Analytická chemie

Z WikiSkript

Analytická chemie je obor chemie, který se zabývá chemickým složením látek.

Rozlišujeme dva druhy:

  • Kvalitativní analytická chemie
  • Kvantitativní analytická chemie

Kvalitativní analytická chemie[upravit | editovat zdroj]

Kvalitativní analytická chemie určuje, jaké prvky nebo sloučeniny zkoumaná látka obsahuje.

  • Podle množství analyzované látky rozlišujeme:
  1.  makroanalýza > 0,1 g; > 10 cm3
  2.  semimikroanalýza 0,01–0,1 g ; 1–10 cm3
  3.  mikroanalýza 0,001–0,01 g; 0,1–1 cm3
  4.  ultramikroanalýza < 0,001 g; < 0,1 cm3

Postup:

  1. odběr vzorku – výběr reprezentativního vzorku
  2. úprava vzorku – separační metody (filtrace, extrakce, destilace, krystalizace)
  3. vlastní analýza
  4. vyhodnocení

Analýza na suché cestě[upravit | editovat zdroj]

Při analýze na suché cestě není vzorek převeden do roztoku. Jedná se o orientační – předběžné zhodnocení. Posuzujeme vzhled, barvu, tvrdost a tvar krystalů.

Plamenové zkoušky[upravit | editovat zdroj]

Plamenové zkoušky jsou založeny na skutečnosti, že některé prvky charakteristicky zbarvují nesvítivý plamen kahanu. Platinový drátek nejprve vyžíháme a navlhčíme jej v HCl. Poté zachytíme sledovaný vzorek a vložíme ho do nesvítivého plamene.

kationt zbarvení
K+ růžovo-fialová
Na+ žlutá
Ba2+ zelená
Cu2+ modro-zelená
Ca2+ cihlově červená
Sr2+ karmínově červená

Žíhání na dřevěném uhlí[upravit | editovat zdroj]

Do jamky ve dřevěném uhlí dáme vzorek a dmouchavkou na něj foukáme horký vzduch. U kovů se vytváří kulička a dochází k tzv. náletu.

Boraxové perličky[upravit | editovat zdroj]

Založena na skutečnosti, že bílá krystalická látka borax (tetraboritan sodný) reaguje s některými kovy za vzniku charakteristicky zbarvených sloučenin. Na drátek s očkem zachytíme vzorek boraxu a vložíme jej do nesvítivého plamene. Vytvoří se boraxová perlička, která se charakteristicky zbarví.

Analýza na mokré cestě[upravit | editovat zdroj]

Při analýze na mokré cestě vzorek převedeme do roztoku. Jedná se o přesnější metodu než analýza na suché cestě. Na roztok působíme různými činidly, která se zkoumanou látkou poskytují barevné roztoky nebo sraženiny. Nejprve dokazujeme kationty, poté anionty. K důkazům používáme činidla:

  1.  skupinová – poskytují s určitou skupinou iontů sraženinu nebo roztok charakteristické barvy;
  2.  selektivní – poskytují určitou reakci s menší skupinou iontů;
  3.  specifická – reagují pouze s jedním iontem.

Kvantitativní analytická chemie[upravit | editovat zdroj]

Kvantitativní analytická chemie určuje množství prvků nebo sloučenin ve zkoumané látce.
Postup:

  1. úprava vzorku ke stanovení
  2. vlastní stanovení (vysrážení)
  3. vyhodnocení (výpočty)

Gravimetrie[upravit | editovat zdroj]

Gravimetrie neboli vážková analýza je velmi přesná, avšak velice zdlouhavá metoda. Vzorek nejprve převedeme na sraženinu a pak jej upravíme do vážitelné formy (filtrace, vysušení).

Volumetrie[upravit | editovat zdroj]

Volumetrie neboli odměrná analýza je rychlejší, avšak méně přesná metoda. Je založena na reakci mezi stanovenou látkou a odměrných činidlem. Výsledek zjišťujeme subjektivně (pomocí změny barvy indikátoru) nebo objektivně (pomocí přístrojů).

Instrumentální analýza[upravit | editovat zdroj]

Instrumentální analýza je metoda používající přístroje. Jedná se o velmi přesnou metodu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • LEDVINA, Miroslav, Alena STOKLASOVÁ a Jaroslav CERMAN. Biochemie pro studující medicíny. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2009. 269 s. ISBN 978-80-246-1414-4.
  • BENEŠOVÁ, Marika a Hana SATRAPOVÁ. Odmaturuj! z chemie. 1. vydání. Brno : Didaktis, 2002. 208 s. ISBN 80-862-8556-1.
  • Prezentace ze stránek Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky.