Avaskulární kostní nekróza
Avaskulární kostní nekróza (synonyma: aseptická nekróza kosti, subchondrální avaskulární nekróza[1]) je termín popisující
nekrózu kosti jiného než infekčního původu (proto aseptická), doprovázenou ischemií kosti (proto avaskulární). V anglosaské literatuře se používá zkratka AVN (AVascular Necrosis).
Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]
V patogenezi onemocnění se uplatňuje porucha mikrocirkulace kostní dřeně a kosti. Příčiny poruch mikrocirkulace můžeme dělit na:
- známé
- pravděpodobné
- idiopatické
Známé příčiny[upravit | editovat zdroj]
- fraktura (mechanická komprese cév),
- dekompresní nemoc (uzávěr cév bublinkami).
Pravděpodobné příčiny[upravit | editovat zdroj]
- metabolické nemoci a nemoci zvyšující krevní srážlivost – srpkovitá anémie (uzávěr cév rigidními erytrocyty), diabetes mellitus, poruchy metabolismu lipidů. pankreatitida, nádory, dna,
- systémový lupus erythematodes,
- iatrogenní – jako komplikace podávání kortikoidů, násilné repozice zlomenin a luxací, dialýza,
- alkoholismus,
- kouření.
Idiopatické kostní nekrózy[upravit | editovat zdroj]
Jedná se často o juvenilní nekrózy u chlapců.
Výše uvedený seznam není ani zdaleka úplný, existuje dokonce několik mnemotechnických pomůcek na velmi dlouhé seznamy příčin – STARS, PLASTIC RAGS, ASEPTIC [2].
Avaskulární kostní nekróza postihuje nejčastěji konvexní kloubní povrchy – v těchto místech chybí kolateralizace a terminální arterie jsou gracilní. K náchylnosti dále přispívá snížená vaskularizace žluté kostní dřeně (oproti červené). V případě idiopatické nekrózy není přesná patofyziologie jasná, většinou se neprokáže ani trombóza, ani koagulopatie[1].
Eponyma[upravit | editovat zdroj]
Níže je uvedený velmi zkrácený seznam eponym avaskulárních nekróz [3].
- Morbus Legg-Calvé-Perthes – hlavice femuru.
- Morbus Osgood-Schlatter – fragmentace tuberositas tibiae.
- Morbus Friedrich – mediální okraj klíční kosti.
- Morbus Köhler I − os naviculare pedis.
- Morbus Kienböck – os lunatum.
- Morbus Sever - calcaneus.
- Morbus Freiberg - 2., 3., 4. metatarsus.
- Morbus Panner - capitulum humeri.
- Morbus Ahlback - mediální kondylus femuru.
- Morbus Blount - mediální část proximální tibiální metafýzy.
- Morbus Sindig-Larsen-Johansson – patella.
- Morbus Pierson – symfýza (symphisi pubis).
- Morbus Haas – hlavice humeru.
Zobrazení[upravit | editovat zdroj]
V důsledku poruchy prokrvení (ischemie) lze v průběhu 6–8 týdnů na prostém snímku rozeznat resorpce kosti a kalcifikace, projevující se jako nehomogenity při kostním infarktu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- SOSNA, A, P VAVŘÍK a M KRBEC, et al. Základy ortopedie. 1. vydání. Praha : Triton, 2001. 175 s. ISBN 80-7254-202-8.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b CRISTINA, Fondi a Alessandro FRANCHI. Definition of bone necrosis by the pathologist [online]. ©2007. [cit. 2016-11-19]. <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2781178/>.
- ↑ GAILLARD, Frank, et al. Avascular necrosis causes (mnemonic) [online]. [cit. 2016-11-19]. <https://radiopaedia.org/articles/avascular-necrosis-causes-mnemonic>.
- ↑ GAILLARD, Frank, et al. Avascular necrosis [online]. [cit. 2016-11-19]. <https://radiopaedia.org/articles/avascular-necrosis>.
