Afázie


			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu `{{Pracuje se}}` a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v úterý 27. července 2021 v 14:46.

Afázie je porucha fatických funkcí. Mezi fatické funkce patří porozumění mluvené řeči, porozumění psané řeči, opakování řeči, tvorba spontánní řečové produkce a pojmenování. Vzniká při získané lézi dominantní hemisféry. Příbuzný pojem je dysfázie, který některé klasifikace používají pro mírnější afázii^[1], některé zase nikoliv pro získanou fatickou poruchu, nýbrž pro poruchu vrozenou.

Mezi fatické funkce nepatří vyslovování. Porucha artikulace je dysartrie.

Symptomy afázie[upravit | editovat zdroj]

Typy afázií[upravit | editovat zdroj]

Základní dělení afázií je na:

fluentní (řeč je plynulá, frekvence slov ve spontánním projevu je normální či zvýšená) či
nonfluentní (řečová produkce není plynulá, počet slov za minutu je nízký).

Fluentní afázie se někdy označuje jako senzorická, protože častěji vázne porozumění řeči. Nonfluentní se někdy označuje jako motorická, protože vázne řečová produkce. Přesnější dělení přináší Bostonská klasifikace.

Bostonská klasifikace afázií[upravit | editovat zdroj]

Afázie nezapadající do Bostonské klasifikace[upravit | editovat zdroj]

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

Nejčastějšími příčinami vzniku afázií jsou příčiny vaskulární (ischemie či hemoragie v povodí vnitřní karotidy – většinou levé), dále tumory a traumata hlavy. Dále mezi příčiny patří neurodegenerativní onemocnění, anomická afázie se často vyskytuje u Alzheimerovy nemoci, dominantní postižení řeči má pak z neurodegenerativních onemocnění primární progresivní afázie.