Mentální anorexie
(přesměrováno z Anorexia nervosa (1. LF, NT))
Mentální anorexie je poměrně časté psychiatrické onemocnění týkající se zejména dospívajících dívek, vyskytnout se nicméně může i u chlapců. Mentální anorexie má na dospívající organismus devastující účinky a může vést k závažnému narušení tělesného i psychického vývoje. Ve svém důsledku může extrémní vyhladovění vést až k smrti postižené a smrt jako důsledek anorexie není nijak výjimečná.
Mentální anorexie je psychické onemocnění, které se závažným způsobem promítá do tělesného stavu.[1]
Diagnostická kritéria anorexia nervosa (MKN-10: F50):
- Tělesná váha udržovaná nejméně 15 % pod předpokládanou váhou (ať již byla snížena nebo jí nikdy nebylo dosaženo) nebo Queteletův index hmoty těla (Body Mass Index, BMI): váha (kg) / výška (m2) je 17,5 nebo méně. Prepubertální pacienti nesplňují během růstu očekávaný váhový přírůstek.
- Pacientka si snižuje váhu sama svými aktivitami, omezováním příjmu potravy, nadměrným cvičením apod.
- Specifickou psychopatologii představuje především strach z obezity přetrvávající i při výrazné podváze, zkreslené vnímání vlastního těla a vtíravé, ovládavé myšlenky na udržení podváhy, někdy jídelní rituály.
- Rozsáhlá endokrinní porucha, hypothalamo-hypofyzární-gonádové osy, u žen amenorea, (kterou často zakrývá HRT), u mužů ztráta sexuálního zájmu.
- Opoždění puberty. Začátek před pubertou, zpozdí nebo zastaví další vývoj (vzrůst, vývoj prsou, primární amenorea, dětské genitály u chlapců). Po uzdravení dojde k dokončení puberty, ale menarché může být opožděna.[1]
Poruchy příjmu potravy (PPP)[upravit | editovat zdroj]
PPP jsou psychická onemocnění, která významně ovlivňují somatický stav nemocných. Patří mezi tzv. civilizační onemocnění, jejichž rozšíření souvisí s moderní představou, jak má vypadat zdravý úspěšný člověk, s propagací štíhlosti, zdravé výživy a s nadbytkem potravy. Dalšími spouštěcími faktory jsou: reakce na trauma, rozvod či konflikt v rodině. Podle biologické hypotézy se uplatňuje primární hypotalamická dysfunkce ovlivňující osu hpotalamus-hypofýza-gonády. Předpokládá se také vliv genetických dispozic. Rizikovým faktorem je též nadváha a obezita.[1]
Dívky a mladé ženy jsou postiženy 10× častěji než chlapci a muži. PPP začinají typicky v pubertě a adolescenci (mezi 14. a 15. rokem a mezi 17. a 18. rokem).[1]
Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]
- incidence v poslední době stoupá, 0,5–1 % žen mezi 15 a 30 lety
- onemocnění bývá často spojeno s obsedantně-kompulzivní a anxiózní poruchou
- z interních nemocí bývá častější komorbidita spolu s: DM, onemocněními GIT a nervovými poruchami (epilepsie, Tourettův syndrom, roztroušená skleróza)
Příčiny[upravit | editovat zdroj]
Příčiny mentální anorexie nejsou zcela jasné. Předpokládá se význam genetické predispozice. Zpravidla mladá dívka získá chorobný (a velmi často zcela nesprávný) pocit tloušťky, které se chce za každou cenu zbavit, a zkreslenou představu o vlastním těle; dále pak vtíravé, nutkavé myšlenky na udržení nízké hmotnosti. Příčinou vzestupu onemocnění v poslední době je trend štíhlosti jako známky krásy. Podobný efekt může mít i jakákoliv negativní poznámka o dívčině postavě pronesená někým z kolektivu. Postižená začne hubnout drastickým omezením přijímané potravy a usilovným cvičením. Projevy mentální anorexie jsou ohroženy spíše inteligentní dívky se sklony k pečlivosti, které mívají dobré výsledky ve škole. Manifestuje-li se onemocnění před pubertou, puberta je opožděna či nezačne (vývoj prsů, primární amenorea, dětské genitály chlapců), po uzdravení dojde k pubertě.
Skupiny příčin:
- nízká odolnost jedince vůči stresu;
- strach z dospělosti - bojí se, že nebudou schopni zvládat „dospělácké“ úkoly, raději chtějí zůstat malí, hubení, aby připomínali dítě;
- snaha být ve všem perfektní a nezklamat rodiče nebo okolí - nemocí často trpí velmi inteligentní osoby;
- silná závislost na matce či přehnaná péče ze strany rodičů;
- touha po samostatnosti, pocitu nezávislosti a získání sebevědomí, rozhodování o tom, co a v jakém množství jíst;
- tlak společnosti, kde je upřednostňována štíhlost jako symbol krásy a úspěchu;
- tlak médií – televize, internetu, módních časopisů.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- kachexie
- amenorea
- nápadně suchá kůže, kryta nápadným jemným ochlupením (lanugem)
- vypadávání vlasů, zvýšená lomivost nehtů
- bolesti břicha a zácpa (resp. snížená frekvence stolic při silně omezeném příjmu potravy[2])
- bradykardie, arytmie, výpotek (při sníženém onkotickém tlaku bílkovin)
- metabolické změny (abúzus laxativ, zvracení): hypokalemická alkalóza, hypochloremie, hypokalemie, dehydratace
- anemie
- psychické změny: snaha zhubnout (drastické diety, excesivní cvičení, zneužívání laxativ, vyvolávání zvracení), porucha vnímání vlastního těla, depresivní ladění, sociální stačení, zvýšená dráždivost, nárůst konfliktů s rodiči zejm. kvůli příjmu potravy, sebepoškozování, suicidální jednání, obsedantně-kompulzivní porucha, strach z jídla.[1]
- propad tělesné hmotnosti.
Hladina cholesterolu, se paradoxně zvýší – je to dáno metabolickým rozvratem, který v organismu panuje. Největším nebezpečím je však výskyt poruch srdečního rytmu, které mohou způsobit náhlou smrt nemocné.
Komplikace a systémové následky onemocnění[upravit | editovat zdroj]
- Ledviny – hypokalémie, metabolická alkalóza, edémy;
- GIT – hypertrofie parotis, zpomalené vyprazdňování žaludku, zácpa;
- kardiovaskulární systém – bradykardie, hypotenze;
- krev – hypercholesterolémie (nejasná);
- dermatologie – suchá kůže, periorální dermatitis, lanugo;
- stomatologie – kazivost zubů;
- endokrinologie – zvýšen STH, snížen inzulin, zvýšen kortisol a CRH;
- psychologické – omezení zájmů na diety, poruchy koncentrace, černobílé myšlení, nedůvěra, stud, afektivní labilita;
- sociální – izolace, ztráta zaměstnání, ztráta rodinného zázemí, ekonomické problémy.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Diagnostická kritéria - viz výše.
- Somatické vyšetření
- kompletní laboratorní vyšetření, včetně endokrinních parametrů;
- EEG, MRI CNS, neurologické vyšetření;
- EKG, oční vyšetření, endokrinologické vyšetření.[1]
Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- komplikována popíráním obtíží, zatajováním jídelních rituálů, odmítáním léčby
- nutno odlišit od kachexie z nemoci – tuberkulóza, nádory, hypertyreóza, Addisonova choroba, diabetes mellitus, Crohnova choroba, malabsorpce atd.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
- zlepšení stavu výživy a normalizace vnitřního prostředí (důraz na co nejčasnější obnovu normální perorální výživy, výživa nazogastrickou sondou, parenterální výživa výjimečně – riziko elektrolytového rozvratu a dalších závažných komplikací[2]);
- substituční hormonální terapie ke korekci amenorey (riziko osteoporózy a ireverzibilních změn v oblasti pohlavních orgánů);
- psychiatrická péče, psychoterapie, rodinná terapie.[1]
Léčba vyžaduje spolupráci lékařů z několika oborů. Intenzivní psychiatrická léčba spojená s dlouhodobou hospitalizací, důslednou kontrolou přijímání potravy a rodinnou podporou může být jedinou možností, jak mentální anorexii zvládnout. Cílem je hlavně nutriční rehabilitace, tedy navození normálního jídelního režimu.
Prognóza[upravit | editovat zdroj]
Mentální anorexie má chronický průběh. Jen 10 % pacientek se uzdraví v průběhu 2 let. I u vyléčených pacientek přetrvávají nápadné jídelní návyky. Mortalita je 5–15 %, tj. nejvyšší ze všech psychiatrických onemocnění.[2]
Prognóza: 44 % dobrá, 14 % nepříznivá, u 5 % smrt – nejčastější příčinou je srdeční zástava či sebevražda.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. ©2010. [cit. 30-11-2010]. <https://www.stefajir.cz/?q=mentalni-anorexie>.
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2010. [cit. 06-12-2010]. <http://jirben2.chytrak.cz/>.
- PAPEŽOVÁ, Hana. Poruchy příjmu potravy [online]. [cit. 2012-03-11]. <https://el.lf1.cuni.cz/p51755144/>.