Pojiva
Feedback

Z WikiSkript

Verze z 19. 10. 2014, 10:25, kterou vytvořila Lumpick (Diskuse | příspěvky) (pravopis; typo)

Pojivová tkáň se skládá z buněk a mezibuněčné hmoty, do které jsou tyto buňky zality.
Všechna pojiva mají mezodermový původ, z něhož se diferencují následující typy tkání:

  • vazivo (různé typy)
  • chrupavka (3 typy, chondrocyty, chondroblasty)
  • kost (osteocyty, osteoblasty)
  • dentin (zub, odontoblasty)
  • cement (zub, cementoblasty, cementocyty)

Buňky pojiv

  • tvoří různé typy v závislosti na druhu pojiva
  • patří sem fibroblasty, fibrocyty, odontoblasty, osteoblasty, chondroblasty..
Pojivová tkáň

Extracelulární matrix (ECM)

  • produkována buňkami daného typu tkáně
  • složena z makromolekul, které vytvářejí komplexně organizovanou síť
  • buňky mají vazebná místa, receptory pro ECM, slouží k připojení buněk k ECM ale i k regulaci jejich aktivity
  • ECM je bezbarvá, transparentní, gelovitá substance, ve které jsou buňky a vlákna zality
  • matrix dělíme na složku vláknitou a složku amorfní


Vláknitá složka ECM

Kolagenní vlákna

Kolagenní vlákna
  • d = 1–20 mikrometrů
  • pevná, ohebná, nepružná
  • protein kolagen – 21 typů (liší se sekvencí a typem aminokyseliny v řetězci) - kolagen I (75 nm fibrily, svazky vláken, vidíme okem, nejrozšířenější v organismu, výskyt ve vazivové chrupavce), kolagen II (tenoučké fibrily 20 nm, samostatné, bez svazků, chrupavka hyalinní i elastická), kolagen III (45 nm fibrily, retikulární vlákna), kolagen IV (v lamině basalis)..
  • eosinofilní (lze je barvit eosinem, světlou zelení, anilinovou modří, šafránem, pikrofuchsinem)
  • mají tendence tvořit svazky
  • produkován buňky vaziva, ale i hladkými svalovými buňkami, gliovými buňkami, adipocyty a epitely
  • syntéza kolagenu – probíhá na ribozomech GER, protein následuje cestou do Golgiho komplexu, kde je hydroxylován a glykosylován, zde je též zabalen do váčků bez membrány (vezikul), exocytózou poté vypraven z buňky v podobě molekuly protokolagenu (3 polypeptidové řetězce s registračními peptidy na na koncích řetězce, které zamezují polymerizaci), přijdou protokologen-peptidázy a odštěpí registrační peptidy, vytváří se molekula tropokolagenu, která už se může polymerovat a vytvářet kolagenní myofibrily, poté kolagenní fibrily až se nakonec polymeruje v konečné kolagenní vlákno.

Retikulární vlákna

  • tvořena kolagenem typu III
  • d = 0,2–2 mikrometrů
  • 45 nm fibrily
  • tvoří sítě v orgánech
  • obarvíme je impregnací stříbrem (argyrofilní), PAS reakcí (mají hodně glykoproteinů a proteoglykanů), impregnací Gomoriho

Elastická vlákna

Elastická vlákna
  • tenčí než kol. vlákna – d = 0,5–4 mikrometrů
  • centrální protein: elastin + okolní mikrofibrily (14 nm, tubuly s fibrilinem)
  • jsou elastická, tvoří sítě, anastomózují a větví se
  • produkována fibroblasty
  • elasticita zajištěna vlastností: jsou hydrofobní
  • specifické barvicí metody : orcein, resorcin-fuchsin, aldehyd-fuchsin

Amorfní složka ECM

  • složena z vody, iontů
  • glykosaminoglykany (GAG) – tvoří velké nerozvětvené polysacharidové řetězce, složené z disacharidových jednotek, mají negativní náboj,
    • jsou to aminocukry N-acetylglukosamin, N-acetylgalaktosamin, jsou často sulfonované, u mnoha GAG je součástí molekuly druhý cukr kys. uronová s karboxylovou skupinou, GAG jsou vysoce hydrofilní udržují architekturu ECM a zabraňují její deformaci kompresními silami, patří mezi ně: kyselina hyaluronová, chondroitin sulfát, dermatan sulfát, heparan sulfát a heparin, keratan sulfát, proteoglykany, s výjimkou kyseliny hyaluronové se GAG kovalentně váží k proteinu a tvoří proteoglykany - veliké molekuly schopné udržovat vysokou hydrataci ECM
  • adhesní proteiny
    • → př.: fibronektin je multifunkční glykoprotein, váže se k receptorům (integriny) na povrchu buněk, laminin je sulfonovaný glykoprotein v bazální lamině


Odkazy

Použitá literatura

DOC. MUDR. BRICHOVÁ, CSC, . Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky [přednáška k předmětu Obecná histologie a obecná embryologie, obor Všeobecné lékařství, 1.LF UK]. Praha. 18.10.2013. Dostupné také z <http://uhiem.raycz.cz/uploads/1715_tkane,%20pojiva,mezibunecna%20hmota,%20chrupavka%20www..pdf>.