Malformace CNS
Malformace CNS zahrnují široké spektrum anomálií, které vznikají v průběhu ontogeneze mozku a míchy. Mají variabilní klinický obraz v závislosti na typu a rozsahu vady. Jsou častou příčinou nitroděložního úmrtí plodu a také častou příčinou úmrtí dětí během prvního roku života. Malformace mozku mohou být příčinou epilepsie a psychomotorické retardace. Dysgeneze mozkové kůry patří k nejčastějším příčinám epilepsie u dětí.[1][2]
Většina malformací CNS vzniká v důsledku narušení časného embryonálního vývoje centrální nervové soustavy (CNS), a to působením zevní či vnitřní noxy nebo geneticky podmíněnými faktory. Základem pro vývoj CNS je neurální ploténka (ploténka ztluštělého ektodermu), která se zakládá kolem 18. dne gestace a uzavírá se během 3. a 4. týdne za vzniku mozkových váčků a míchy. Komorový systém se formuje v 8. týdnu a corpus callosum v 10. týdnu. Dalšími důležitými ději jsou: buněčná proliferace (dělení nervových buněk), buněčná migrace, buněčná diferenciace a buněčná smrt.[3][2]
Malformace CNS podle období vzniku
- Vady vzniklé v období dorzální indukce (3. – 4. týden gestace)
- Anencefalie; encefalokéla; myeloschíza; spina bifida; malformace míchy; malformace mozečku.
- Vady vzniklé v období ventrální indukce (5. – 6. týden gestace)
- Holoprosencefalie; méně těžké faciální dysmorfie.
- Poruchy neuronální a gliální proliferace (2. – 5. měsíc gestace)
- Mikrocefalie; mikrolisencefalie, megalencefalie, hemimegalencefalie, …
- Neurokutánní syndromy
- Tuberózní skleróza; Hippel-Lindauova choroba; Sturge Weberův syndrom
- Poruchy buněčné migrace a korové organizace
- Lisencefalie; heterotopie šedé hmoty; schizencefalie; polymikrogyrie; pachygyrie
- Skupina hydrocefalu
- Arnold-Chiariho malformace; Dandy-Walkerova malformace
- Poškození mozku v procesu buněčné diferenciace (od 5. měsíce gestace) a myelinizace (od 7. měsíce gestace).[4][2]
Poruchy dorzální indukce - dysrafie
Anencefalie
Anencefalie (Cranioschisis totalis) = vrozené chybění mozku v důsledku neuzavření mozkového oddílu neurální trubice. Tato vada není slučitelná se životem. Často ji provází polyhydramnion.[5][6]
Encefalokéla
Prolaps mozkové tkáně do kraniálního rozštěpu, nejčastěji ve frontální nebo okcipitální krajině. Tkáň v kéle bývá poškozená. Pomocí sonografie, CT a MRI můžeme určit obsah kély. Tato malformace bývá často izolovaná, bez dalších sdružených anomálií.[6]
Spina bifida
Spina bifida je vrozený rozštěp páteře. Postihuje nejčastěji bederní a křížovou oblast.[5]
Spina bifida occulta
Spina bifida occulta je rozštěp jednoho či více obratlů, který nezasahuje míchu ani míšní obaly. Kůže nad defektem bývá více ochlupená a pigmentovaná. Obvykle se jedná o asymptomatický, náhodný nález.[5] Pokud je vada spojena s míšní anomálií, lipomem, tethered cord syndromem apod., může mít výrazné neurologické příznaky, obvykle paraparesu dolních končetin, někdy s poruchami mikce a defekace.[6]
Spina bifida cystica
Spina bifida cystica je rozštěp páteře, při kterém defektem proniká do podkoží vak tvořený míšními obaly (meningokéla), popř. i míchou s míšními nervy (meningomyelokéla).[5]
Herniace meningeálních obalů míchy do cysty, obvykle lokalizované v lumbosakrální oblasti. Při perforaci kély je dítě ohroženo meningitidou. Neurologický nález na dolních končetinách může být nevelký.[6]
Herniace meningeálních obalů, nervových kořenů a míchy do dorzálního rozštěpu. 80% meningomyelokél nalezneme v thorakolumbální, lumbální a lumbosakrální oblasti. Meningomyelokéla se často sdružuje s Chiariho malformací II. typu (Arnold - Chiari). Bývá výrazný neurologický deficit - paraparéza, poruchy mikce a defekace.[6]
Myeloschíza
Myeloschíza (Rhachischisis) je rozštěp páteře s obnažením nervové tkáně, která není krytá kůží ani míšními obaly. Tato malformace je vždy sdružená se závažnými poruchami funkce míchy.[5]
Samostatné malformace míchy
- Syringomyelie
- Hydromyelie
Poruchy ventrální indukce
- Holoprosencefalie
- Méně těžké faciální dysmorfie
Poruchy neuronální a gliální proliferace
Pro tuto skupinu malformací je typické snížení nebo naopak zvýšení počtu buněčných elementů, které navíc mají abnormní vzhled (obří neurony, balónové buňky).[2]
- Mikrocefalie se zjednodušenou gyrifikací
- Vzniká důsledkem potlačení buněčné proliferace.
