Traumatické míšní syndromy
(přesměrováno z Brown-Sequardův syndrom)
Pro prognózu je rozhodující, zda-li byla mícha primárně poraněna kompletně (transverzální léze) nebo jen částečně.
Syndrom transverzální léze míšní[upravit | editovat zdroj]
- ztráta veškeré volní hybnosti (včetně sfinkterů) a všech kvalit čití distálně od léze;
- je taky provázena vegetativními příznaky – pokles TK (porucha sympatiku → relativní hypovolémie, tzv. traumatická sympatektomie), bradykardie, u mužů priapismus;
- nevede ale k šoku, při vzniku šoku je třeba zkoumat zdroj krvácení;
- míšní šok – stav 2–3 týdny po poranění, distálně od léze je svalová atonie, areflexie (pseudochabá plegie);
- až po jejím odeznění vzniká obraz centrální parézy (spasticita a hyperreflexie);
- poranění krční míchy – obrna i mm. intercostales, dýchání je abdominální, ohrožuje život respirační insuficiencí;
- obrna nad C3 vede okamžitě k zástavě dechu (nn. phrenici) – pokud je pacient resuscitován, je závislý doživotně na UPV nebo na trvalé stimulaci freniku;
- po 24 h trvání léze, kdy se neobjeví známky zlepšení, jde vysoce pravděpodobně o definitivní stav;
- výšku léze určujeme dle posledního segmentu, který má ještě normální funkci.
Postižení krční intumescence[upravit | editovat zdroj]
Klinickým obrazem je: kvadruparéza, plegie dolních končetin a paréza horních končetin. Dále jsou sem řazeny léze motoneuronů předních rohů míšních - známky periferního postižení (hyporeflexie až atrofie). Mezi další příznaky patří ztráta všech kvalit čití (anestezie distálně od léze), autonomní dyfunkce a postižení krnčního sympatiku - Hornerův syndrom.
Postižení hrudní míchy[upravit | editovat zdroj]
Přítomna je paraplegie dolních končetin, přičemž horní končetiny jsou nepostiženy. Postiženy jsou vzpřimovače trupu, mezižeberní a břišní svaly.
Postižení bederní intumescence[upravit | editovat zdroj]
Přítomna je paraparéza dolních končetin. Kombinovaná porucha centrální i periferní.
Postižení v úrovni L5 - S2 (epikonus)[upravit | editovat zdroj]
Je zachovaná flexe a addukce v kyčelnním kloubu a extenze kloubu kolenního. Dominuje akrální postižení. Chůze je možná bez hole nebo ortézy. Je kolébavá s tendencí k rekurvaci kolen.
Postižení míšního konu S3 - S5[upravit | editovat zdroj]
Přítomna je sedlovitá porucha čití. Není přítomen anální ani bulbokavernózní reflex. Dochází k poruše sfinkterů (inkontinence moči a stolice). Pacienti mohou pociťovať symetrickou bolest perianogenitální oblasti nebo bolest zcela chybí.
Neúplný syndrom míšní léze[upravit | editovat zdroj]
- distálně od léze může být zachován ostrůvek čití nebo hybnosti.
Syndrom přední míšní arterie – syndrom a. spinalis anterior[upravit | editovat zdroj]
- nejčastěji vzniká při skoku do vody s nárazem hlavy do dna [1];
- vzniká uzávěrem tepny nebo kompresí kostním fragmentem či ploténkou;
- vypadává funkce toho, co jde v přední části míchy – plégie (kvadru- nebo para-), čití (termické, taktilní, …);
- z čití je zachováno vedení zadními provazci – propriocepce a diskriminační čití;
- nejčastější indikací k dekompresní operaci (kompresi je třeba potvrdit zobrazovacími metodami);
- z inkompletních syndromů má nejhorší prognózu.
Syndrom zadní míšní arterie[upravit | editovat zdroj]
- při přímém nárazu na páteř (nejčastěji při bojových sportech) [1];
- málo častá, v popředí jsou bolesti a parestézie HK a trupu;
- pacient má nekoordinovaný pohyb (tabická chůze jako u syfilitika), částečně snížené vnímání bolesti[1].
