Pojiva

Pojivová tkáň se skládá z buněk a mezibuněčné hmoty, do které jsou tyto buňky zality.
Všechna pojiva mají mezodermový původ, z něhož se diferencují následující typy tkání:

vazivo (různé typy)
chrupavka (3 typy, chondrocyty, chondroblasty)
kost (osteocyty, osteoblasty)
dentin (zub, odontoblasty)
cement (zub, cementoblasty, cementocyty)

Buňky pojiv

tvoří různé typy v závislosti na druhu pojiva
patří sem fibroblasty, fibrocyty, odontoblasty, osteoblasty, chondroblasty..

Extracelulární matrix (ECM)

produkována buňkami daného typu tkáně
složena z makromolekul, které vytvářejí komplexně organizovanou síť
buňky mají vazebná místa, receptory pro ECM sloužící k připojení buněk k ECM i k regulaci jejich aktivity
ECM je bezbarvá, transparentní, gelovitá substance, ve které jsou buňky a vlákna zality
matrix dělíme na složku vláknitou a složku amorfní

Vláknitá složka ECM

Kolagenní vlákna

vlákna jsou dlouhá 1–20 μm; jsou pevná, ohebná, nepružná
protein kolagen – 21 typů (liší se sekvencí a typem aminokyseliny v řetězci):
- kolagen I (75 nm fibrily, svazky vláken, vidíme okem, nejrozšířenější v organismu, výskyt ve vazivové chrupavce)
- kolagen II (tenoučké fibrily 20 nm, samostatné, bez svazků, chrupavka hyalinní i elastická)
- kolagen III (45 nm fibrily, retikulární vlákna)
- kolagen IV (v lamině basalis)
eosinofilní (lze je barvit eosinem, světlou zelení, anilinovou modří, šafránem, pikrofuchsinem)
mají tendence tvořit svazky
produkovány buňkami vaziva, ale i hladkými svalovými buňkami, gliovými buňkami, adipocyty a epitely
syntéza kolagenu – probíhá na ribozomech GER. Protein následuje cestou do Golgiho komplexu, kde je hydroxylován a glykosylován. Zde je též zabalen do váčků bez membrány (vezikul), exocytózou poté vypraven z buňky v podobě molekuly protokolagenu (3 polypeptidové řetězce s registračními peptidy na na koncích řetězce, které zamezují polymerizaci). Z něj protokologen-peptidázy a odštěpí registrační peptidy, vytvoří se molekula tropokolagenu, která už se může polymerovat a vytvářet kolagenní myofibrily, poté kolagenní fibrily až se polymeruje v konečné kolagenní vlákno.

Retikulární vlákna

tvořena kolagenem typu III
vlákna jsou dlouhá 0,2–2 μm, jsou tvořena 45 nm fibrilami
tvoří sítě v orgánech
obarvíme je impregnací stříbrem (argyrofilní), PAS reakcí (mají hodně glykoproteinů a proteoglykanů), Gomoriho impregnací

Elastická vlákna

tenčí než kolagenní vlákna – délky 0,5–4 μm
centrální protein: elastin + okolní mikrofibrily (14 nm, tubuly s fibrilinem)
jsou elastická, tvoří sítě, anastomózují a větví se
produkována fibroblasty
elasticita zajištěna vlastností: jsou hydrofobní
specifické barvicí metody : orcein, resorcin-fuchsin, aldehyd-fuchsin

Amorfní složka ECM

složena z vody, iontů
glykosaminoglykany (GAG) – tvoří velké nerozvětvené polysacharidové řetězce, složené z disacharidových jednotek, mají negativní náboj,
- jsou to aminocukry N-acetylglukosamin, N-acetylgalaktosamin, jsou často sulfonované, u mnoha GAG je součástí molekuly druhý cukr kys. uronová s karboxylovou skupinou, GAG jsou vysoce hydrofilní udržují architekturu ECM a zabraňují její deformaci kompresními silami, patří mezi ně: kyselina hyaluronová, chondroitin sulfát, dermatan sulfát, heparan sulfát a heparin, keratan sulfát, proteoglykany, s výjimkou kyseliny hyaluronové se GAG kovalentně váží k proteinu a tvoří proteoglykany − veliké molekuly schopné udržovat vysokou hydrataci ECM
adhesní proteiny
- př.: fibronektin je multifunkční glykoprotein, váže se k receptorům (integriny) na povrchu buněk, laminin je sulfonovaný glykoprotein v bazální lamině

Odkazy

Použitá literatura

BRICHOVÁ H., . Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky [přednáška k předmětu Obecná histologie a obecná embryologie, obor Všeobecné lékařství, 1.LF UK]. Praha. 18.10.2013. Dostupné také z <http://uhiem.raycz.cz/uploads/1715_tkane,%20pojiva,mezibunecna%20hmota,%20chrupavka%20www..pdf>.