Přímá vazodilatancia
Feedback

Z WikiSkript

Verze z 6. 7. 2010, 11:36, kterou vytvořil OK (Diskuse | příspěvky) (MARTÍNKOVÁ, Jiřina et al. Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium (http://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/prednasky/kardio-bak.pp))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Redukují krevní tlak dilatačním účinkem na hladký sval cév – tím snižují periferní cévní rezistenci za současně zachovaných kompenzačních mechanismů zprostředkovaných baroreceptory, sympatickými nervy a systémem renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS). Tato skutečnost má své výhody i nevýhody.

  • Výhodou je, že vazodilatancia nejsou hypotenzivy, dilatují renální arterioly, takže neomezují průtok ledvinami. Neovlivňují sexuální funkce. Mohou být podány v těhotenství.
  • Nevýhody spočívají v retenci tekutin aktivací RAAS a v následné možné expanzi extracelulárního objemu, v nežádoucí reflexní tachykardii, v poklesu antihypertenzivního efektu zásluhou kompenzačních vlivů. Zmíněné nevýhody je možno vyvážit kombinací s β-lytiky (při kontraindikaci β-lytik je lze kombinovat s metyldopou, klonidinem). Nebezpečí retence tekutin lze předejít současným podáním diuretik.
Zástupci:
  • Dihydralazin
  • Endralazin
  • Minoxidil
  • Nitroprussid sodný

Odkazy

Související články

Zdroj