Brownův-Séquardův syndrom – syndrom míšní hemisekce[upravit | editovat zdroj]
- příčné poškození poloviny míchy, vzácné, často nekompletní;
- bývá po penetrujících poraněních;
- vzniká i netraumaticky při extramedulárních tumorech, RS, krvácení, ischemii, zánětu, či iatrogenně;
- má relativně dobrou prognózu;
- po odeznění míšního šoku se projevuje v závislosti na lokalizaci, typicky dle průchodu míšních drah.
- IPSILATERÁLNĚ
- – ve výši léze
- – radikulární zóna anestezie ve všech kvalitách čití s chabou obrnou;
- – pod úrovní léze
- – spastická obrna (poškození tractus corticospinalis);
- – ztráta hlubokého (proprioceptivního) a epikritického čití (poškození dráhy zadních provazců);
- – ztráta povrchového (taktilního) čití (poškození tractus spinothalamicus anterior – nekříží se v míše);
- – těsně nad úrovní léze
- – radikulární zóna parestézie, dysestezie, bolesti.
- KONTRALATERÁLNĚ
- – kaudálně pod úrovní léze (o 2 až 3 segmenty níž pro šikmý výstup vláken drah);
- – porucha termického čití a analgézie (poškození tractus spinothalamicus lateralis – kříží se v míše);
Syndrom míšní šedi – „Central cord syndrom“[upravit | editovat zdroj]
- bývá po hyperextenzivním poranění krční páteře při stenóze kanálu (vrozené či získané – osteofyty), dáno kontuzí míchy nebo hematomyélií;
- mícha je poškozená, páteř poškozena pouze degenerací nikoliv traumatem! [1];
- podobný příznakům syringomyelie, motorické výpadky – převážně na HK, variabilní výpadky čití;
- prognóza je relativně dobrá, lépe se upravuje hybnost DK, jemná motorika pokulhává;
- pokud nejsou současně nestabilní zlomeniny páteře, léčí se konzervativně.
Míšní komoce[upravit | editovat zdroj]
- analogie komoce mozku, vzácněji se vyskytující reverzibilní poranění;
- dojde k výpadku funkcí, obnovují se během hodin.
Kořenové syndromy[upravit | editovat zdroj]
- může dojít též ke kompresi míšních kořenů;
- segmentální výpadek čití a motoriky různého stupně.
Traumatický syndrom kaudy[upravit | editovat zdroj]
- poranění či komprese kaudy při úrazech;
- poranění je distálně od L2.
Úplný syndrom kaudy[upravit | editovat zdroj]
- poranění pod úrovní konce míchy – nejčastěji L1, L2 [2];
- sphincterová porucha (S2–S4) s příslušnou poruchou čití v perianogenitální oblasti (sedlovitá hypestezie) [1];
- jedná se o urgentní stav, operace by měla následovat do 24 hodin − nad kaudou by nemělo "zapadnout slunce";
- je to léze periferního nervu, pokud tedy není přerušen, je možná regenerace.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- principy první pomoci – když je to úraz, kde můžeme poškození páteře předpokládat, musíme s postiženým vždy jednat, jako by měl nestabilní zlomeninu;
- nutno ho předpokládat – u zjevně těžkých úrazů, polytraumat, poraněních hlavy, při nálezu abdominálního dýchání, pokud postižený udává ztuhlost krku, parestézie, anestézie, …
- přednemocniční péče – imobilizujeme krční páteř límcem, zabráníme velkým pohybům páteře během přesunu, intubaci bez pohybů krku, pokles TK stabilizujeme dopaminem (ne infuzí), podáváme kyslík, provedeme orientačně vyšetření čití a motoriky;
- nemocniční péče – zajistit sled vyšetření tak, aby nebylo nutné zraněného zbytečně překládat z lůžka na lůžko, udržovat TK nad 90 dopaminem, zavedeme močový katetr, provedeme detailní vyšetření motoriky, podáváme metylprednizon, zobrazovací vyšetření.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.
- HÄCKEL, Martin. Poranění míchy a páteře [přednáška k předmětu Neurochirurgie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF UK]. Praha. 7.3.2012.
- KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. - vydání. Galén, 2009. 713 s. ISBN 9788072626571.