Kognitiva

			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v pondělí 17. února 2025 v 00:40.

Kognitiva jsou látky, které zlepšují kognitivní funkce (vnímání, učení a paměť). Lze je také označit jako látky „antiamnestické“. Využívají se pro léčbu primárních demencí (např. Alzheimerova choroba). Řadíme sem inhibitory acetylcholinesterázy a glutamátergní antagonisty.

Inhibitory acetylcholinesterázy

Primární demence (jako např. Alzheimerova choroba) jsou charakteristické úbytkem acetylcholinergních neuronů a tedy nedostatkem acetylcholinu. Pro zlepšení kognitivních funkcí je třeba posílit cholinergní neurotransmisi, čehož můžeme dosáhnout snížením degradace acetylcholinu. K tomu se využívají inhibitory acetylcholinesterázy (nepřímá parasympatomimetika). Hlavními zástupci jsou:

• donepezil
• rivastigmin
• galantamin

 Podrobnější informace naleznete na stránce Alzheimerova choroba/Inhibitory cholinesteráz.

Farmakokinetika

Inhibitory AChE se dobře vstřebávají z gastrointestinálního traktu, dají se aplikovat i transdermálně pomocí náplasti. Kromě rivastigminu jsou odbourávány v játrech pomocí cytochromu P450 (konkrétně CYP2D6 a CYP3A4) a vylučují se převážně močí.

Nežádoucí účinky

K nežádoucím účinkům inhibitorů AChE patří nausea a zvracení, průjem, závratě, snížená chuť k jídlu, bolesti hlavy, třes nebo zmatenost. Způsobují mírnou bradykardii, což nesmíme opomenout u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním (u těžkých převodních poruch jsou kontraindikovány). Dále mohou zvýšit sekreci žaludeční kyseliny a v kombinaci s nesteroidními antirevmatiky tak způsobit žaludeční vředy.

Ostatní kognitiva

Používají se zejména k léčbě chronických stavů. Jejich hlavní indikací je Alzheimerova choroba (u které mohou zpomalit progresi) a jiné typy demencí. Jedná se o různé skupiny látek s odlišným mechanismem účinku.

• Atypická antidepresiva
• Neuropeptidy
• Riluzol – inhibuje uvolňování glutamátu a děje vyvolané excitačními aminokyselinami, má komplexní neuroprotektivní účinky.

Odkazy

Související články

• Psychofarmaka
• Nootropika

Použitá literatura

• HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : TRITON, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.