Aplikace léků do žíly
Feedback

Z WikiSkript

Podání léků do žíly periferním žilním katetrem

Intravenózní podání léčiva se upřednostňuje tehdy, je-lo třeba dosáhnout okamžitého účinku nebo nemůže-li se lék podat jinou cestou.

Volba místa pro aplikaci[upravit | editovat zdroj]

Mezi vhodná místa venepunkce patří na pohmat měkké, rovné žíly, je-li to možné na nedominantní končetině. Nejčastěji použita oblast periferního žilního systému na horní končetině, u malých dětí v temporální oblasti hlavy.

Pro déletrvající podání se preferují žíly na hřbetu ruky a předloktí – vena cephalica, vena basillica.

Provedení[upravit | editovat zdroj]

Aplikaci vždy provádí lékař za asistence zdravotní sestry. Do žíly se aplikují léky ve vodném roztoku v různě velkém množství. Při podávání většího objemu léku aplikujeme pomocí periferního žilního katetru. Předem se léčiva naředí fyziologickým roztokem minimálně do 20 ml. Nástup účinku je velmi rychlý - 30 až 60 sekund.

Pomůcky[upravit | editovat zdroj]

Pro provedení aplikace je nutné nachystat ordinované léky, Esmarchovo zaškrcovadlo nebo turniket, sterilní injekční stříkačku, jehly (na nasátí a aplikaci léků), nádobu se sterilním fyziologickým roztokem, dezinfekci, buničinu, sterilní tampóny, emitní misku, proužek leukoplasti, rukavice, štítky na podpis, odpadní nádobu na ohazování jehel.

Postup[upravit | editovat zdroj]

1. Předem je třeba zhodnotit alergie pacienta na léčivo. Uvedeme pacienta do vhodné polohy. Ověříme správnost lékařské ordinace, nasajeme lék z lahvičky nebo ampulky, do injekční stříkačky dotáhneme fyziologickým roztokem do množství minimálně 20 ml, odstraníme jehlu, kterou jsme lék nasávali.
2. Nasadíme jehlu určenou k aplikaci, stříkačku označíme štítkem.
3. Končetinu podložíme jednorázovou podložkou, zatáhneme škrtidlem.
4. Nasadíme rukavice, vybereme místo vpichu, desinfikujeme ho.
5. Odložíme ochranný kryt z injekční jehly na stříkačce, odstraníme vzduchové bubliny.
6. Nedominantní rukou fixujeme průběh žíly tak, že kůži lehce vypneme. Lékař provede vpich, aspirací zkontroluje, zda jehla vnikla do žíly, uvolní škrtidlo a aplikuje lék.
7. Vytáhneme jehlu, přiložíme tampón a fixujeme náplastí, vyplníme dokumentaci.

Rizika a komplikace[upravit | editovat zdroj]

K rizikům výkonu patří záměna léku, záměna pacienta, Symptom ikona.svg kolaps pacienta z důvodu kolapsu tlaku, poškození pacienta během aplikace.

Komplikací intravenozního podání je propíchnutí žíly ohrožující pacienta vznikem hematomu a infekce, paravenózní podání, které způsobuje Symptom ikona.svg bolest a Symptom ikona.svg otok, a špatná reakce pacienta na podané léky (zrychlení dýchání, Symptom ikona.svg pocení, Symptom ikona.svg závratě).

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • JIRKOVSKÝ, Daniel, et al. Ošetřovatelské postupy a intervence: učebnice pro bakalářské a magisterské studium. 1. vydání. Praha : Fakultní nemocnice v Motole, 2012. 411 s. ISBN 978-80-87347-13-3.