Prinzmetalova angina pectoris
(přesměrováno z AP inversa)
Prinzmetalova angina pectoris (variantní AP, vazospastická AP, angina pectoris inversa) je specifickým typem anginy pectoris.
- Vzniká v důsledku spazmu epikardiální koronární cévy (spazmus může současně postihnout dvě i více koronárních cév).
- Na EKG pozorujeme přechodnou elevaci ST úseku.
Poprvé byla popsána v roce 1959 americkým kardiologem Myronem Prinzmetalem.[1]
Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]
Vazokonstrikční podnět (histamin, serotonin, ergonovin, acetylcholin, noradrenalin, pH krve) + lokální hyperreaktivita koronárních tepen na vazokonstrikční podnět → spazmus epikardiální koronární tepny.[2][3]
Většina koronárních spazmů se klinicky manifestuje stenokardiemi a spontánně odeznívá. Déle trvající spazmy však mohou vyústit až v infarkt myokardu, arytmii nebo náhlou srdeční smrt.[3]
Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]
Typickým příznakem jsou stenokardie. Jejich výskyt bývá často signifikantně vyšší v závislosti na počasí a ročním období; častější jsou na podzim a v zimě za sychravého počasí. Prinzmetalova AP může dále vyvolávat celou řadu arytmií (od AV blokády až po fibrilaci komor).[3]
Diagnostika[2][3][upravit | editovat zdroj]
- Prinzmetalova AP není vázaná na fyzickou aktivitu. Stenokardie se dostavují nejčastěji v noci (medián jsou 4 hodiny ráno).
- Během epizody stenokardie pozorujeme na EKG elevaci ST (popř. depresi ST, inverzi či pseudonormalizaci vlny T). K zachycení ST elevace lze využít Holterův monitoring.
- Provokační testy: provokace acetylcholinem, metacholinem, methylergonovinem; provokace cvičením, chladem, hyperventilací (hyperventilační echokardiografii – pacienta během echokardiografie necháme hyperventilovat, což může iniciovat koronární spazmus, jenž se následně projeví poruchou kinetiky ischemické oblasti myokardu).
Při negativním koronarografickém vyšetření postačuje k diagnostice Prinzmetalovy AP záchyt ST elevace během záchvatu.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Farmakologická terapie je podobná jako u klasické AP. Antiagregační terapie je sporná.
- Zdravý životní styl + eliminace provokujících faktorů (kouření, alkohol, kokain, emoční stres, hyperventilace, hypomagnezémie, prudké ochlazení).
- Farmakoterapie (blokátory vápníkových kanálů, nitráty, α-blokátory).
- Intrakoronární stenting.
- Sympatektomie (u rezistentních pacientů).
Betablokátory jsou kontraindikovány, protože zvyšují riziko spazmů.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ PRINZMETAL, M, R KENNAMER a R MERLISS, et al. Angina pectoris. I. A variant form of angina pectoris; preliminary report. Am J Med [online]. 1959, vol. 27, s. 375-88, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/14434946>. ISSN 0002-9343.
- ↑ a b FEDORCO, Marián, et al. Variantní (Prinzmetalova) angina jako méně častá příčina kardiální synkopy. Cor et Vasa. 2008, roč. 50, vol. 9, s. 348-351, ISSN 1803-7712.
- ↑ a b c d SKÁLA, T., et al. Maligní arytmie u pacienta s variantní (Prinzmetalovou) anginou pectoris. Vnitř Lék. 2007, roč. 53, vol. 6, s. 724-728, ISSN 0042-773X.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ASCHERMANN, Michael, et al. Kardiologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2004. sv. 2. s. 1183-1185. ISBN 80-7262-290-0.
- VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Velký lékařský slovník. 8. vydání. Praha : Maxdorf, 2009. 1143 s. ISBN 978-80-7345-166-0.
