Kognitiva
Feedback

Z WikiSkript

Verze z 26. 2. 2025, 12:58, kterou vytvořila Bara.kapustova (Diskuse | příspěvky) (akt)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Kognitiva jsou látky, které zlepšují kognitivní funkce (vnímání, učení a paměť). Lze je také označit jako látky „antiamnestické“. Využívají se pro léčbu primárních demencí (např. Alzheimerova choroba). Řadíme sem inhibitory acetylcholinesterázy a glutamátergní antagonisty.[1]

Inhibitory acetylcholinesterázy[upravit | editovat zdroj]

Inhibitory acetylcholinesterázy jsou nepřímá parasympatomimetika a posilují cholinergní transmisi (která bývá u neurodegenerativních onemocnění snížená). Hlavními zástupci jsou:

  • donepezilMediately: donepezil
  • rivastigminMediately: rivastigmin
  • galantaminMediately: galantamin
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Alzheimerova choroba/Inhibitory cholinesteráz.

Farmakodynamika[upravit | editovat zdroj]

Donepezil, rivastigmin a galantamin reverzibilně a specificky inhibují acetylcholinesterázu v mozku.[2]

Farmakokinetika[upravit | editovat zdroj]

Inhibitory AChE se dobře vstřebávají z gastrointestinálního traktu, dají se aplikovat i transdermálně pomocí náplasti. Kromě rivastigminu jsou odbourávány v játrech pomocí cytochromu P450 a vylučují se převážně močí.

Nežádoucí účinky[upravit | editovat zdroj]

K nežádoucím účinkům inhibitorů AChE patří nausea a zvracení, průjem, závratě, snížená chuť k jídlu, bolesti hlavy, třes nebo zmatenost. Způsobují mírnou bradykardii, což nesmíme opomenout u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním (u těžkých převodních poruch jsou kontraindikovány). Dále mohou zvýšit sekreci žaludeční kyseliny a v kombinaci s nesteroidními antirevmatiky tak způsobit žaludeční vředy.

Indikace[upravit | editovat zdroj]

Glutamátergní antagonisté[upravit | editovat zdroj]

Ostatní kognitiva[upravit | editovat zdroj]

Používají se zejména k léčbě chronických stavů. Jejich hlavní indikací je Alzheimerova choroba (u které mohou zpomalit progresi) a jiné typy demencí. Jedná se o různé skupiny látek s odlišným mechanismem účinku.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : TRITON, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ŠVIHOVEC, J, et al. Farmakologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-247-5558-8.
  2. Mediately