Inhibitory proteazomu

Bortezomib, klinicky používaný inhibitor proteazomu.

Molekula Bortezomibu navázaná na proteazom.

Inhibitory proteazomu potlačují růst některých nádorů. V současnosti se klinicky využívá bortezomib pro léčbu mnohočetného myelomu, popř. lymfomu z plášťových buněk. Účinek na další nádory se zkouší.

Podrobnější informace naleznete na stránce o historii bortezomibu.

Přestože již proběhly stovky studií, které se věnovaly působení bortezomibu na celý organismus i na buněčné kultury, stále nevíme, proč tento lék přednostně zabíjí rakovinné buňky a zdravé buňky nechává žít. Jisté je, že inhibice proteazomů představuje simultánní zásah do obrovského množství buněčných dějů najednou. V různých liniích nádorových buněk tento lék vyvolává in vitro různé změny.

Podrobnější informace naleznete na stránce o studiích týkajících se bortezomibu.

Nevýhody terapie[upravit | editovat zdroj]

Bortezomib má bohužel některé nevýhody: podává se injekčně a na mnoho typů nádorů není příliš účinný. Obecně nefunguje proti pevným nádorům. Dokonce i buňky mnohočetného myelomemu si na něj zpravidla časem vytvoří rezistenci. Je proto zřejmá poptávka po dalších inhibitorech proteazomu, jež by mohly přinést onkologickým pacientům větší užitek a farmaceutickým firmám nové zisky. V současné době se vyvíjejí inhibitory 20S proteazomu druhé generace.

Podrobnější informace naleznete na stránce o inhibitorech 20S proteazomu 2. generace.

Antabus[upravit | editovat zdroj]

Disulfiram (Antabus®)

Zatím exotickou možností, jak ovlivnit ubikvitin-proteazomový systém, je inhibice deubikvitináz. V roce 2007 byla jako jeden z nadějných cílů protinádorové terapie navržena Poh1. Jde o deubikvitinázu, která odštěpuje polyubikvitinový řetězec z proteinu navázaného na 26S proteazom^[1]. Zvažuje se využití léku, který se již desítky let používá při léčbě alkoholismu. Antabus® (disulfiram) dokáže inhibovat Poh1 a jiné JAMM doménové DUBy. Přehled celé problematiky lze najít v publikaci ^[2]. Vlastním inhibitorem je nejspíše dithiokarb, metabolit disufiramu, v komplexu s mědí.

Podrobnější informace naleznete na stránce o antabusu a jeho derivátech jako inhibitorech proteazomu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

CVEK, Boris. Od ubikvitinu k antabusu. Britské listy : deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví [online]. 2011, roč. -, s. -, dostupné také z <https://blisty.cz//legacy.blisty.cz/art/56680.html>. ISSN 1213-1792.

Reference[upravit | editovat zdroj]

↑ GALLERY, Melissa, Jonathan L BLANK a Yinghui LIN, et al. The JAMM motif of human deubiquitinase Poh1 is essential for cell viability. Mol Cancer Ther [online]. 2007, vol. 6, no. 1, s. 262-8, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17237285>. ISSN 1535-7163.
↑ CVEK, Boris. Targeting Malignancies with Disulfiram (Antabuse): Multidrug Resistance, Angiogenesis, and Proteasome. Curr Cancer Drug Targets [online]. 2011, vol. 11, no. 3, s. 332-337(6), dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21247389>. ISSN 1568-0096 (print), 1873-5576.

[1] GALLERY, Melissa, Jonathan L BLANK a Yinghui LIN, et al. The JAMM motif of human deubiquitinase Poh1 is essential for cell viability. Mol Cancer Ther [online]. 2007, vol. 6, no. 1, s. 262-8, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17237285>. ISSN 1535-7163.

[2] CVEK, Boris. Targeting Malignancies with Disulfiram (Antabuse): Multidrug Resistance, Angiogenesis, and Proteasome. Curr Cancer Drug Targets [online]. 2011, vol. 11, no. 3, s. 332-337(6), dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21247389>. ISSN 1568-0096 (print), 1873-5576.

[1]

[2]