- Nález na mozku: těžká mikrencefalie, chudá gyrifikace, mělké rýhy, korová vrstva normálně silná nebo snížená (pravděpodobně v důsledku předčasného vyčerpání germinální matrix).
- Klinický obraz: mikrocefalie, abnormální neurologický obraz, obvykle refrakterní epilepsie od útlého věku.
- Autosomálně recesivní dědičnost.[2]
- Mikrolisencefalie
- Nález na mozku: nápadně malý mozek, chudá gyrifikace, agyrie či pachygyrie, zřetelně ztluštělý kortex.
- Klinický obraz: mikrocefalie, abnormální neurologický obraz, epilepsie.
- Většinou autosomálně recesivní dědičnost.[2]
- Hemimegalencefalie
- Vzniká důsledkem nadměrné buněčné proliferace. Nepřiměřeně roste celá hemisféra nebo pouze její část.
- Nález na mozku: Zvětšení části nebo celé hemisféry, korové dysplazie (pachygyrie, polymikrogyrie), abnormity bílé hmoty, heterotopie. Neurony mají atypický tvar.
- Klinický obraz: epilepsie, mentální retardace, někdy i hemiparéza a hemianopsie.
- Výskyt izolovaně nebo v rámci genetických (neurokutánních) syndromů (hypomelanosis Ito, neurokutánní melanóza, syndrom naevus sebaceus, Klippel-Trenaunay, …).[2]
- Ložisková korová dysplazie typu 2
- Patrně nejčastější anomálie prokazovaná u pacientů s refrakterní ložiskovou epilepsií.
- Nález na mozku: abnormní balonové buňky, narušená organizace korových vrstev, zmnožené astrocyty. Nejčastěji v pericentrální oblastech a frontálně.
- Výskyt izolovaně nebo u pacientů s tuberózní sklerózou.[2]
- Ložisková korová dysplazie typu 2 s neoplastickými změnami
Neurokutánní syndromy
Tuberózní skleróza
Hippelova-Lindauova choroba
Sturgeův-Weberův syndrom
Poruchy buněčné migrace a korové organizace
Lissencefalie
Lissencefalie neboli „hladký mozek“ je malformace, při které je gyrifikace úplně vyhlazená (agyrie) nebo pouze zhrubělá, s plochými a ztluštělými gyry (pachygyrie). Lisencefalii nezřídka provázejí i heterotopie, pasivní rozšíření komor a dysplazie corpus callosum. Klasická lisencefalie je spojena s mutacemi LIS I genu (17p13.3), případně DCX genu (lokus Xq22.3). V klinickém obraze bývají poruchy vitálních funkcí, epileptické záchvaty (zejména infantilní spazmy) a psychomotorická retardace různého stupně.[2]
- Miller-Diekerův syndrom (MDS)
- Klinický obraz u novorozenců: nízká porodní hmotnost, problémy s krmením, časté respirační infekty.
- Neurologický obraz: abnormální svalový tonus (hypo- či hypertonus), psychomotorická retardace, rozvoj křečí v kojeneckém věku.
- Nález na mozku: agyrie, někdy jsou přítomny kacifikace.
- Typický fenotyp: mikrocefalie, bitemporální zúžení lebky, vysoké čelo, epikanty, krátký nos s antevertovanými nazotrilami, tenký horní ret, dysplastické boltce, malá brada.
- Další související abnormality: polyhydramnion, sakrální sinus, srdeční vady, kloubní kontraktury, kryptorchismus u chlapců.
- Genetika: delece nebo mikrodelece 17p13.3 chromozomu; Gen LIS1 – má regulační funkci v procesu neuronální migrace.[1]
- Izolovaná lissencefalie-sequence (ILS)
- Klinický obraz: křeče od útlého věku, opožďování psychomotorického vývoje.
