Chronická žilní nedostatečnost
(přesměrováno z CHŽI)
Jedná se o nejběžnější komplikaci žilní varikozity. Termín se užívá pro znaky a symptomy spojené s chronickou žilní hypertenzí.
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Podkladem vzniku je vzestup tlaku, ten vznikl následkem chlopenní inkompetence, refluxu, obstrukce. Nejvážnější formy nacházíme u posttrombotického syndromu, mírnější vznikají následkem varixů. V 80 % je důsledkem hluboké žilní thrombosy (jako tzv. postflebitický syndrom), ve zbylých 20 % se uplatňují primární varixy, agenese chlopní a vrozené AV zkraty. Hlavní faktory vzniku jsou dva – selhání svalové pumpy a chlopenní insuficience s refluxem. Může být ve formě kompenzované – svalová pumpa je schopna se vypořádat s objemovým přetížením, nebo dekompenzované – kožní změny – svalová pumpa už to nezvládá, vzniká žilní hypertenze.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Klasickým projevem je trvalý otok, který nereaguje na polohu vleže. Často ho provází kožní hyperpigmentace, ekzém, podkožní fibróza (lipodermatoskleróza), bílá atrofie a ulcerace, dále pak tlak a tíha v končetinách a noční křeče. Dalším projevem může být tzv. corona phlebectatica – dilatované rudé až modré žilky při vnitřním kotníku. Při nejtěžším stádiu nedostatečnosti se vyskytuje ulcus cruris.
C - klinická klasifikace: | |
---|---|
C0 | Žádné viditelné nebo palpovatelné známky žilního onemocnění |
C1 | Teleangiektazie, retikulární varixy |
C2 | Varixy kmenových žil |
C3 | Otok |
C4a | Pigmentace, ekzém |
C4b | Lipodermatosklerosa, bílá atrofie |
C5 | Zhojený ulcus |
C6 | Aktivní ulcus |
S | Symptomatické |
A | Asymptomatické |
E - etiologická klasifikace: | |
Ec | kongenitální |
Ep | primární |
Es | sekundární |
En | žádná žilní etiologie |
A - anatomická klasifikace: | |
As | povrchové žíly |
Ap | perforátory |
Ad | hluboké žíly |
An | žádná lokalizace žil nenalezena |
P - patofyziologická klasifikace: | |
Pr | reflux |
Po | obstrukce |
Pr,o | reflux i obstrukce |
Pn | nezjištěno |
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Konzervativní[upravit | editovat zdroj]
- u posttrombotického syndromu – warfarin k zabránění recidivy trombózy
- změna životního stylu (cvičení, redukce hmotnosti, pravidelná stolice…)
- komprese, venotonika
Skleroterapie[upravit | editovat zdroj]
Chirurgická[upravit | editovat zdroj]
- odstranění varikózních žil, přerušení perforátorů, …
- Palmeho rekonstrukce – při uzávěru zevní nebo společné pánevní žíly se na v. femoralis na postižené straně našije zkříženě v. saphena magna z druhé strany
Kožní změny[upravit | editovat zdroj]
Kožní změny se dělí do 3 stupňů:
- 1. stupeň – corona phlebectatica paraplantaris, perimaleolární edémy;
- 2. stupeň – otok DK, kožní změny (hyperpigmentace, dermatitis varicosa, hypodermatitis, dermatoskleróza);
- 3. stupeň – ulcus cruris venosum.
Ulcus cruris venosum[upravit | editovat zdroj]
Jedná se o chronický bércový vřed, predilekčním místem je krajina nad kotníky. Vzniká v důsledku chronické venosní insuficience. Provokujícím faktorem bývá jinak zcela banální trauma.
Léčba bércového vředu[upravit | editovat zdroj]
Léčba musí být komplexní.
- chůze s kompresí (u imobilních pacientů intermitentní pneumatická komprese)
- zevní léčba
- obklady s chloraminem, krytí okolí vředů obklady se zinkovou pastou, gentianovou violetí, enzymatické přípravky (kolagenasa)
- do vyčištěných vředů aplikujeme granulační (AgNO3) a posléze epithelisační prostředky (borová vaselina)
- chirurgická léčba
- podvaz insuficientního perforátoru, exstirpace masivních varixů
- excise kalosních okrajů vředů
- transplantace kožních štěpů
- farmakoterapie – pentoxyfilin
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 28.6.2010]. <http://jirben.wz.cz>.
- ČEŠKA, Richard, ŠTULC, Tomáš, Vladimír TESAŘ a Milan LUKÁŠ, et al. Interna. 3. vydání. Praha : Stanislav Juhaňák - Triton, 2020. 964 s. s. 239-242. ISBN 978-80-7553-780-5.