Vrozená listerióza

Listerióza je poměrně vzácné onemocnění způsobené bakterií Listeria monocytogenes, které postihuje zejména novorozence, starší lidi a imunokompromitované jedince. Těhotná žena se typicky nakazí pozřením kontaminované stravy. Plod/novorozenec se může nakazit transplacentárně anebo během porodu (ascendentně, vertikálně) či po něm. Probíhá se pod obrazem sepse, pneumonie či meningitidy a má vysokou mortalitu. Závažné infekce mohou být provázeny granulomatózním exantémem (granulomatosis infantiseptica) - mikroabscesy po celém těle, zejm. v játrech a slezině. Pozdní ("late-onset") infekce se kromě meningitidy mohou manifestovat také kolitidou provázenou průjmem či sepsí bez meningitidy. Late-onset infekce mají při adekvátní léčbě nízkou mortalitu. L. monocytogenes se prokazuje kultivačně a léčí se antibiotiky, iniciálně ampicilinem s aminoglykosidem.

Etiopatogeneze

Listeria monocytogenes je intracelulární, fakultativně anaerobní, pohyblivá, Gram-pozitivní baktérie, která netvoří spory a množí se intracelulárně. Pokud je fagocytována, rychle se replikuje uvnitř cytosolu, a to díky svému hlavnímu faktoru virulence listeriolysinu O. Rychle se šíří do sousedních buněk aniž by byla exponována extracelulárním imunitním mechanismům (protilátkám, neutrofilům). V imunitní odpovědi se uplatňují především T-lymfocyty a dále makrofágy. V těhotenství a v časném novorozeneckém věku je přirozeně snížená buněčná imunita, proto je incidence listeriózy vyšší.

Listeria monocytogenes se v přírodě vyskytuje v půdě, dřevě a tlející hmotě. Těhotná žena se typicky nakazí pozřením kontaminované stravy, nejčastěji mléčnými výrobky (měkké sýry, nepasterizované mléko), neumytou syrovou zeleninou, masem (masné výrobky, hot dogy), mořskými plody a tepelně nezpracovanými chlazenými potravinami. L. monocytogenes je schopna přežívat a množit se za teplot vyskytujících se v chladničkách, současně je relativně odolná vůči vysokým teplotám. L. monocytogenes pravděpodobně bývá lidmi pozřena poměrně často, nicméně incidence klinického onemocnění je poměrně nízká, proto lze usuzovat, že má poměrně nízkou virulenci. Nicméně např. v USA je listerióza jednou z nejčastějších příčin smrti způsobené pozřením kontaminované stravy. Po pozření kontaminované stravy může dojít k nauzee, zvracení, průjmu, horečce, malátnosti, bolesti zad a bolesti hlavy. Těhotné ženy mohou být asymptomatickými přenašečkami Listerií v trávicím traktu nebo v pochvě. Je možný transplacentární přenos infekce na plod, dále vertikální přenos během porodu či ascendentní infekce při odtoku plodové vody. Kolonizace trávicího traktu těhotné ženy a následně kolonizace pochvy může vést k pozdní (late-onset) infekci dítěte zdravé matky.

Klinický obraz

Inkubační doba L. monocytogenes je méně než 24 hodin od pozření, ale může se pohybovat od 6 hodin do 3 týdnů. Listérie prostupují střevní slizniční bariérou a způsobují bakterémii provázenou chřipkovitými (flu-like) příznaky, jako je horečka, zimnice, myalgie, artralgie, bolesti hlavy a bolesti zad. Může probíhat i asymptomaticky.

Klinický obraz infekce plodu a novorozence závisí na období a způsobu přenosu. Může dojít k potratu, předčasnému porodu s chorioamnionitidou (s typickou hnědou zkalenou plodovou vodou), intrauterinnímu úmrtí či k novorozenecké sepsi. Infekce plodu in utero může vést k disseminaci s tvorbou granulomů (kůže, jater, nadledvin, lymfatické tkáně, plic a mozku). Aspirace či spolykání plodové vody či vaginálního sekretu může vést k postižení plic, která se manifestuje během prvních dní života dechovými obtížemi a fulminantním průběhem. Neonatální infekce se může manifestovat časně, v prvních hodinách až dnech po narození, či pozdně, tedy několik týdnů po porodu. Časná infekce bývá asociována s nízkou porodní hmotností, porodnickými komplikacemi a krátce po narození se projevuje oběhovou a/nebo dechovou insuficiencí, obvykle mívá obraz sepse či meningitidy a má vysokou mortalitu. Pozdní infekce je obvykle u donošených, zpočátku zdravých novorozenců a probíhá pod obrazem purulentní meningitidy či sepse. Listeriózu může provázet postižení orgánů s tvorbou mikroabscesů a granulomů. Může se objevit disseminovaný exantém s malými, bledými granulomatózními noduly (granulomatosis infantisepticum).

Diagnostika

Diagnostika u febrilní těhotné ženy: hemokultura, kultivace stěru z cervixu, kultivace plodové vody.

Diagnostika u nemocného novorozence: hemokultura, kultivace mozkomíšního moku, žaludečního aspirátu, smolky či infikované tkáně.

V mozkomíšním moku může být převaha mononukleárů, ale obvykle bývá převaha polymorfonukleárů. Barvení dle Grama je často negativní, ale může mít obraz plemorfních, Gram-variabilních kokobacilů.

V některých laboratořích je možný průkaz pomocí PCR. Serologické vyšetření se nepoužívá.

Léčba

Antibiotická terapie: ampicilin v kombinaci s aminoglykosidem (obvykle gentamicin) pro jeho synergický účinek. Pro tendenci Listérie přežívat uvnitř tkáňových rezervoárů se doporučují vysoké dávky ampicilinu po dobu 10 až 14 dnů u invazivních infekcí a 14 až 21 dnů při meningitidě.

Ampicilin interferuje se syntézou buněčné stěny během multiplikace, působí baktericidně. Listeria není citlivá na cefalosporiny.

Prevence

Těhotné ženy by se měly vyhýbat rizikovým potravinám, mezi které patří zejména: nepasterizované mléčné výrobky, měkké sýry (Feta, Brie, Camembert, modré sýry,...), syrová zelenina, masné výrobky, hotové saláty, chlazené pomazánky z masa, uzené mořské plody.

V případě záchytu infekce u těhotné ženy je indikována antibiotická terapie k prevenci vertikálního přenosu.

Odkazy

Související články

• Listerióza • Listeria monocytogenes
• Infekce ohrožující plod: Vrozená syfilis • Kongenitální toxoplazmóza • HBsAg pozitivní matka a novorozenec • HIV infekce v těhotenství • Význam chlamydií a mycoplasmat v perinatologii • Vrozená cytomegalová infekce • Adnátní HSV infekce
• Infekce v novorozeneckém věku

Externí odkazy

• Listeria monocytogenes, a unique model in infection biology (animace)