj]

Koxartróza a kongenitální subluxace

Zprvu dochází ke zúžení kloubní štěrbiny, které je podmíněno snížením chrupavky. Následuje vznik marginálních osteofytů (na okraji kloubních ploch) a subchondrální sklerózy. V další fázi vznikají pseudocysty, které korespondují na obou částech kloubu ("kissing cysts"). Cystické změny vedou k poškození trofiky a tím ke vzniku nekrotických okrsků. Pseudocysty časem kolabují, což podmíní oploštění a deformaci kloubní hlavice. Kloubní chrupavka mizí a dochází k rozvoji fibrózní, později kostěné ankylózy.

Mezi charakteristické senilní změny patří zúžení kloubní štěrbiny, úbytek kostní hmoty a lehké zmenšení kolodiafyzálního úhlu.

Dělení[upravit | editovat zdroj]

Primární koxartróza

Sekundární koxartróza – Vyvíjí se z preartrotického stavu (ten je ještě reverzibilní). Vzniká ve 4. deceniu a je častější než primární. Nejčastější příčinou jsou kyčelní dysplázie, koxitidy, osteonekróza hlavice, Perthesova choroba, coxa vara, úrazy atd.

Dle postižených částí[upravit | editovat zdroj]

Forma superolaterální – Nejčastější. Proximolaterální migrace femuru s destrukcí hlavice.

Forma mediokaudální – Často spojena se sníženým kolodiafyzálním úhlem a retroverzí hlavice. Typická je bolest při flexi a addukci.

Forma koncentrická – Postihuje celý kyčelní kloub.

Všechny tyto formy mohou být hypertrofické – výrazná forma osteofytů nebo atrofické – úbytek kosti i chrupavky.

Rozdělení dle závažnosti (z RTG obrazu)[upravit | editovat zdroj]

  • I. stádium – zúžení kloubní štěrbiny mediálně, počátek tvorby osteofytů.
  • II. stádium – zúžení štěrbiny inferomediálně, zřetelné osteofyty, subchondrální skleróza.
  • III. stádium – štěrbina výrazně zúžena, osteofyty, sklerotické změny, cysty hlavice i acetabula, deformace tvaru hlavice i acetabula.
  • IV. stádium – vymizení kloubní štěrbiny, skleróza, cysty, deformace.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Konzervativní[upravit | editovat zdroj]

Spočívá v kombinaci prostředků nefarmakologických a farmakologických.

Nefarmakologické – Režimová opatření, redukce váhy, rehabilitace, fyzikální léčba, chůze s oporou. Dále dobré účinky RTG terapie, jejíž nízká dávka působí protizánětlivě, čímž tlumí reaktivní synoviální zánět. Tato terapie se neprovádí u těhotných.

Farmakologické – Zprvu podáváme analgetika (paracetamolMediately: paracetamol) a nesteroidní antirevmatika (NSA) (ibuprofenMediately: ibuprofen, diklofenakMediately: diklofenak) pro tlumení intermitentních bolestí. Později podáváme symptomaticky pomalu působící léky (SYSADOA – Symptomatic Slow Acting Drugs in Osteo-Arthritis (kys. hyaluronováMediately: ATC kód M09AX01, chondroitin sulfátMediately: ATC kód M01AX25, glukosaminsulfát), jejichž účinek nastupuje za 3 měsíce, podávají se v sériích. Působí chondroprotektivně.

Operační[upravit | editovat zdroj]

Osteotomie[upravit | editovat zdroj]

Změna vzájemného postavení a kontaktu kloubních povrchů. Méně postižené okrsky chrupavky jsou přemístěny do tlakem více exponovaných zón (náhrada devastované chrupavky). Nejčastěji se provádí valgizační osteotomie.

Aloplastika[upravit | editovat zdroj]

Totální endoprotéza kyčle

Nejčastější operační řešení. Náhrada destruované kloubní jamky i hlavice endoprotézou. Endoprotézy máme buďto cementované nebo necementované, dle způsobu implantace.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Totální endoprotéza kyčelního kloubu.

Výjimečně využívané metody[upravit | editovat zdroj]

Resekční plastika – Odstranění poškozené hlavice zhruba na 8 týdnů, dokud nedojde k vytvoření vazivového interpozita mezi proximálním koncem femuru a pánve. Provádíme tehdy, pokud není možná TEP a pacient má silné bolesti.

Angulační osteotomie – Krajní řešení bolestivého stavu kyčle. Provádí se při těžké postdysplastické koxartróze. Dochází ke změně postavení proximálního konce femuru, což vede ke změně zatížení postiženého kloubu.

Artrodéza – Ztužení kloubu v postavení 15° flexe a 0-5° abdukce a neutrální rotace. Pacientovi vrací možnost těžké fyzické práce vstoje, umožní plnou zátěž, ale zhoršuje životní komfort při sezení.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • SOSNA, A., P. VAVŘÍK a M. KRBEC, et al. Základy ortopedie. 1. vydání. Praha : Triton, 2001. ISBN 80-7254-202-8.

Zdroj[upravit | editovat zdroj]