Česká verse nutriční pyramidy

Česká nutriční pyramida, kterou navrhl kolektiv vedený profesorkou Brázdovou, byl zpracován v rámci grantu Grantové agentury ČR v letech 1994–5 a později byla vícekrát inovována. Pyramida se v r. 2006 po různých inovačních pracích stala oficiálním propagačním materiálem. Původní návrh vycházel z modelu žádoucí spotřeby potravin pro českou populaci. Je perspektivně zaměřena tak, aby žádoucí spotřeby bylo dosaženo ve dvou krocích, protože model Brázdové vyžaduje silný zásah do spotřebních zvyklostí. Model vypadá následovně:

	potravina v statist. spotřebě		model Brázdová
kg/os/r	1989	1990	1990	2000	2010
maso a vnitřnosti	84,4	82,9	102,3	78	65
drůbež	13,0	13,6	12,8	17	20
ryby	6,0	5,4	6,8	12	20
mléko a výr.celk.¹	259,6	256,2	196,7	240	260
nízkotučné mléko²	neuvádí se		47,8	90	120
vejce³	18,5	18,7	17,4	13	11
tuky celkem	28,7	28,4	49,9	40	30
živočišné tuky	16,4	15,6	19,3	14	8
zelenina	68,7	66,6	96,3	120	140
ovoce⁴	70,5	59,7	53,0	135	160
z toho jižní ovoce	16,9	14,9	neuvedeno
obilniny	111,5	110,6	144,5	130	120
cukr	39,8	44	44,3	32	20
alkohol	170,8	177,2	150,8	100	60
brambory⁵	82,8	77,9	neuvedeno

Pozn.:

v hodnotě mléka tekutého bez másla;
statisticky se neuvádí;
u statistické spotřeby se uvádí v kusech za rok, zde přepočet na kg při hmotnosti 1 vejce 55 g;
model nerozlišuje ovoce mírného pásma a jižní ovoce;
model vůbec neuvažuje s položkou "brambory" ani neuvádí, že brambory jsou zařazeny do skupiny zeleniny.

Model české nutriční pyramidy zahrnuje tyto skupiny potravin:

Cereální výrobky (chleby, obiloviny, moučné výrobky), které ještě doporučuje rozdělit na celozrnné a obohacené výrobky. Společný jmenovatel skupiny je obsah škrobu, thiaminu, riboflavinu, kyseliny nikotinové a železa, celozrnné výrobky navíc jsou cenným zdrojem kyseliny listové, pyridoxinu, hořčíku, zinku a vlákniny. Tato skupina má největší četnost spotřeby (typ A) a při velikosti porce jeden půlkrajíc se doporučuje denně 6 porcí. V nutriční pyramidě tvoří základnu.
Ovoce a zelenina tvoří dvě samostatné skupiny, které si nekonkurují v četnosti spotřeby a jsou odlišně zařazovány jako sou části různých pokrmů. Sem je také zahrnuta skupina luštěnin, ale nejsou zmíněny brambory (obě skupiny mají druhou nejvyšší četnost spotřeby – typ B). V nutriční pyramidě tvoří 1. patro.
Skupina mléka a mléčných výrobků je charakteristická z hlediska obsahu bílkovin, model zdůrazňuje spotřebu nízkotučných výrobků. Četnost spotřeby je omezená (typ C). Velikost porce je dána 1 hrnkem mléka (300 mg vápníku) a odpovídající množství sýra nebo jogurtu.
Skupina masa jatečních zvířat, drůbeže, ryb a vajec je doplněna o ořechy a boby. Společným jmenovatelem je obsah saturovaných mastných kyselin a tuků celkem, bílkovin, některých minerálních látek. Frekvence spotřeby je na úrovni mléka (typ C), Obě skupiny jsou umístěny do 2. patra.
Oleje, tuky, sladidla a sůl tvoří poslední skupinu s doporučením umírněné spotřeby. Skupina je umístěna do vrcholu pyramidy.

Grafická forma pyramidy je doprovázena verbální formou s těmito doporučeními:

jez pestrou stravu;
vybírej stravu bohatou zeleninou, ovocem a obilovinami;
udržuj si zdravou tělesnou hmotnost;
vybírej stravu s nízkým obsahem tuků, saturovaných tuků a cholesterolu;
používej cukr jen umírněně;
používej sůl a sodík jen umírněně;
jestliže piješ alkohol, čiň tak umírněně.

Pyramida má také své interpretační problémy. Jsou to zejména:

definice jedné porce;
potravinové skupiny na patrech nejsou homogenní skupiny co do obsahu živin; naopak mohou být významně rozdílně (vepřové a kuřecí maso, plnotučné a nízkotučné margariny a máslo apod.)

Pyramidy jsou konstruovány pro různé populace s různým obsahem. Tak např. německá výživová pyramida klade na základnu různé nápoje, čímž podtrhuje potřebu dodržovat pitný režim. Jiným příkladem může sloužit i Harvardská Willett-Stampferova pyramida s 7 podlažími:

Přízemí je zdůrazněna důležitost fyzické aktivity (cvičení) a pravidelné sledování tělesné hmotnosti
1. patro je rozděleno na celozrnné potraviny a rostlinné oleje bez udání počtu porcí;
2. patro je rozděleno na zeleninu (bohatá spotřeba) a ovoce (2–3 porce denně);
3. patro je věnováno ořechům a luštěninám v množství 1–3 porcí denně dohromady;
4. patro doporučuje 0–2 porce ryb, drůbeže a vajec denně dohromady;
5. patro uvádí mléko nebo doplňky stravy s vápníkem v množství 1–2 porcí denně;
6. patro je opět dělené na červené maso a máslo (omezená nespecifikovaná spotřeba) a na pekařské výrobky z mouky necelozrnné a bílou rýži (loupanou), sladkostem a ku podivu i sodovce (nápoje jinak nejsou v pyramidě zmíněny).

Další doporučení je zaměřeno na alkohol (střídmá spotřeba, ikona preferuje víno) a na doporučení brát bez udání množství multivitaminové doplňky stravy.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

PERLÍN, Ctibor. Výživová doporučení [online]. [cit. 2012-03-10]. <https://el.lf1.cuni.cz/p59615930/>.