- Nález na mozku: kombinace agyrie, pachygyrie.
- Genetický podklad: delece nebo mikrodelece 17p13.3 chromozomu; porucha genu LIS1, který má má regulační funkci v procesu neuronální migrace.[1]
- X-vázaná lissencefalie
- Patří do syndromu X-SCLH/LIS (subkortikální laminární heterotopie/lissencefalie).
- Fenotyp u hemizygotních chlapců: lissencefalie, epileptické záchvaty.
- Fenotyp u heterozygotních dívek: subkortikální pruhovitá heterotypie („double cortex“), různě vyjádřená mentální retardace, epilepsie.
- Genetický podklad: delece Xq22.3-q23, nebo vzácněji balancovaná translokace X,2(q22,p21); porucha genu doublecortinu, který má regulační funkci v procesu neuronální diferenciace a migrace.[1]
- Walkerův-Warburgův syndrom (WWS)
- Klinický obraz: kongenitální muskulární dystrofie (s elevací CK a myogenním nálezem na EMG), oční abnormity (retinální dysplasie, mikroftalmie, kolobomy, katarakty, glaukom), rozštěpy patra a rtu, malý penis, kryptorchismus, závažná psychomotorická retardace.
- Nález na mozku: „cobblestone“ lissencephaly (lissencefalie vzhledu kočičích hlav či dlažebních kostek).[1]
Mikrogyrie
Mikrogyrie je malformace mozku, při které jsou závity zmenšené a obvykle nadpočetné. Může postihovat různě rozsáhlé oblasti – od jednoho závitu (typicky gyrus temporalis superior u Downova syndromu) až po celou hemisféru (například u Arnold-Chiariho malformace). Vzniká poškozením nezralé kůry v průběhu buněčné migrace (infekcí, ischemií atd.).[4]
Heterotopie šedé hmoty
Heteropie šedé hmoty je definována přítomností normálních neuronů v neobvyklé lokalizaci v důsledku poruchy migrace neuronů. Může být fokální (typicky subkortikálně a subependymálně) nebo difúzní (typicky leptomeningeální a periventrikulární).[1]
- Bilaterální periventrikulární nodulární heterotopie
- X-vázané onemocnění, letální pro mužské plody.
- Nález na mozku: nodulární heterotopie šedé hmoty lemující mozkové komory.
- Klinický obraz (ženy): epileptické záchvaty, inteligence bývá normální.
- Další související abnormality: perzistující ductus arteriosus, koagulopatie, skeletární dysplasie.
- Genetický podklad: mutace Xq28; porucha genu FLN1, kódujícího protein filamin 1, který je důležitý při regulaci migrace neuronů.[1]
Schizencefalie
Schizencefalie je se o defekt/rozštěp mozkové tkáně vyplněný likvorem, lemovaný šedou hmotou a šířící se od ependymálního povrchu mozku přes bílou hmotu k měkké pleně, často lemovaný heterotopickou šedou hmotou. Vznikají defektem určitého úseku zárodečné vrstvy nebo ohraničenou destrukcí nezralé hemisféry. Příčinou mohou být zevní vlivy, například medikace matky, toxiny či cévní příčiny.[1][4][3]
Pachygyrie
Pachygyrie ((ř. pachys tlustý, ř. gyros závit) je charakterizovaná zmenšenými hemisférami s nepravidelnými hrubými závity.
U Zellwegerova syndromu jsou na mozku oblasti mikropolygyrie a pachygyrie, součástí vady je jaterní fibróza a cystóza ledvin.[1]
Skupina hydrocefalu
Dandy-Walkerův syndrom
Klasická Dandy - Walkerova malformace je definována jako aplasie vermis cerebella s cystou v zadní jámě lební, která komunikuje se IV. mozkovou komorou. Zadní jáma lební je velmi prostorná. Častější než "pravý" Dandy - Walker jsou jeho varianty, kdy nacházíme spíše hypoplasii vermis cerebella než úplnou aplasii. 90% dětí má hydrocephalus.[6]
Arnold-Chiariho malformace
Chiariho malformace je heterogenní skupina čtyř kongenitálních anomálií cerebella a mozkového kmene.
