Aplikace léků do žíly
Intravenózní podání léčiva se upřednostňuje tehdy, je-lo třeba dosáhnout okamžitého účinku nebo nemůže-li se lék podat jinou cestou.
Volba místa pro aplikaci[upravit | editovat zdroj]
Mezi vhodná místa venepunkce patří na pohmat měkké, rovné žíly, je-li to možné na nedominantní končetině. Nejčastěji použita oblast periferního žilního systému na horní končetině, u malých dětí v temporální oblasti hlavy.
Pro déletrvající podání se preferují žíly na hřbetu ruky a předloktí – vena cephalica, vena basillica.
Provedení[upravit | editovat zdroj]
Aplikaci vždy provádí lékař za asistence zdravotní sestry. Do žíly se aplikují léky ve vodném roztoku v různě velkém množství. Při podávání většího objemu léku aplikujeme pomocí periferního žilního katetru. Předem se léčiva naředí fyziologickým roztokem minimálně do 20 ml. Nástup účinku je velmi rychlý - 30 až 60 sekund.
Pomůcky[upravit | editovat zdroj]
Pro provedení aplikace je nutné nachystat ordinované léky, Esmarchovo zaškrcovadlo nebo turniket, sterilní injekční stříkačku, jehly (na nasátí a aplikaci léků), nádobu se sterilním fyziologickým roztokem, dezinfekci, buničinu, sterilní tampóny, emitní misku, proužek leukoplasti, rukavice, štítky na podpis, odpadní nádobu na ohazování jehel.
Postup[upravit | editovat zdroj]
1. Předem je třeba zhodnotit alergie pacienta na léčivo. Uvedeme pacienta do vhodné polohy. Ověříme správnost lékařské ordinace, nasajeme lék z lahvičky nebo ampulky, do injekční stříkačky dotáhneme fyziologickým roztokem do množství minimálně 20 ml, odstraníme jehlu, kterou jsme lék nasávali. 2. Nasadíme jehlu určenou k aplikaci, stříkačku označíme štítkem. 3. Končetinu podložíme jednorázovou podložkou, zatáhneme škrtidlem. 4. Nasadíme rukavice, vybereme místo vpichu, desinfikujeme ho. 5. Odložíme ochranný kryt z injekční jehly na stříkačce, odstraníme vzduchové bubliny. 6. Nedominantní rukou fixujeme průběh žíly tak, že kůži lehce vypneme. Lékař provede vpich, aspirací zkontroluje, zda jehla vnikla do žíly, uvolní škrtidlo a aplikuje lék. 7. Vytáhneme jehlu, přiložíme tampón a fixujeme náplastí, vyplníme dokumentaci.
Rizika a komplikace[upravit | editovat zdroj]
K rizikům výkonu patří záměna léku, záměna pacienta, kolaps pacienta z důvodu kolapsu tlaku, poškození pacienta během aplikace.
Komplikací intravenozního podání je propíchnutí žíly ohrožující pacienta vznikem hematomu a infekce, paravenózní podání, které způsobuje bolest a
otok, a špatná reakce pacienta na podané léky (zrychlení dýchání,
pocení,
závratě).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- JIRKOVSKÝ, Daniel, et al. Ošetřovatelské postupy a intervence: učebnice pro bakalářské a magisterské studium. 1. vydání. Praha : Fakultní nemocnice v Motole, 2012. 411 s. ISBN 978-80-87347-13-3.