Neinfekční endokarditida

Neinfekční endokarditida je zánět endokardu, který není způsoben infekčním agens (bakteriemi).

Revmatická endokarditida

akutní systémový zánět, který postihuje především děti a to po přestálé infekci β-hemolytickým streptokokem skupiny ze A (obvykle pharyngitis nebo tonsilitis). Podkladem je zkřížená reaktivita protilátek proti M-proteinu pouzdra streptokoků s některými autoantigeny. Postihuje především srdce (pancarditis), klouby (arthritis), mozek (chorea minor), kůži a podkoží. Nejzávažnější je postižení srdce (pro možnost komplikací – vznik porevmatických chlopenních vad a rozvoj infekční endokarditidy), zatímco poškození kloubů odezní obvykle bez následků – „revmatická horečka klouby líže, srdce hryže“.

postižení perikardu – pericarditis serosa nebo serofibrinosa
postižení myokardu – přítomnost mikroskopických Aschoffových uzlíků, zvláště perivaskulárně, hojí se drobnými jizvami, nejvíce jich je v septu – možnost postižení převodního systému s následnými dysrytmiemi
postižení endokardu – v akutní fázi se projevuje jako endocarditis verrucosa – tvorba bradavčitých výrůstků na chlopních (především mitrální a aortální, vzácně trikuspidální a výjimečně pulmonální) a na nástěnném endokardu (především v levé síni – MacCallumovo políčko), na chlopních se tvoří na jejich dorazových ploškách, na cípatých na síňové ploše, na poloměsíčitých na komorové ploše

makroskopicky – výrůstky jsou červenavé, tuhé, velikosti 1–3 mm, s nepravidelným a rozeklaným povrchem
mikroskopicky – fibrinoidní nekróza kolagenního vaziva chlopně, nekrotická tkáň prostoupená exsudátem zduří a vystoupí nad povrch chlopně – zóna z Aschoffových buněk ji ohraničuje pouze z jedné strany

ve fázi hojení ustupuje exsudace proliferativním změnám, které vedou ke ztluštění chlopně (na vtokové ploše) a šlašinek, novotvořené cévy prorůstají z okraje chlopně až k jejímu volnému okraji, výrůstky se organisují vrůstáním nespecifické granulační tkáně ze spodiny, povrch se zarovnává, stává se hladkým a překrývá se endokardem – ztluštění chlopně, později jizvení – retrakce a zkrácení chlopně, šlašinky jsou ztluštělé, zkrácené, někdy srůstají mezi sebou

porevmatické srdeční vady (asi 10 let od akutní endokarditidy) – vedou k srdečnímu selhávání
- cípaté chlopně – zkrácení šlašinek a cípů chlopně – chlopeň je přitažena ke stěně komory, je omezena její pohyblivost – insuficience; srůst volných okrajů – stenóza (tvar ústí: rybí ústa, knoflíková dírka)
- semilunární chlopně – ztluštění volného okraje (entropium nebo ektropium) – insuficience; srůst při komisurách – stenóza
infekce (zejména streptokoky) a vznik subakutní infekční endokarditidy
trombóza chlopně s možností embolie do velkého oběhu (mozek, ledviny…)

dříve marantická, jde o trombózu chlopně
charakterizována tvorbou sterilních trombotických vegetací na chlopních (nejčastěji mitralis), podobá se infekční endokarditidě, ale nejsou známky zánětu (edem, buněčná infiltrace, vaskularisace chlopně, event. fibrinoidní nekróza)
bývá přítomna při maligních nádorech (jako paraneoplastický syndrom, nejčastěji u adenokarcinomů žaludku, pankreatu, žlučových cest, ovarií…), chronické tromboembolické nemoci, u chronické nefropatie s uremií, CHOPN apod.
komplikací je riziko odtržení thrombu a jeho embolizace do velkého oběhu

též nazývána atypická verukózní endokarditida
provází systémový lupus erythematodes (autoimunitní onemocnění, při kterém se tvoří různé typy protilátek, především proti jaderným autoantigenům (ds-DNA, RNA, histony…) – ukládají se imunokomplexy a působí poškození různých tkání (imunopatologická reakce III. typu), vč. endokardu)
projevuje se tvorbou výrůstků především na nástěnném endokardu a na komorové ploše chlopní, výrůstky jsou větší a plošší než u revmatické endokarditidy, mikroskopicky fibrinoidní nekróza, zánětlivá celulizace, nejsou Aschoffovy buňky, ale jsou přítomna tzv. hematoxylinová tělíska jako zbytek po LE buňkách (granulocyty s velkou basofilní inklusí = zbytek fagocytovaného jádra)

karcinoid je nádor vycházející z buněk DNES (GIT (nejčastěji v appendixu), bronchy, Langerhansovy ostrůvky atd.), je solidní, trabekulární nebo solidně trabekulární, buňky kubické až cylindrické, málo mitóz, obsahují argentafinní granula positivní na diazoreakci a serotonin
metastasuje do uzlin a do jater, metastázy v játrech se projevují vznikem karcinoidového syndromu (uvolňování serotoninu do oběhu) – postižení endokardu v pravém srdci (při vzácnější lokalizaci karcinoidu v plicích je obdobně postiženo levé srdce), flush, průjmy, astmatické dušení
dochází k postižení chlopňového (trikuspidalis, pulmonalis) i nástěnného (pravá síň i komora) endokardu – tvorba silné vrstvy buněčného vaziva, chlopně jsou ztluštělé, popř. zkrácené a dochází k jejich stenóze a/nebo insuficienci – hypertrofie a dilatace pravého srdce, až jeho selhávání

PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 31.10.2010]. <http://langenbeck.webs.com>.