- Chiariho malformace I. typu se skládá z herniace cerebellární tonzily skrze foramen magnum do prostoru horního cervikálního míšního kanálu. 50 - 70% pacientů má syringomyelii. Malformace je často dlouho asymptomatická, mezi klinické příznaky patří bolesti hlavy v okcipitální oblasti, bolesti krku, senzorické poruchy na horních končetinách, vertikální nystagmus, skoliosa a manifestní myelopathie. Diagnosa bývá stanovena nejčastěji u dětí starších 2 let, zobrazovací metodou volby je MRI. Chirurgické řešení přináší dobré výsledky, o jeho indikaci rozhoduje zpravidla klinická symptomatologie.
- Chiari II (Arnold - Chiariho malformace) je charakterizována herniací vermis cerebella a mozkového kmene skrze foramen magnum doprovázené "zauzlením" cervikomedullární junkce. Tato forma se objevuje u pacientů s meningomyelocele, v 90% zjišťujeme hydrocefalus. Diagnostika je provedena v dětském věku. U dětí starších 2 let zahrnuje symptomatologie apnoe (centrální nebo obstrukční), aspiraci, stridor, nystagmus, kvadruparesu. Děti umírají spíše v důsledku respiračního selhání, než z důvodu intrakraniální hypertenze. Léčbou je chirurgický výkon, ale prognosa zdaleka není tak příznivá, jako u typu I.
- Chiari III představuje encephalocele v oblasti zadní jámy lební s evaginací cerebella, spodní části mozkového kmene a IV. komory.
- Chiari IV představuje cerebellární hypoplasii.[6]
Arachnoidální cysty
Arachnoidální cysty jsou kolekcí MMM, jež se vyvíjí uvnitř arachniodálmí membrány v důsledku jejího rozštěpení nebo duplikace. Pravé arachnoidální cysty jsou kongenitální, sekundárně však mohou vzniknout po infekci nebo v důsledku intrakraniálního poranění. Arachnoidální cysty mohou v průběhu času zvětšovat svou velikost, což vysvětluje pozdní manifestaci kongenitálních cyst, popsána je ale i jejich spontánní regrese. Symptomatologie arachnoidálních cyst je nejčastěji v souvislosti s rozvojem hydrocephalu nebo intrakraniální hypertenze, supraselární umístění cyst může vyvolat endokrinní poruchy. Arachnoidální cysty jsou často objeveny v rámci vyšetření dětí s bolestmi hlavy, křečemi, makrocefalií nebo ADHD. Průkaz cyst je nejlepší prostřednictvím MRI s gadoliniem. Cysty, které způsobují útlak tkání (mass effect) nebo hydrocephalus, musí být neurochirurgicky odstraněny.[6]
Poškození mozku v procesu buněčné diferenciace a myelinizace
Diagnostika
- MRI – nejpřesnější zobrazovací metoda.
- CT, sonografie – odliší pouze hrubé morfologické změny, má pouze orientační význam.
- EEG – k určení tíže morfologického nálezu.
- SPECT (single photon emission computed tomography), magnetická protonová spektroskopie (1H-MRS), pozitronová emisní tomografie (PET) – odráží metabolické změny v dysplastické kůře.
- Genetické vyšetření.
- Histologie a histochemie.[1]
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f g h i j PAULAS, L. Diagnostika mozkových dysplazií [online]. Mladá fronta - Lékařské listy, ©2001. [cit. 2013-11-04]. <http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/diagnostika-mozkovych-dysplazii-137982>.
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f g h i HADAČ, J. KOROVÉ DYSGENEZE A EPILEPSIE. Neurologie pro praxi [online]. 2003, roč. -, vol. 4, s. 182-187, dostupné také z <http://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2003/04/05.pdf>.
- ↑ Skočit nahoru k: a b http://www.ninds.nih.gov/disorders/cephalic_disorders/detail_cephalic_disorders.htm
- ↑ Skočit nahoru k: a b c DVOŘÁK, K. Patologie mozku novorozenců [online]. [cit. 2013-11-04]. <http://atlases.muni.cz/atlases/stud/atl_cz/main+cnspatol+novoroneu.html#vvvcns+vvvneuroblastprol>.
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e HOTÁRKOVÁ, S. Poruchy vývoje jednotlivých orgánových systémů [online]. [cit. 2013-11-04]. <https://atlases.muni.cz/atlases/feto/atl_cz/main+fetopatologie+vvvorgsyst.html#vvvcnshot+vvvmozkuhot>.
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f g h MUDr. HAVRÁNEK, Jiří: Malformace CNS