Bezlepková dieta
Bezlepková dieta je způsob stravování, při kterém nekonzumujeme potraviny, které obsahují lepek, neboli gluten. Je podstatou léčby céliakie, dále patří k opatřením při alergii na lepek a neceliakálních intolerancích lepku. Problémy způsobuje hlavně pšenice (gliadin) a oves (avenin), vzácně pak žito (secanin) a ječmen (hordein). Konzumace lepku by mohla zapříčinit závažné zdravotní problémy lidem, kteří těmito onemocněními trpí.
Céliakií trpí více než 1 % obyvatel[1]. V rodině s celiakií (autoimunitní onemocnění vyvolávané lepkem) je riziko genetického přenosu asi 10 %. U pacientů, kteří mají problémy se štítnou žlázou či u diabetiku 1. typu, je klinický výskyt přibližně 5 %.
Tato dieta je jedinou dosud objevenou léčbou Durhingovy nemoci a celiakie.
Principy diety při celiakii[upravit | editovat zdroj]
- Odstranit z jídla vše, co obsahuje lepek: pšenici (včetně špaldy), ječmen, žito, oves a suroviny z nich vyrobené. To znamená běžné pečivo, chléb, mouku, kroupy, těstoviny a vše, co by mohlo s lepkem souviset.
- Zaměřit se na netučné a nesmažené pokrmy. Po nějakém čase možno přejít na běžné jídelní úpravy.
- Pokrmy doplnit o vápník, železo a vitamíny (B, C)
- Dietu přerušit jen se svolením lékaře.
- Na počátku léčby by strava měla mít protiprůjmový charakter. Potraviny určené pro dietu jsou označené jako "bezlepkové", "bez lepku" nebo "přirozené bezlepkové potraviny".
- Pro zlepšení orientace jsou některé potraviny značené přeškrtnutým klasem.
- Bezpečné množství lepku je 20 mg/den, 100 mg/den vyvolá poškození sliznice.
Vhodné potraviny[upravit | editovat zdroj]
- rýže – rýžová kaše, mouka, těstoviny
- brambory – bramborový škrob - solamyl
- kukuřice – kukuřičný škrob - gustin
- amarant – mouka, těstoviny, instantní kaše, křupky
- jáhly a proso (je povoleno 40 g vloček na den, nekonzumují se jen u závažnějších a rezistentních forem)
- luštěniny – fazole, sója, hrách mungo
- uzeniny – šunka od kosti a bezlepkové uzeniny
- maso – bez omezení (sekaná, paštika)
- ořechy a semena – vlašské, kešu, lískové, para, mandle
- ovoce a zelenina – bez omezení
Nevhodné potraviny[upravit | editovat zdroj]
- základem je mouka – pečivo, cukrářské výrobky, těstoviny, trvanlivé výrobky (sušenky), kaše, seitan a klaso (vegetariánský pokrm, vyroben z obilí)
- mouka použitá jako přídavek – omáčky, polévky (zahuštěné jíškou, těstovinou), výrobky z brambor (knedlíky), uzeniny (salámy, párky, klobásy), cukrovinky (karamelky, nugát, čokoláda s náplní)
Alkohol[upravit | editovat zdroj]
- pivo – 100 ml=1–2 mg gliadinu (musíme zařadit do celkové denní dávky lepku)
- víno, šampaňské, perlivá vína – přirozeně bezlepkové
- destiláty - tequilla, whisky, vodka – minimální množství lepku
Sporné potraviny - není přesně označeno složení potravin[upravit | editovat zdroj]
- pšeničný, žitný a ječný škrob
- přídatné látky – emulgátory, stabilizátory, sladidla
příklady sporných výrobků pudingy, jogurty, krémy, zmrzlina, kukuřičné a bramborové lupínky, kečup, majonéza, hořčice, bujón, dresing, želé, marmeláda, kypřící prášek. paštika, konzervy
Mýty o celiakii[upravit | editovat zdroj]
- Bezlepková dieta vyléčí celiakii
Je to onemocnění, které medicína není schopna vyléčit. Při poctivém dodržování diety příznaky zmizí, normalizuje se bioptický nález, vymizí autoprotilátky a snižuje se riziko extraintestinálních komplikací, avšak při opětovném zavedení lepku do stravy se autoimunitní proces znovu spouští.
- Celiakie je nemoc dětí
Céliakie může být diagnostikována v jakémkoliv věku.
- Vyrosteme z celiakie
Onemocnění je trvalé a dietu musíme dodržovat celý život.
- Při dietě se tloustne
Někdy se stane, že lidé přiberou. Je to zapříčiněno spíše psychologickými problémy. Myslí si, že jsou o něco ochuzeni, tak to nahrazují na jiném jídle.
- Negativní krevní testy vylučují céliakii
Asi u 5 % lidí vyjdou výsledky testů falešně negativní. Lékaři řeknou pacientovi, že celiakií netrpí. Cesta k diagnóze je pak velmi dlouhá.
- Při porušení diety se nic nestane
I když člověk nepociťuje žádné negativní účinky, neznamená to však, že by lepek ve střevech neškodil. Při opakovaném porušování dochází k vyhlazování klků a všem příznakům neléčené celiakie.
Příklad jídelníčku při bezlepkové dietě[upravit | editovat zdroj]
Snídaně: piškotová bublanina ze solamylu s ovocem, bezlepkový chléb, pomazánkové máslo značky Rama, krájený/tavený sýr, jogurt s ovocem a bezlepkovými lupínky (musí být označené), čaj s mlékem/kakao
Oběd: polévka (kuřecí vývar s bezlepkovými nudlemi, pórková, zeleninová s jáhly, bramborová s pohankou), hovězí guláš (zahuštěn solamylem), rýže, ryba na zelenině, brambory, kuřecí řízek (bezlepková strouhanka z kukuřičného chleba), rybí filé
Svačina: ovoce, zelenina, jogurty, bezlepkové pečivo, bezlepková bábovka
Večeře: zapečené brambory se zeleninou, bramborové halušky s brynzou (brambory, sójová mouka, solamyl), rýžový nákyp s ovocem, sójová pomazánka se žampióny, sójové maso
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ LATTA, Jiří. Celiakie – od screeningu k diagnóze. Interní medicína pro praxi [online]. 2012, vol. 14, no. 5, s. 221-223, dostupné také z <http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2012/05/09.pdf>. ISSN 1803-5256.
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- SVAČINA, Štěpán, et al. Klinická dietologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2256-6.
- OTOVÁ, Berta a Romana MIHALOVÁ. Základy biologie a genetiky člověka. 11. vydání. Praha : Karolinum, 2014. ISBN 9788024621098.
- KOHOUT, Pavel a Jaroslava PAVLÍČKOVÁ. Celiakie : víte si rady s bezlepkovou dietou?. 1. vydání. Praha : Forsapi, 2010. ISBN 978-80-87250-09-9.