Kognitiva
Kognitiva jsou látky, které zlepšují kognitivní funkce (vnímání, učení a paměť). Lze je také označit jako látky „antiamnestické“. Využívají se pro léčbu primárních demencí (např. Alzheimerova choroba). Řadíme sem inhibitory acetylcholinesterázy a glutamátergní antagonisty.[1]
Inhibitory acetylcholinesterázy[upravit | editovat zdroj]
Inhibitory acetylcholinesterázy jsou nepřímá parasympatomimetika a posilují cholinergní transmisi (která bývá u neurodegenerativních onemocnění snížená). Hlavními zástupci jsou:
Farmakodynamika[upravit | editovat zdroj]
Donepezil, rivastigmin a galantamin reverzibilně a specificky inhibují acetylcholinesterázu v mozku.[2]
Farmakokinetika[upravit | editovat zdroj]
Inhibitory AChE se dobře vstřebávají z gastrointestinálního traktu, dají se aplikovat i transdermálně pomocí náplasti. Kromě rivastigminu jsou odbourávány v játrech pomocí cytochromu P450 a vylučují se převážně močí.
Nežádoucí účinky[upravit | editovat zdroj]
K nežádoucím účinkům inhibitorů AChE patří nausea a zvracení, průjem, závratě, snížená chuť k jídlu, bolesti hlavy, třes nebo zmatenost. Způsobují mírnou bradykardii, což nesmíme opomenout u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním (u těžkých převodních poruch jsou kontraindikovány). Dále mohou zvýšit sekreci žaludeční kyseliny a v kombinaci s nesteroidními antirevmatiky tak způsobit žaludeční vředy.
Indikace[upravit | editovat zdroj]
Glutamátergní antagonisté[upravit | editovat zdroj]
Ostatní kognitiva[upravit | editovat zdroj]
Používají se zejména k léčbě chronických stavů. Jejich hlavní indikací je Alzheimerova choroba (u které mohou zpomalit progresi) a jiné typy demencí. Jedná se o různé skupiny látek s odlišným mechanismem účinku.
- Atypická antidepresiva
- Neuropeptidy
- Riluzol
– inhibuje uvolňování glutamátu a děje vyvolané excitačními aminokyselinami, má komplexní neuroprotektivní účinky.
![]() | Článek neobsahuje vše, co by měl. | |||
Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. | ||||
O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. | ||||
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : TRITON, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ ŠVIHOVEC, J, et al. Farmakologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-247-5558-8.
- ↑ Mediately